Alena Schillerová, poslankyně za hnutí ANO, označila pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury k rozvolnění dluhové brzdy jako dočasnou záchrannou brzdu pokusů vlády Petra Fialy o vyřešení aktuálních rozpočtových problémů. Upozornila na to, že příprava státního rozpočtu na příští rok by bez tohoto kroku byla prakticky nemožná. V současnosti se totiž deficit nachází na hranici zákonných limitů a situace se očekává ještě horší v následných letech.
Podle informací Ministerstva financí je struktura deficitů pro následující období alarmující. Mnohé odhady naznačují, že například v roce 2027 by mohl strukturální deficit dosáhnout hodnoty 1,7 procenta HDP, což překračuje povolený limit stanovený zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který činí pouze 1,25 procenta HDP.
Hnutí ANO se dlouhodobě domnívá, že výdaje spojené s bezpečnostními potřebami země by neměly být omezovány přísnými fiskálními pravidly. Zároveň vyzvalo ke zvážení dalších strategických priorit státu. Mezi ně patří nejen výdaje na obranu samotnou, ale také energetická bezpečnost a ochrana důležité infrastruktury před kybernetickými útoky či pomoc při zvládání migrační krize.
Schillerová kritizovala aktuální vládní přístup jako nedostatečný pro dlouhodobé plánování a zabezpečení Slovenské republiky v oblastech jako je například výstavba jádra nebo modernizace dopravní infrastruktury. Označila to za neefektivní řešení krizové situace místo strategického plánu pro budoucnost.
Jako zajímavý bod uvádí i rozdílnou kritiku mezi různými šéfy Národní rozpočtové rady ohledně zadlužení státu v různých obdobích. Vláda Petra Fialy čelila historicky nejvyššímu dluhu přestože byl její postup postaven pod méně ostrou kritiku než omezenější zadlužování probíhající za předchozí vlády.
Schillerová zdůraznila význam jasně definovaných potřeb obrany země místo pouze deklarovaného cíle utraceného objemu peněz. Vyzvala k otevřené diskusi napříč společností zaměřené na reálná čísla a souvislosti před tím než budou implementovány jakékoli změny ve financování obrany a další priority státu. Tento zákon podle ní představuje první krok k této diskusi nikoli ale konečné řešení celé problematiky.
Dále vyjádřila obavy z toho, že zvýšené náklady na obranu mohou negativně ovlivnit jiné důležité oblasti veřejného sektoru jako jsou zdravotnictví či školství tím způsobem že budou muset čelit škrtům ve svém financování kvůli nutnosti pokrýt vyšší výdaje na armádu.