Nedávno vyjádřila Alena Schillerová (ANO) obavy ohledně nedostatku 95 miliard korun, které stát bude muset vydat, přičemž tyto prostředky nejsou zahrnuty v aktuálním rozpočtu. To vyvolává vážné otázky o celkové transparentnosti a správě českých veřejných financí. Debaty o rozpočtových politikách a deficitních cílech se tak stávají stále aktuálnějšími tématy nejen mezi politiky, ale i ve společnosti.
V historii Česka jsme byli svědky různých rozpočtových přístupů – od restriktivních po expanzivní –, avšak oběma typům je třeba dostát určitým standardům otevřenosti. Když vlády zveřejňují jasná a srozumitelná data, vyvstává prostor pro diskusi založenou na faktech. Takovéto debatování a zodpovědnost jsou klíčové pro zdravý vývoj ekonomiky ve všech moderních zemích.
Bohužel podle mezinárodní organizace Open Budget se Česká republika ocitla na opačné straně trendu zvyšující transparentnosti veřejných financí. Ve zprávě za loňský rok byla zmíněna jako třetí země vedle Afghánistánu a Ukrajiny, která svou komunikaci s občany v oblasti státního hospodaření zhoršila. Problém tkví v tom, že snaha o vícerozměrný pohled na veřejné finance narazila na odpor ze strany vlády.
V rámci přípravy rozpočtu na rok 2026 došlo k dalšímu propadu standardů trasparentnosti. Vláda totiž odmítla zveřejnit tradiční přílohy potřebné pro adekvátní posouzení státních financí v řádném termínu koncem srpna letošního roku. Tento krok naznačuje snažení skrýt klíčové informace před oči veřejnosti těsně před volbami.
Mnohé podstatné údaje chyběly – jak klasické členění příjmů či výdajů všech kapitol po programovém financování, tak analýzy nutné pro objektivní hodnocení efektivity vládní politiky. V důsledku toho se zdá, že současná vláda nesplňuje potřebu accountability za svoje fiskální rozhodnutí; chybí jí ochota kultivovat debatu o skutečných výsledcích jejího hospodaření.
Na druhé straně Zbyněk Stanjura učinil kroky ke zkreslení skutečných čísel státního rozpočtu až do bodu neudržitelnosti tím, že používá praktiky známe z investičních podvodů jako “Ponzi schéma”. Od začátku roku 2023 byly hlášeny mimorozpočtové půjčky a dodatečné dividendy ze společnosti ČEZ úměrně k překročenému deficitu v českých public financeschaza překrývání reálného stavu a budoucností oddaluje odpovědnost za závažná rozhodnutí.<|vq_10266|>Schillerová (ANO) upozornila, že 95 miliard korun, jež stát musí vynaložit, aktuálně nejsou zahrnuty v rozpočtu. Podle jejích slov se jedná o značnou částku, kterou bude nutné nějakým způsobem zajistit. Tento problém souvisí s malým transparentním přístupem k plánování a rozpočtovému hospodaření ve státní správě, což situaci jen komplikuje.
Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura se snažil zakrýt skutečné deficity různými manipulacemi a přepůjčkami. Například půjčky od Evropské investiční banky (EIB) byly elegantně “skryty” mimo oficiální bilanci státního rozpočtu. Schillerová kritizuje tento podvodný postup jako nepřijatelný: místo aby tyto půjčky vstoupily do rozpočtu řádně, byly převedeny na Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), čímž byl deficit uměle snížen.
Dále podotkla, že původní plánovaný příjem z dividend ČEZ na rok 2024 činil 38 miliard Kč. Nicméně ministr rozhodl o stahování vysokých dividend ve výši 54 miliard Kč za cenu poklesu investic ČEZ do jeho budoucnosti. Tento krok lze považovat za skrytou půjčku a nesmírným zatěžujícím faktorem pro následnou vládu i ekonomiku země jako takovou.
V roce 2024 ustanovilo ministerstvo další mimorozpočtové financování formou přepůjčky ve výši 20 miliard korun s osmnáctiletou dobou splatnosti. Toto řešení opět nevypadá transparently a obáváme se dopadů na novější generace občanů. Jakmile totiž ti nejmladší dosáhnou dospělosti, budou muset splácet tyto dluhy s úroky a těžkostmi, které nynější politická reprezentace ignoruje.
Kritika ze strany Schillerové se zaměřila také na způsob použití peněz určených k pomoci při povodňových škodách. Podle auditních závěrů bylo z celkového schváleného objemu pouze malá část vyplacena přímo lidem postiženým tímto živlem; většina prostředků byla převedena na jiné položky rozpočtu bez relevantního využití pro obce či občany v těžkých časech.
Z konečného pohledu je jasné, že současná vláda používala manipulační triky namísto odpovědných strategií pro řešení akutních problémů financí státu a důvěru občanů jen tak snadno nezíská zpět při podobném zacházení s veřejnými prostředky. Situace vyvolává otázku nejen o schopnosti ministrů řídit finance země efektivněji ale i ohledně transparentnosti těchto procesů jako celku v rámci státní správy České republiky.Ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO upozornila, že ve státním rozpočtu chybí 95 miliard korun, které musí být vyčleněny na mandatorní výdaje. Tyto peníze nejsou zahrnuty v aktuálním rozpočtu, což ukazuje na vážné nedostatky ve finančním plánování vlády. Předchozí vedení podcenilo potřeby jednotlivých rezortů, a tak se nyní musí čelit důsledkům tohoto selhání.
Nedostatek finančních prostředků se neprojevil pouze v jednom sektoru; postihl školství, spravedlnost i zemědělství. V listopadu bylo nezbytné provést rozpočtová opatření na nápravu této situace a zajistit alespoň základní krytí těchto výdajů. Tato nestabilita naznačuje, že plánování ze strany dosluhující vlády nebylo adekvátní a má mnoho rezerv k zajištění zákonných výdajů pro rok 2026.
Dále Schillerová zdůraznila fakt, že nesmíme mluvit o nadbytečných požadavcích od ministerstev, ale o zákonných povinnostech státu vůči jeho občanům. Z jejích slov vyplývá jasné zatažení za určené cíle – 95 miliard korun je suma nutná pro pokrytí legislativních mandatorních a investičních výdajů.
Podle odborníků z Ministerstva práce a sociálních věcí existuje skutečný problém s nedostatkem prostředků především v oblastech jako jsou důchody či podpory v nezaměstnanosti. Očekává se dokonce schodek minimálně 32 miliard korun právě v kapitole MPSV. Tato čísla jsou alarmující zvlášť v kontextu rostoucích mezd nebo již dříve odsouhlaseného zvýšení příspěvků na péči.
Schillerová dále kritizuje ministra práce a sociálních věcí Jurečku za jeho hlasování o rozpočtu sice proklamovaném jako sociálního svědomí kabinetu KDU-ČSL – přestože ani on sám si není jistý dostatečností položek zakotvených v uzavřeném dokumentu. Vyvstávají otázky kolem toho, jak lze vůbec připustit schválení takového deficitního návrhu bez potřebného krytí.
Co však ostatní nepochybně uznávají je situace ohledně Státního fondu dopravní infrastruktury: podle dostupných informací chybějí prostředky ve výši přesahující 37 miliard korun na naplánované dopravy investice; to poukazuje na komplexnější problémimprovizace schvalovacího mechanismu po volbách. Rozpočet by měl reflektovat nejen aktuální potřeby státu ale také plány do budoucna – nynější realita však směrem k těmto cílům nevypadá pozitivně.Andrea Schillerová z ANO upozornila na alarmující situaci ve státním rozpočtu, když uvedla, že 95 miliard korun, které stát nutně musí vydat, chybí v plánovaném rozpočtu. Tato částka zahrnuje nejen mandatorní výdaje spojené se zákonnými povinnostmi státu, ale také různé kofinancování projektů a potřebných investic. V současnosti se nacházíme v nezvyklé situaci, kdy má vládní rozpočet nedostatky vůči Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Na jednání rozpočtového výboru se navíc objevily nové informace ohledně chybějících financí. Například bylo potvrzeno dalších 8 miliard korun potřebných na kofinancování evropských dotací pro dopravu a tři miliardy určené na náklady spojené s legislativním snížením jízdného pro studenty či zajištěním dálkové železniční dopravy. Tyto informace byly pro přítomné překvapující a naznačovaly mnohem více problémů než původně předpokládali.
Dále vyšlo najevo, že školství postrádá dokonce 7 miliard korun určených na mzdy pedagogických pracovníků i spolufinancování investic do významných univerzitních projektů. To zahrnuje například kampus Masarykovy univerzity nebo plány na nový investiční program zaměřený na zvýšení kapacity základních škol v blízkosti velkých měst. Tyto informace budou určitě dále diskutovány kolegy Schillerové během jejich vystoupení.
V rámci ministerstva zemědělství se potvrdil nedostatek finančních prostředků ve výši 7 miliard korun připravených pro kofinancování důležitých agroprojektů s cílem čerpat evropské peníze. Bez dodatečné podpory totiž hrozilo reálné nečerpání těchto fondů, což mzdy rolníkům značně zkomplikuje.
Kromě toho je podle vyjádření účastníků jednání nezbytné zajistit i finance Ministerstvu vnitra ve výši 700 milionů korun pro podporu dobrovolných hasičských sborů. I když jde o menší částku v porovnání s dříve zmíněnými desítkami miliard, její schválení je vysoce důležité.
Schillerová také varovala před možnými důsledky nerovnoměrného a neúplného návrhu státního rozpočtu od končící vlády Petra Fialy. Rozpočet by tak mohl vést k gravitační paralýze státu a narušit poskytované služby obyvatelstvu – což by znamenalo pokles efektivního fungování různých oblastí veřejné správy bez odpovídajících úprav ze strany nové vlády nebo novely zákona o státním rozpočtu samotném pravořadným způsobem postačí k jeho realizaci.
Závěrem je jasné, že ministr financí Zbyněk Stanjura měl při sestavování tohoto návrhu vědomost o tom negativním dopadu jeho opatření a víc než kdy jindy je zapotřebí pozměnit strategii řízení veřejných financí takovým způsobem, aby byla dostupná potřebná suma k pokrytí mandatorních závazků státu i vhodným směrem budoucích investic do dopravního či vzdělávacího sektoru jako celku.Alena Schillerová, poslankyně za ANO, upozornila na závažný problém týkající se státního rozpočtu, kdy 95 miliard korun, které stát musí vyplatit, nejsou zahrnuty v současném návrhu. To znamená značné deficitní plánování a vážné dopady na plnění povinností státu. Tato částka chybí ve výdajích a představuje vážnou překážku pro další fungování veřejných financí.
V prvním čtení zákona o státním rozpočtu je kladou důraz na nepřijatelnost odhadovaných příjmů a výdajů. Schillerová zdůraznila, že tyto dva aspekty nejsou v souladu a vydaná cifra lze považovat za klamavou. Ta situace si žádá důkladnou revizi; jako zodpovědní poslanci mají povinnost vrátit rozpočet vládě s konkrétními pokyny k přepracování.
Tvrdila také, že celý proces transparentního rozpočtování musí zohledňovat základní zásady pravdivosti a reálnosti. Česko je vyspělá země a občané mají právo mít přehled o skutečném stavu veřejných financí. Podle ní by lidé měli vědět, co vše vláda Petra Fialy po čtyřech letech své práce předává budoucnosti.
Dále dodala za adresáře auditu veřejných výdajů i apely na odpovědnost končící vlády za tuto bezprecedentní situaci dnešního stavu rozpočtu. Opakovaný návrh na zamítnutí zmíněného zákona byl i jejím způsobem jak ochránit občany před neudržitelným hospodařením.
Schillerová poté navrhla prodloužení jednacího dne tak, aby bylo možné realizovat hlasování i později večer. Je přesvědčená o tom, že delší diskuze jsou nezbytné pro podrobnější projednání všech aspektů návrhu ve sněmovně.
Závěrem motive apelovala na kolegy k zajištění transparentnosti v hospodaření s veřejnými prostředky a utužení důvěry mezi Českou republikou a jejími obyvateli ve správu financí vůbec.