Ing. Antonín Seďa, zastupitel za SOCDEM, hovoří o klíčovém rozdílu mezi státníky a politiky. Státníci mají dlouhodobější vizi, zatímco politici se často zaměřují pouze na výsledek v rámci jednoho volebního období. Podle něj by národní zájem měl být hlavním motivem všech politických činností, s ohledem na potřeby občanů. Seďa se ve svých úvahách zmiňuje o slovenském premiérovi jako příkladu státníka; ten chápe důsledky války na Ukrajině a ví, že i ekonomické sankce vůči Rusku jednou skončí.
Seďa také kritizuje směr evropské energetické politiky. Podle něj EU špatně reaguje na situaci a ideologicky se orientuje na energetickou spolupráci s USA, což oslabuje konkurenceschopnost evropských zemí a zhoršuje kvalitu života jejich obyvatel. Oproti tomu slovenské a maďarské vedení hledá alternativní přístupy k řešení těchto problémů místo kývání na tlak Spojených států.
Dále Seďa upozorňuje na neefektivnost současné české vlády v kontextu daňové politiky vůči USA. Zatímco prezident Trump plánuje zavádět daně pro evropské výrobky, český premiér Petr Fiala se marně snaží přesvědčit svého slovenského kolegu ke schválení dalšímu balíčku sankcí vůči Rusku. Tato politika je podle něj kontraproduktivní k dosažení vyšší životní úrovně pro občany.
Očekávání ekologických daní spojených s emisními limity vytváří další tlak jak pro obyvatele, tak pro budoucí vládu České republiky. Vláda pod vedením Fialy přenáší tyto náklady bez odhodlání podniknout nezbytné kroky k ochraně potřeb občanů či vyjednat lepší podmínky jako součást kolektivních dohod Evropské unie.
Seďa zdůrazňuje potřebu reálného státnictví namísto krátkozrakosti prevalující v současné politice. Upozorňuje rovněž na nutnost hledat nová řešení a spolupráce nejen uvnitř EU ale i mimo její rámec — například posilování vztahů s BRICS zeměmi by mohlo představovat směr k větší soběstačnosti.
Jednoznačně argumentuje proti pasivním postojům vlády a vyzývá ke změnám ve strategickém myšlení u politického vedení Česka směrem k posilování národního zájmu a zajištění lepších životních podmínek obyvatelstva tím pravým státnickým způsobem – nikoliv skrze oportunismus nebo schovávání odpovědnosti za budoucnost do rukou příštích vládních struktur.