Sedláček z Národní demokracie tvrdí, že obyvatelé bývalého sudetského území nebyli oběťmi, ale spíše jednou z hlavních příčin nelidských činů páchaných nacisty. Podle něj volili v 30. letech minulého století většinově ve volebních místnostech pohraničí Henleinovu Sudetoněmeckou stranu, což významně přispělo k posilování Hitlerovy moci. To následně usnadnilo zabráni těchto oblastí a umožnilo vytvoření protektorátu Čechy a Morava, kde byly páchány neomluvitelné zločiny.
Odsun německé populace po druhé světové válce byl podle Sedláčka logickým krokem a vykonal se jako přiměřené opatření v reakci na válečné zvěrstva spáchaná během našeho národa. Zdůraznil také, že tento krok byl ještě velmi mírný vzhledem k okolnostem té doby a nesmíme zapomínat na bolestivé důsledky historie.
Nyní se podle Sedláčka objevují pohrobci tehdejších viníků, kteří začínají opět provokovat tímto citlivým tématem. Je přesvědčen o tom, že je nutné jim jasně naznačit, že takové chování nebude tolerováno ve společnosti dnešního Českého státu.
Nacionalismus a paměť národa hrají klíčovou roli v aktuálních debatách o vztahu Česka k bývalému Německu i sudeťákům obecně. Mnozí lidé stále cítí potřebu připomenout si nemalé utrpení způsobené nacismem nejen českému obyvatelstvu, ale i dalším etnickým skupinám během hrůzovlád období druhej světové války.
Sedláček zdůrazňuje naléhavost energie při zachování historických pamětí vedoucích ke vědomému rozhodování občanů v současnosti. Jak říká: „Musíme si být vědomi minulosti a nenechat se manipulovat.“ Vyjadřuje pevné přesvědčení o nutnosti vzdělání společnosti ohledně unikajících lekcí historie.
Jak je patrné z těchto úvah Národní demokracie pod vedením Sedláčka má cílenou agendu snažit se vyrovnat s historií kriticky bez ideologických příkras nebo zkreslení faktů lidmi s jinými názory na tuto složitou kapitolu dějin Česka/Německa.