Šafránková (SPD) zdůraznila, že k předloženému návrhu mají ve své straně zásadní výhrady. Představila se přitom nejen jako zpravodajka, ale i jako poslankyně. Ocenila minulá jednání mezi prvním a druhým čtením, která probíhala v neformálním duchu a umožnila diskusi o některých zásadních bodech.
V rámci tohoto návrhu vyjádřila Šafránková již dříve nesouhlas s mnoha aspekty souvisejícími se sociálními dávkami. V minulém volebním období přinesli návrhy týkající se zneužívání těchto dávek, jež však byly vládní koalicí zablokovány. I když některé změny ze strany SPD byly zahrnuty do nového legislativního řešení, stále považují situaci za problematickou.
Mezi konkrétními body, které SPD podporuje v této nové verzi zákona, je například stanovení minimálních technických a hygienických standardů pro nemovitosti související s vyplácením sociálních dávek oraz zavedení režimu pracovní neschopnosti pro příjemce dlouhodobě nezaměstnané osoby na úřadu práce. Tyto kroky by měly pomoci vyjasnit pravidla a snížit možnost jejich zneužití.
I přes tyto pozitivní kroky však Šafránková upozorňuje na kritické výhrady k podmínkám nové dávky a jejím sankcím. Klade důraz na nutnosti zabezpečit efektivní prevenci proti zneužívání dávek od “nepřizpůsobivých”, avšak zároveň zabránit tomu, aby byli diskriminováni ti žadatelé o pomoc od státu, kteří skutečně potřebují podporu.
Na základě svých cílů předložila celkem dvanáct pozměňovacích návrhů ke stávající dokumentaci ohledně sociální politiky. Například navrhla doplnění možnosti Úřadu práce provést přezkoumání zdravotního stavu členům domácností po uplynutí 380 dnů pracovní neschopnosti.
Cílem těchto úprav je zajistit rovnocennost podmínek pro příjemce sociálních dávek v pracovních obtížích s podmínkami zaměstnanců. Je podle ní nespravedlivé a neudržitelné umožnit lidem setrvávat v pracovním neschopenském režimu po dobu několika let bez jakékoli kontroly či ukončení podpory ze strany státu.
Dle Šafránkové bude důležité najít rovnováhu mezi účinnou ochranou před zneužíváním systému a spravedlivým posuzováním nároků lidí v tíživých životních situacích. Jedině tak lze dosáhnout funkčního systému státní pomoci pro všechny občany České republiky.Šafránková (SPD) vyjádřila své zásadní výhrady k navrhovanému opatření. Podle ní je nesprávné, aby stát neměl přístup k informacím o zdravotním stavu jednotlivce a nemohl provádět potřebné posudky. Toto stanovisko souvisí s návrhem, který by mohl výrazně ovlivnit způsob, jakým jsou posuzovány žádosti o invalidní důchod či podpůrčí doby v případě zaměstnanců.
Podle Šafránkové by měl být stát informován o skutečném zdravotním stavu občanů, zejména těch, kteří se podílejí na pracovním procesu nebo zvažují rekvalifikaci. Je důležité zajistit spravedlivý systém pro ty, kdo skutečně potřebují podporu vzhledem ke svému zdravotnímu postižení nebo dlouhodobé nemoci. Zanedbání těchto aspektů může vést k neefektivnímu využívání státních prostředků.
V situaci, kdy jedinec z objektivních důvodů není schopen vykonávat svou profesi, má podle současného systému možnost vyžádat si invalidní důchod nebo prodloužit podpůrčí dobu. Tento proces však musí být založen na správných a transparentních informacích o jeho zdravotním stavu. Jakékoli opatření by mělo mimo jiné zajistit ochranu práv zaměstnanců i stabilitu sociálního systému.
Dále zdůraznila potřebu pečlivějšího zhodnocení všech navrhovaných úprav zákonodárství v této oblasti. Návrh bez dostatečné kontroly může způsobit situace, kdy se nedostane pomoci těm nejpotřebnějším a naopak mohou prospět ti, kteří pomoc ve skutečnosti nepotřebují.
Šafránková také upozornila na rizika spojená s tímto přístupem. Bez příslušných kontrol je velmi pravděpodobné, že se celkový systém dostane do potíží a nebude fungovat tak efektivně jako doposud. Každé opatření v sociální sféře by mělo mít za cíl ochraňovat ty nejslabší a poskytovat odpovídající pomoc.
Celkově tedy lze říci, že Šafránková (SPD) má jasnou představu o tom, jak by měly fungovat mechanismy posuzování zdraví občanů v kontextu pracovního trhu i sociální pomoci a varuje před změnami bez odpovídající diskuze či analýzy dopadů na společnost jako celek.Šafránková (SPD) vyjádřila k předloženému návrhu několik důležitých výhrad, které považuje za zásadní. Tyto obavy se týkají úpravy posuzování nároku na dávky a přezkoumání podmínek týkajících se pracovních neschopností. Podle ní je nezbytné mít na paměti, že návrh by mohl mít závažné dopady na určitě skupiny obyvatelstva.
V rámci pozměňovacího návrhu označeného jako dokument 6080 navrhuje Šafránková provádění zdravotního přezkoumání po uplynutí dvou let trvání pracovní neschopnosti. Tento alternativní postup by měl zajišťovat, aby odborní posudkoví lékaři nebo jiní poskytovatelé zdravotních služeb byli schopni efektivně hodnotit stav pacientů v dlouhodobé neschopnosti.
Dalším aspektem jejího vyjádření je návrh pod číslem 6026, jenž se zabývá posuzováním nároku na státní sociální pomoc. Šafránková navrhuje nezohledňovat vlastnictví jediné nemovitosti, která nesplňuje stanovené normy pro bydlení. Měla by být zachována možnost příjemců dávek udržet si rekreační objekty bez strachu o ztrátu podpory od státu.
Při hodnocení nemovitostí stanovila tříletou lhůtu pro kontrolu stavebním úřadem nebo úřadem práce. Tímto krokem chce předejít situacím, kdy by některé osoby musely prodávat své malé rekreační chatičky z důvodu majetkového testu a nároků na sociální dávky.
Následuje další návrh označený číslem 5894, který se zaměřuje na rozšíření definice zranitelné osoby při příspěvku na péči. V současném legislativním rámci vláda za zranitelné považuje pouze občany ve II. stupni a vyšším stupni závislosti. Šafránková však zdůrazňuje nedostatečnost tohoto omezení; i lidé v I. stupni závislosti čelí mnoha obtížím při uspokojování základních životních potřeb.
Je třeba si uvědomit, že změny v těchto oblastech jsou klíčové nejen pro jednotlivce s postižením, ale i pro celou společnost ohroženou různými formami kolmých socioekonomických krizí a problémových situací spojených s naznačenými pravidly v novém zákoně o sociálních dávkách.
Celkové cíle těchto iniciativ směřují k tomu zajistit větší ochranu sociálně slabším vrstvám populace a nedopustit takové komplikace s jejich majetkem či finančními prostředky během krizových období nebo při dlouhodobém onemocnění či dočasné pracovní neschopnosti.Návrh, který předložila poslankyně Šafránková z SPD, vyvolal výrazné kontroverze. Upozorňuje na to, že existují závažné výhrady k některým částem tohoto opatření. Mezi hlavními obavami se nachází otázka poskytovaných příspěvků na péči, které jsou již téměř deset let stanoveny na pouhých 880 korun měsíčně. Tyto prostředky podle ní nedostačují ani na základní potřeby zranitelných osob a je nutné změnit přístup.
V rámci jejího návrhu číslo 5893 se snaží redefinovat kategorii zranitelné osoby tak, aby zahrnovala všechny příjemce příspěvku na péči bez ohledu na jeho výši nebo stupeň postižení. Šafránková zároveň prosazuje snížení věkové hranice pro zařazení do této skupiny ze 68 let na 65 let. Tím chce zajistit, že všichni lidé nad touto věkovou hranicí budou mít nárok na potřebnou pomoc a podpoří to i jejich ekonomickou stabilitu.
Další iniciativou je návrh č. 5995, který obsahuje úpravy zaměřené především na rodiče pečující o nezletilé děti. Jak poukazuje Šafránková (SPD), stávající podmínky limitují ochranu pouze do jednoho rokového období po narození dítěte nebo v případě osamělého rodiče až do sedmi let věku dítěte. Navrhuje tedy rozšíření této definice až do deseti let věku dítěte s cílem umocnit podporu rodin v těžkých životních podmínkách.
Dále má poslanecký návrh číslo 5797 vyřešit otázku důchodových dávek a jejich distribuci pro jednotlivé žadatele o státní sociální pomoc. Navrhovaná změna by mohla pomoci tím způsobem, že by každý žadatel o dávku mohl odečíst částku ve výši tisíce korun od svých důchodových příjmů při posuzování nároku на tuto pomoc.
Posledním pozměňovacím návrhem s označením č. 5772 se pak občané mohou těšit z nové možnosti zahrnutí splátek hypoték mezi uznávané životní náklady rodin s malými dětmi pobírajícími rodičovský příspěvek. Tento krok je zaměřený nejenom на podporu domácností při splácení bydlení ale také на zmírnění tlaků spojených s ekonomickými obtížemi během citlivého období života těchto rodin.
Šafránková (SPD) se domnívá, že reformy ve státě musí být vedeny takovým způsobem, aby nezapomínaly на skutečné potřeby obyvatelstva a dostupnost podpory byla spravedlivěji rozložena mezi všechny relevantní skupiny obyvatelstva bez ohledu на jejich socioekonomický status či zdravotní stav.Šafránková (SPD) vyjadřuje k navrhované změně zákona významné výhrady. Podle ní je pozměňovací návrh zaměřen na zajištění stability bydlení pro rodiny, které se snaží splácet své závazky, a to i v případě, že dočasně přijdou o příjem. Řešení má pomoci lidem udržet si bydlení ve chvílích ekonomických obtíží a poskytnout jim potřebnou jistotu.
Pozměňovací návrh, který byl předložen v rámci legislativního procesu, je zaměřen na problematiku sociálních dávek. Zde se plánuje změna ohledně posuzování příjmů potřebných pro přiznání nových sociálních benefitů. Tento krok by měl vyřešit situaci osob s exekucemi, kterým aktuální pravidla komplikují možnosti legálního zaměstnání a motivují k práci „na černo“. Je důležité zavést spravedlivější systém hodnocení příjmů těchto jedinců.
Další úpravy navržené Šafránkovou spolu s Patrikem Nacherem zahrnují odpočty ze základního příjmu žadatelů o sociální dávky kvůli exekučním srážkám. Stávající praxe totiž nezohledňuje reálný disponibilní příjem jednotlivců po odečtení exekucí, což vytváří zkreslený obraz jejich finanční situace. Tímto způsobem by mělo být dosaženo toho, že lidé budou mít více prostředků na důstojný život.
Navrhovaná změna má také motivovat jednotlivce vystavené exekučním tlaku k hledání legálních pracovních možností a tím podpořit zdravější fungování trhu práce. Snížení objemu nelegálního zaměstnávání bude pozitivním dopadem tohoto opatření nejen pro osoby postižené exekucemi, ale také pro veřejné rozpočty prostřednictvím zvýšených daňových příjmů.
Podle Šafránkové existuje vážný problém spojený se současným počtem lidí žijících pod tlakem exekucí – odhaduje se to na 700 000 občanů a jejich rodin. Tato situace představuje značnou váhu jak ekonomicky tak společensky; několik soukromých exekutorů profitující z této krize bez jakékoli odpovědnosti je nepřijatelná realita českého systému.
Posledním bodem je skutečnost, že pokud tito lidé nebudou moci legálně pracovat a platit si sociální pojištění během aktivního věku pracovní kariéry, mohou čelit vážným problémům v seniorním věku bez dostatečných důchodových prostředků. Proto je klíčové najít postupy vedoucí ke stabilizaci jejich finančního postavení již nyní.
Cíl Šafránkové (SPD) spočívá tedy ve snaze nastavit legislativu takovým způsobem, aby systémové překážky byly odstraněny a bylo možno efektivně podpořit lidi toužící vydat se opět cestou regulérního zaměstnání místo obav z nedůstojného přežívání v konkurenci s nelegálním trhem práce.Šafránková (SPD) vyjádřila své zásadní výhrady k navrhované změně, která se týká přiznání dávek státní sociální pomoci. Podle jejích slov by měl být příjem zohledňován až po odečtení 50 % z celkového objemu insolvenčních srážek. Tato úprava by měla podpořit lidi, kteří čelí různým exekucím, aby přešli do režimu oddlužení a tímto způsobem mohli legálně pracovat a vykazovat příjmy.
Dále Šafránková spolu se svým kolegou Patrikem Nacherem navrhují tzv. pozměňovací návrh 6153, který také upravuje definici příjmů pro účely přiznání dávek sociální pomoci. Podle tohoto návrhu bude možné považovat za rozhodující příjem po odečtení insolvenční srážky. Tento krok vede k výrazně vyšší motivaci a umožňuje lidem v insolvenci dosáhnout důstojnějšího života.
Také upozornila na to, že pro vstup do insolvence je nezbytné mít určité příjmy, což znamená, že tito lidé již musejí být zaměstnaní. Tuto skutečnost je nutné mít na paměti při hodnocení situace lidí v exekucích a dopadu legislativních změn na jejich životy.
Jedním z vážných problémů většinou bývá vysoká administrativní zátěž spojená se zaměstnáváním osob v exekucích, zejména u malých a středních podnikatelů. Šafránková apelovala na Ministerstvo spravedlnosti o odstranění této komplikace tak, aby se lidé mohli bez obav vrátit zpět do legální pracovní sféry.
V rámci dalšího pozměňovacího návrhu pod číslem 5994 pak navrhuje jasné propojení dávek státní sociální pomoci s pracovními aktivitami žadatelů o pomoc. Pokud některý člen domácnosti odmítne vykonávat veřejnou službu stanovenou jako součást jeho individuálního akčního plánu práce, mělo by to vést k zastavení vyplácení této dávky od daného měsíce.
Kromě toho Šafránková rovněž usiluje o zachování složky dávky určené na dítě odděleně od nového systému podpory sociálních dávek (návrh č. 5998). Přídavek na dítě považuje za zásadní prvek pro podporu rodin a děti samy o sobě si zaslouží zvláštní důraz ve společnosti také kvůli jejich specifickým potřebám.
Tyto návrhy reflektují snahu nastavit férovější podmínky pro všechny příjemce dávek takovým způsobem, aby byly úzce provázány s aktivním zapojením jednotlivců do pracovního procesu či rekvalifikačních kursů; tedy zaměřit se nejen na poskytování pomoci ale i motivaci přijmout odpovědnost za vlastní situaci ve společnosti.Šafránková (SPD) vyjádřila k navrhovaným změnám v legislativě zásadní výhrady. Podle ní je potřeba se zaměřit na efektivitu vyplácení sociálních dávek, zejména přídavků na děti. Znamená to, že by bylo žádoucí, aby peníze určené dětem dosahovaly přímo k nim a pokrývaly jejich konkrétní potřeby jako jsou školní obědy nebo pomůcky.
Na výboru pro sociální politiku plánuje předložit návrh usnesení, který by povzbudil ministra a Ministerstvo práce a sociálních věcí k přehodnocení stávajícího systému. Cílem je zajistit, aby příspěvky byly určeny reálně na potřeby dětí a nebyly zneužívány rodiči, kteří se o své děti nedostatečně starají.
K již projednávanému sněmovnímu tisku 799 chystá Šafránková také pozměňovací návrhy. Ty budou vycházet z aktuálních potřeb ve společnosti a zahrnovat návrhy legislativních úprav v souvisejícím tisku číslo 800. V rámci tohoto procesu chce zajistit pokračující podporu státní sociální politiky s ohledem na dítě.
Dalším bodem její agendy je nutnost zmírnit zneužívání dávek prostřednictvím “obchodu s chudobou”, jak ho nazvala. Její snahou je podpořit slušné občany této země a eliminovat negativní praktiky spojené s neefektivním využíváním veřejných prostředků.
Šafránková apeluje i na širokou veřejnost s prosbou o podporu jejích pozměňovacích návrhů, které by měly vést ke spravedlivější distribuci finanční pomoci tak, aby cíleně sloužila těm nejpotřebnějším. Uvědomuje si význam daných kroků pro budoucnost rodin v České republice.
Její postoje charakterizují i další projevy o důležitosti kvalitního vzdělávání či zkvalitnění zdravotnických služeb bez toho aniž by suplovaly funkce samotného státu v oblasti sociální péče. Vyjadřuje tím jasnou cestu SPD směrem k odpovědnější vládnutí se zaměřením na skutečné potřeby obyvatelstva.