Poslankyně Mgr. Michaela Šebelová ze strany STAN vyjádřila znepokojení nad tím, jak současná vláda šetří na nesprávných místech. Upozornila přitom na neuspokojivou situaci v Moravskoslezském kraji, kde vláda nezajišťuje dostatečné financování pro opravy silnic. Podle ní se jedná o zanedbávání regionů a lidí, kteří volili stávající politické reprezentanty.
Šebelová zdůraznila, že její klub nebude podporovat rozpočtovou nezodpovědnost vlády a připojuje se tím k prezidentskému vetu, které již zmínil prezident Petr Pavel jako reakci na problematický zákon. Tato situace naznačuje, že existuje široký konsensus mezi politickými i odbornými kruhy o nevhodnosti některých vládních kroků. V document získaném od dvacítky ekonomů byly vyjmenovány negativní aspekty tohoto návrhu.
V rámci svého vystoupení navrhla dvě konkrétní témata k projednání v Poslanecké sněmovně. Prvním bodem je dotaz ohledně nedostatečných investic do infrastruktury Moravskoslezského kraje od bývalého premiéra Andreje Babiše. Její kritika směřuje zejména na to, proč regionu nebyla poskytnuta žádná podpora na opravy krajských silnic.
Jako poslankyně za Moravskoslezský kraj má osobní zkušenosti s problémy místních komunikací, které jsou velkým tématem nejen pro politiky ale i pro obyvatele této oblasti. Silnice ve stavu oprav a údržby si zaslouží pozornost a akci nejen ze strany kraje, ale také centrální vlády.
Význam se klade také na dřívější dohody mezi státem a regiony ohledně financování oprav silnic druhé a třetí třídy. Tyto dohody byly vytvořeny za předpokladu spolupráce státního rozpočtu prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury při opravách těchto cest.
Šebelová shrnula své obavy tím, že po patnácti letech očekávání se zdá být konec spolupráce daný praxí nulového finančního příspěvku do tohoto regionu zřejmě realitou bez jediné koruny investované do budoucnosti nebo kvality silniční sítě v Jižní Moravě.Šebelová (STAN) tvrdí, že současná vláda šetří na nesprávných místech, což se negativně dotýká regionů. Jako zastupitelka Moravskoslezského kraje se o tom přesvědčila na vlastní kůži v minulosti, kdy vládní investice do krajských rozpočtů kolísaly. Vzpomíná na období, kdy se obávalo, že do regionu nepřijde žádná podpora. Přesto ministři dokázali zajistit částečné financování na opravy a projednali situaci s krajskými zástupci.
V uplynulých letech znakem vládních praktik byla transparentnost a komunikace s regiony. I když byla částka nižší než v předchozích letech, důležité bylo alespoň něco vyjednat. Nynější situace je však značně odlišná; hejtmani z hnutí ANO nevyslovují kritiku vůči rozhodnutím vlády ohledně financování krajů ani kvůli nedostatku peněz pro silnice.
Je to pro Šebelovou výsměch politické odvaze i absurdní stav vydávání zákonů o rozpočtové odpovědnosti. Zatímco stát má možnost těmto pravidlům ulevit či je obcházet, kraje musí dodržovat striktní předpisy a tím jsou penalizovány za svojí zodpovědnost.
Kraje a obce tak jdou proti sobě; zatímco vláda si užívá flexibilitu v hospodaření, místní samosprávy jsou omezeny přísnými pravidly. Od vládních představitelů nepadne slovo o potřebách obyvatelstva či zalepení silnic ve špatném stavu – toto chování považuje Šebelová za nezodpovědné.
Šebelová rovněž zdvihla prst směrem k Andreji Babišovi s otázkou, proč oblast Moravskoslezska trpí nedostatkem finanční podpory na opravy silnic? Její návrh je adresován přímo příčinám stagnace zdravotnictví i infrastruktury v regionech jako prioritním bodům debat.
Tento problém ukazuje široký pohled nejenom na politickou situaci v České republice ale i komplikované vztahy mezi centrální vládou a lokálními samosprávami. Podle Šebelové by měly být potřeby občanů vždy prioritou při plánování rozpočtového hospodaření státu.Šebelová (STAN) upozorňuje na problém, že vláda šetří na nevhodných místech. Její kritikou prošly plánované změny ve zdravotnictví, které by podle ní mohly výrazně ohrozit dostupnost zdravotní péče v regionech. V případě neřešení této situace by se ukázalo, že vládě na místních otázkách skutečně nezáleží.
Podle Šebelové jsou kroky ministra Adama Vojtěcha nutné a odborně zdůvodněné. Odmítá však myšlenku úplné centralizace zdravotní péče bez přihlédnutí k místním potřebám obyvatel. Z pohledu politiky je důležité zajistit kvalitní péči v dobře vybavených zdravotnických zařízeních a s odborníky, kteří mají odpovídající kvalifikaci.
Zmiňuje také roztrženou strukturu nemocnic v zemi – existuje široká škála zařízení od státních po soukromé, což vytváří komplikovaný systém pro plánování zdravotní péče. I když je centralizace procesu potřebná pro zajištění kvalitních služeb, stávající situace naznačuje, že pacienti mohou být poškozeni delšími čekacími lhůtami a nedostatkem dostupnosti jednotlivých výkonů.
Aktuálně se chystá tisková konference ministerstva ohledně nových plánů centralizace chirurgických a onkologických výkonů. Šebelová proto hodlá tuto problematiku projednat i s kolegy na výboru pro zdravotnictví a prezentovat obavy veřejnosti ohledně dopadů těchto kroků.
Jedným z nejvážnějších problémů je absence specializovaných center ve Středočeském kraji – regioně s milionem a půl obyvateli. Pokud bude situace pokračovat takto bez zásahů do struktury systému, řada nemocnic nebude moci poskytovat určité typy léčby vůbec.
Navíc kritizuje paradox narůstajícího stresu kolem pražského zdravotnictví pod vedením premiéra Andreje Babiše. Ten se ostře zaměřuje na investice do pražských zařízení a zároveň vyžaduje centralizaci některých služeb jen do těchto center bez uvážení dopadů na obyvatele okolních krajů jako Středočeského či jiných oblastí České republiky. Šebelová vyzývá k diskuzi o efektivitě tohoto přístupu vůči obyvatelům mimo metropolitní oblasti.Šebelová (STAN) upozorňuje, že vláda šetří na nesprávných místech, což by mohlo mít vážné důsledky pro dostupnost zdravotní péče v krajích. Obává se zejména situace ve Středočeském kraji, kde chybí efektivní zdravotnická infrastruktura.
Podle Šebelové je zásadním problémem plán ministerstva zdravotnictví na centralizaci služeb do roku 2030. Její obavy se týkají zejména ztráty dostupnosti kvalitních operací rakoviny prostaty, což může negativně ovlivnit především starší muže nad 65 let. Při zohlednění demografických trendů je jasné, že v budoucnu výrazně vzroste počet těchto pacientů.
Dále varuje před tím, že rozhodování ministerstva založené pouze na analytických údajích riskuje přehlížení reálných potřeb pacientů v regionech. Takové kroky mohou mít za následek nedostatek kvalitní péče nejen ve Středočeském kraji.
Zmiňuje také investice Středočeského kraje do modernizace tamních nemocnic a příklad nemocnice v Příbrami, která získala prostředky k vybavení operačních sálů robotechnologií. Nicméně současný plán ministerstva ohrožuje samotný účel této dotace a schopnost nemocnic plnit dané podmínky.
Šebelová má pocit, že komunikace mezi ministrem Vojtěchem a hejtmany není dostatečná a postrádá nezbytnou spolupráci při plánování zdravotnické infrastruktury podle potřeb jednotlivých krajů. Domnívá se tedy, že by měla být zahájena debata o promyšlenosti centralizace zdravotní péče a jejím dopadu na regionální dostupnost služeb.
Na závěr vyjadřuje naději na podporu návrhu k projednání této problematiky během aktuálního jednání a apeluje na potřebu vyřešit klíčové otázky spojené s budoucností poskytování zdraví pro občany ve všech českých regionech.