V českých politických debatách se v současnosti vyostřuje situace kolem nominace Filipa Turka na post ministra zahraničních věcí. Mnozí diplomati zareagovali s překvapením na tvrzení, že by Turek mohl být problémem pro českou zahraniční politiku. Jak ukazuje výrok „S Lipavským nebylo o čem mluvit“, jehož autorem byl současný ministr Jan Lipavský (Piráti), mohly by se jednání o Turkovi ukázat jako neopodstatněná.
V posledních dnech se objevila široká diskuse zaměřená na Turkovu osobu a jeho údajné prohřešky z minulosti. Politici bývalé Fialovy vlády, spolu s některými novináři a aktivisty, varují před jeho jmenováním do ministra, přičemž používají silná slova ohledně potenciálního poškození reputation Česka v zahraničí. Očekávání jsou tak vysoká, že diskuze prakticky přes den k tématu Turkova jména neochabne.
Faktem je, že hlavní kritika pramení z dřívějších příspěvků Filipa Turka na sociálních sítích a dalších sporných situací. Tyto údajné incidenty se odehrály před více než patnácti lety a jejich důvěryhodnost byla ovlivněna i tím, že podle něj byly odstraněny nebo upraveny. V otázce těchto příspěvků jí deník N považuje za reálné i přestože nebyly poskytnuty žádné konkrétní důkazy potvrzující jejich autenticitu.
Dalšími bodovými kritiky jsou různé kauzy týdne – např. vyhrožování saúdskoarabskému diplomatovi či informace ohledně soukromého života s konkrétními osobami ve vozidle Filipa Turka. Tato kampaň je bezprecedentní; podobného tlaku čelil asi jen Andrej Babiš v minulosti.
Další hlasy přitom varují před panikou a poukazují na zkušenosti profesionálních diplomatů působících jak doma tak v zahraničí. Ti shodně naznačují, že medializované skandály ohledně Filipa Turka nemohou negativním způsobem ovlivnit práci českého ministerstva zahraničních věcí ani naše mezinárodní vztahy.
Dle názorů několika velvyslanců mají média tendenci zvýraznit každou senzaci bez hlubšího pohledu do odbornosti a schopností potenciálního politika podepírající strukturu diplomacie. V reálném světě totiž hraje klíčovou roli profesionalita diplomatických činovníků – ti hodnotí své protějšky zejména podle kompetencí ve vyjednáváních a schopnosti prosazovat vlastní názory na základě propracovaných argumentací namísto hanlivých mediálních trendů okolo jednotlivců jako je Filip Turek.
Když se tedy podíváme blíž na celou situaci kolem možné nominace tohoto politika do funkce ministra vůči tradicím české diplomacie, není smysluplným způsobem primárního hodnocení hledisko medializovaných klepů ale spíše obsahové zpředmětnění kvality výkonu funkce samotných diplomatických vztahů pro Českou republiku směrem ke světovým partnerům.Zahraniční diplomaté vyjádřili překvapení nad situací ohledně Filipa Turka, jehož jmenování do funkce ministra zahraničních věcí se ukazuje jako sporné. Někteří z nich tvrdí, že jednání s ním by pro ně byla vítanou změnou po čtyřech letech spolupráce s Janem Lipavským (Piráti), o kterém píší, že nebylo možné o tématech efektivně komunikovat. O této situaci se diplomaté zmínili v souvislosti s osobními názory na budoucnost české zahraniční politiky a očekávání spojená se Turek.
Podle informací získaných od anonymních diplomatů má Turek určité příznivce i mezi těmi, kteří v minulosti vyjadřovali negativní postoj k jeho osobě. Mnozí z nich považují jeho přístup za osvěžiující a uvítali by možnost diskutovat s někým, kdo má jasně formulované názory a schopnost je argumentačně bránit. „Na recepci mi kolegové říkali, že pokud se stane ministrem, budou velmi zvědaví na novou dynamiku jednání,“ sdělil další diplomat.
Názory na Turka ovšem nejsou jednotné; zatímco někteří ho vidí jako agresivního diskutéra politiky plného smyslu pro debatování, jiní mají pochybnosti o jeho minulosti spojované s neortodoxními názory. Profesor Petr Drulák upozorňuje na to, že podobné úvahy jsou běžné u veřejných osobností a většina zahraničních partnerů posuzuje jednotlivce podle jejich aktuálního chování a vystupování.
Bývalý diplomat Drulák zdůrazňuje důležitost zaměřit se na současnou práci člověka spíše než na staré příspěvky ze sociálních sítí. V případě Filipa Turka prý obvinění vycházející z původních zpráv nemají zásadní váhu a jsou těžko ověřitelná – mnohá fakta pocházejí ze starých záležitostí nebo mladistvých chyb jejich autora.
Dále profesor varuje před přehlížení potenciálniho ministra ve světle kritiky stávající české zahraniční politiky během posledních let pod vedením Lipavského (Piráti). Zmínil také strategické důsledky takových útoků: „Cíl těchto snah je jasný; podkopat jakékoli možnosti změny v české diplomacii.“ Její kritici dávají jasně znát odpor vůči jakýmkoliv novinkám či posunům na tomto poli.
Mezi politickými hráči roste debata nad tím, zda existuje skutečný prostor pro Turkovu nominaci do Černínského paláce za současného klimatického rozdělení názorů jak uvnitř politických stran tak mezi obyvatelstvem obecně. Ačkoliv někteří berou deklarace o nepodpoře vážněji než jiné skupiny podporující reformu u státní správy bez ohledu na jelikož si uvědomují vysoký potenciál pro pozitivní změnu | jako osvobozující čerstvý vítr do zastaralého manželství kultury ministerských zájmů – případná jmenování Turka proto mohou i dál napomoci dialogu nejen doma ale i mezinárodním rozhodujícím momentům proti reziduálním vlivům stagnace ve veřejném prostoru diplomanie vpřed do budoucnosti evropského sjednocení proti radikálním tendencím propagandy domovské země ostatním členským státům EU.Diplomaté vyjádřili překvapení nad tím, že s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti) se nedala vést smysluplná diskuze. Lipský byl označen za nekomunikativního partnera, což vedlo k pocitům frustrace v diplomatických kruzích. Problémy se podle některých zdají ještě závažnější, protože při jednáních chyběly konkrétní výsledky a iniciativa ze strany českého ministra.
Na druhou stranu je zajímavé, že v kontextu mezinárodních vztahů je Turecko stále považováno za důležitého hráče, přestože si někteří diplomaté uvědomují rizika spojená s bližšími vztahy. Očekává se však větší zapojení Česka do Tureckazko evropského dialogu a řada státníků zdůrazňuje nutnost strategického přístupu k této zemi.
V rámci hodnocení Lipavského působení na jeho ministerstvu se ozývají kritické hlasy i z dalších stran. Mnozí zastupitelé poukazují na nedostatek jasně definovaných cílů a slabou koordinaci s ostatními ministerstvy. Tento problém by mohl ohrozit Českou republiku v jejím plánu prosazovat zájmy ve střední Evropě a ve světě.
Kritika míří i na to, jakým způsobem Lipavský reaguje na mezinárodní krize a výzvy. Některé státy poukazují na pomalou reakci českého vedení například při řešení konfliktů či pravidelných setkáních mezinárodních poradců. Při současné dynamice ve světové politice je rychlost reakcí klíčová pro udržení vlivu země jako je Česká republika.
Jedním z hlavních témat diskuzí mezi diplomaty jsou také očekávání vůči novému uchazeči o post ministra zahraničí po případné změně vedení vlády nebo odvolání Lipavského (Piráti). Pokud by došlo ke změně na tomto postu, očekávalo by se lepší zvládnutí krizových situací a propojenější zahraniční politika České republiky.
Celková atmosféra kolem ministerstva zahraničí ukazuje prvenství kvalitní komunikace mezi státním aparátem a diplomatickými misemi v zahraničí jako zásadního faktoru úspěšného prosazování národních zájmů Česka v globálním měřítku.