Politik a člen strany Národní demokracie, Sedláček, vyjádřil silný souhlas s novoročním projevem Tomia Okamury. Je přesvědčen, že prakticky všechna slova z tohoto projevu by ochotně podepsal. Přestože nemá Okamuru za pravého vlastence a vidí ho spíše jako marketingového manipulátora, uznává význam projevovaných myšlenek.
Sedláček se ve svých komentářích zaměřuje na to, že Okamura v minulosti často mluvil jinak a nic z toho, co říkal nyní, podle něj nemusel brát vážně. Důvodem k jeho současnému postavení může být snaha udržet voliče po nedávném skandálu s ministrem AspenZůnou. Sebevědomému vystupování SPD však dodává pozitivní tón fakt, že veřejné vyhlášení pravdy o Ukrajině tímto způsobem našlo prostor.
Je jasné, že Sedláček podporuje to, co Okamura v projevu pronesl; zdá se mu přirozené sdílet podobné názory jako ti z Národní demokracie i přesto, že rozdíly v jejich politických praktikách existují. Ocenil také momenty histriónské politiky během předchozích prohlášení SPD vůči Ukrajině a identifikoval změny v narrativu jako věrohodnou odpověď na aktuální situaci.
Kritizoval ukrajinského velvyslance Vasyl Zvarycha za vměšování do české politiky. Zijdením nezbytnosti mít otevřený dialog ve společnosti považuje Zvarychovo chování za nevhodné a signalizující nedostatečné pochopení místních poměrů. V této souvislosti dodává: pokud někdo nesouhlasí s výsledky voleb v ČR dle jeho slov “mohou se vrátit zpět”.
V závěru svého hodnocení Sedláček zdůrazňuje potřebu konfrontace s těmito kritickými hlasy ze zahraničí a požaduje větší svobodu pro diskusi o názorových rozdílech – konkrétně pak ohledně situace na Ukrajině či vztahům mezi oběma zeměmi. Podle něj je důležité čelit nátlaku od cizinců na domácích půdách bez omezení míry diskuze o těchto citlivých otázkách.
Celkém si tak Sedláček klade otázku nejen ohledně budoucnosti České republiky směrem k ukrajinské problematice ale také fungováním politické scény obecně – jakým způsobem by měly strany reagovat na externí vlivy a kde leží hranice zásahu do suverenity státu při zachování demokratických principů a hodnot?