Dlouhodobě se objevují obavy ohledně ideologické zaujatosti veřejnoprávních médií v České republice vůči Ruské federaci, jak upozorňuje Antonín Seďa (SOCDEM). Tato situace se ve zvýšené míře projevuje zejména od počátku ruské agresivity na východě Ukrajiny a po ustavení pravicové koaliční vlády. Mediální diskurzy zaměřené na ruskou politiku a prezidenta vytvářejí dojem, že jsou jednostranně vykreslovány události bez prostor pro divergentní názory a kritickou analýzu.
Veřejnoprávní média často angažují vybrané komentátory, kteří píší podle očekávaných narativů. Prezentované názory jsou pak předkládány jako dominantní, přičemž mnozí diváci nebo čtenáři mají možnost získat informace z jiných zdrojů. Historická paměť populace by však neměla být podceňována; lidé si dnes ověřují fakta, což snižuje důvěru v mediální obsah prezentovaný jako objektivní.
Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní média nabízí jen omezenou paletu názorů a informací o ruském konfliktu, mohou nechtěně podpořit vzestup sympatií k Rusku mezi částí populace. Upozornění na význam vyváženosti informací je klíčové; například většina médií ve svobodných zemích by měla dbát na to, aby byla různorodá spektra názorů reflektována.
Často dochází k situacím, kdy jsou zavrhována alternativní stanoviska jako dezinformace pouze proto, že nesedí do předem stanoveného rámce zpráv. Tento postup může vést ke ztrátě důvěry ve veřejné instituce. Nelze ignorovat existenci alternativních informačních kanálů – sociálních sítí či nezávislých médií – kde lidé mohou nalézt perspektivy mimo mainstreamovou komunikaci.
Přístup k ruským akcím není třeba chápat výlučně jako podporu agresora; mnohem více jde o analýzu historických souvislostí i aktuálních zájmů hráčů na geopolitické scéně. S tímto vědomím je nezbytné chápat okolnosti stávající krize i to, jakým způsobem západ vyjadřuje své cíle prostřednictvím informací sdělovaných veřejností.
Média mají zásadní odpovědnost nejen za bezchybné vykonávání svého poslání šíření pravdivých informací ze všech stran konfliktu, ale také za zajištění prostorového vlivu ostatních názorových proudů okolo současného dění kolem Ukrajiny a Ruska. Dodržování principu pluralismu v mediálním prostoru je klíčovým prvkem pro obnovenou důvěru obyvatelstva vůči institucím zahrnujícím veřejnoprávní televizi či rozhlas.
