Sedmihradská (STAN) vyjadřuje obavy ohledně návrhu, který by mohl oslabit kontrolní roli Poslanecké sněmovny při dohledu nad hospodařením vlády. Novela označovaná jako sněmovní tisk číslo 90 představuje významné úpravy dvou základních legislativních aktů souvisejících s rozpočtovou odpovědností a rozpočtovými pravidly. Tyto změny mají klíčový dopad na způsob, jakým stát hospodaří a jak se státní rozpočet připravuje a projednává.
Je důležité poznamenat, že meziresortní připomínkové řízení probíhalo pouze k některým částem novely a ne ke všem ustanovením tak, jak byla prezentována v tisku číslo 90. V návaznosti na to byla situace ještě komplikovanější tím, že byl návrh projednáván ve zkrácených lhůtách a večerních hodinách bez dostatečné diskuse na rozpočtovém výboru. Omluva paní ministryně za nedostatek času na jednání je tak symptomatická pro celkový přístup k diskuzi o těchto důležitých otázkách.
Každý účastník rozpočtového procesu má pak své vlastní potřeby – Ministerstvo financí, vláda i poslanci by měli mít možnost vyjádřit svá stanoviska k předloženému návrhu. Je nutné brát v úvahu nejen administrativní aspekty, ale také doporučení z mezinárodního prostředí či vývoj technologických postupů v České republice. Na tyto důležité otázky však nezbýval prostor věnovat se jim odborně a komplexně.
Hlavním bodem kritiky ze strany Sedmihradské je zaměření se na snižování administrativní zátěže místo posilování povinnosti vlády předkládat zprávy o svém hospodaření sněmovně. Je zásadní si uvědomit úlohu sněmovny jakožto orgánu odpovědného za kontrolu vládního hospodaření; pokud však dojde k oslabení této role Stanovené zákony jasně definují odpovědnost vlády za plnění státního rozpočtu právě vůči Poslanecké sněmovně.
Z pohledu plánovaných jednání na rozpočtovém výboru byl čas vyhrazený pro projetení tisku 90 značně nedostačující – pouhých čtyřicet pět minut nestačilo ani nejvýše postavenému zástupci přítomnému u jednání pro adekvátní politickou debatu. Z tohoto důvodu nemohla být řešena modernizace systému efektivním způsobem; diskuze by měla být vedena mezi politickými reprezentanty s cílem nalézt optimální nastavení pravidel.
Na závěr chci zdůraznit, že navrhované změny nepředstavují marginální záležitost - mají potenciál zásadně ovlivnit demokratické principy fungování státu díky narušení rovnováhy sil mezi vládou a parlamentem při kontrole veřejných financí. Ve světle toho apelujeme na všechny zainteresované strany o přepracování dané novely dalším směrem s cílem zachovat integritu procesů kontroly ze strany Poslanecké sněmovny nad vládním hospodařením.Ve svém prohlášení Sedmihradská za STAN hovoří o obavách týkajících se plánovaného oslabení role Poslanecké sněmovny při sledování a kontrole vládních výdajů. Podle jejího názoru je důležité, aby sněmovna aktivně plnila svou kontrolní funkci vůči vládě, a to především prostřednictvím intenzivní diskuse a projednávání zpráv o hospodaření. V současném kontextu je nezbytné poskytnout poslancům možnost klást dotazy členům vlády, jako je ministr financí, a získávat vysvětlení k rozhodnutím vlády.
Hlavním argumentem pro zmenšení počtu projednávaných rozpočtových zpráv na plenárních schůzích byla tvrzení Ministerstva financí, že časté kumulace lhůt vedou k tomu, že pololetní zprávy se dostávají k jednání až po uplynutí roku. To způsobuje ztrátu aktuálnosti těchto dokumentů v kontextu legislativního procesu. Sedmihradská však s tímto výrokem nesouhlasí a vyzývá kolegy poslance ke zvýšení aktivity v rámci kontrolní role Sněmovny.
Odkazuje na konkrétní body projednávaných materiálů, které by měly být zařazeny do jednání Poslanecké sněmovny. Navrhuje toho dosáhnout podle již existujících dohod s vedením Sněmovny dříve než na samotném plénu při vzhodnocení státního rozpočtu či dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Sedmihradská považuje pozměňovací návrhy předloženého zákona za opatření zachovávající stávající úroveň kontroly vlády Parlamentem. Mezi nimi jsou navrženy čtyři klíčové změny zaměřené na úpravy pravidel pro prezentaci zprávy o hospodaření státu. Uvádí například zrušení povinnosti předkládat zprávy za první a třetí čtvrtletí.
Další plánované změny také zahrnují upravený režim projednávání pololetních zpráv tak, aby byl garantovaný proces jejich posuzování v rámci celé Poslanecké sněmovny místo omezení pouze na podvýbor nebo jednotlivce ministerstva. To představuje významný krok ve světle usnesení přijatého již v červenci 2020 o nutnosti projednat tyto knihy jako komplex.
Sedmihradská dále apeluje na to, aby poslanci podpořili tento návrh zákona takovým způsobem, který zajistí aktivní sledování vládního hospodaření během příštích měsíců a let i s ohledem na stálost práv Sněmovny vůči vládním institucím i jednotlivým ministrům těm odpovědným za veřejné finance země.Sedmihradská (STAN) varuje před oslabováním pravomocí Poslanecké sněmovny v oblasti kontroly vládního hospodaření. Podle ní je důležité zachovat současný stav, a dokonce ho modernizovat. Zákon totiž nepopisuje, jakým způsobem by měly čtvrtletní zprávy vypadat, což otevírá prostor pro diskusi o jejich úpravě tak, aby vyhovovaly aktuálním potřebám. Navrhuje se, aby Ministerstvo financí bylo dále odpovědné za prezentaci svých účtů členům rozpočtového výboru a později i celému plénu Sněmovny.
Další aspekt se zaměřuje na rozpočtová opatření a jejich zveřejňování ze strany jednotlivých obcí a krajů. Od roku 2017 mají tyto regionální subjekty povinnost elektronicky zveřejňovat každý schválený rozpočtový krok během 30 dnů na svých úředních deskách. Naopak Ministerstvo financí tuto praxi nedodržuje a pouze informuje skrze čtvrtletní zprávy, které jsou však navrženy k zrušení.
Překvapivá je obrana ministerstva ohledně nadbytečnosti takového požadavku s odkazem na monitoring stavu upraveného rozpočtu každý měsíc. Pokud ovšem tento argument platí, proč by pak měly být obce zatěžovány povinnostmi ohledně zveřejňování? Sedmihradská je přesvědčena o tom, že poskytování informací o provedených rozpočtových opatřeních usnadňuje transparentnost státní správy.
Třetí návrh se týká změn v rámci rozpočtového procesu zaváděného ve spojení s evropskou legislativou. Je kladeno důraz na to, že Poslanecká sněmovna by měla mít možnost diskutovat o zásadních strategických dokumentech definujících fiskální politiku státu. Například dříve existující rozpočtová strategie bude nahrazena novým Fiskálně strukturálním plánem. Tento plán by měl být projednán v rámci rozpočtového výboru.
Odbornice STAN také zdůrazňuje nutnost projednávat případné revize nového plánu v okamžiku vzniku neshod mezi českou vládou a Evropskou komisí – situace si žádá pečlivé posouzení především během zasedání výboru.
Na závěr Sedmihradská navrhuje vrátit do zákona původní pravidla kolem předběžných příjmů a výdajů ministerstva finančního hospodaření před začátkem letošního roku 2024 po kritice z léta téhož roku ohledně netransparentnosti ve státním procesu financování jednotlivých kapitol státního hospodaření.Poslankyně Lucie Sedmihradská ze strany STAN vyjádřila silné obavy ohledně posilování pozice vlády na úkor Poslanecké sněmovny v oblasti kontroly hospodaření. V rámci diskuse o úpravě rozpočtových pravidel zdůraznila, jak důležité je, aby parlament měl možnost žádat od vlády podrobnosti o jejích výdajích a rozhodnutích. Podle ní není možné podceňovat důležitost vztahů mezi oběma institucemi a jejich vzájemnou kontrolu.
Hlavním tématem jejího vystoupení byla novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kde se postavila proti rozvolnění těchto pravidel prostřednictvím širokých únikových doložek. Podle Sedmihradské nelze argumentovat tím, že evropská pravidla jsou méně přísná než ta česká. „To není žádné ospravedlnění pro relaxaci našich vlastních standardů,“ uvedla s jasným okolním vymezením.
Dále apelovala na zjednodušení těchto pravidel tak, aby byly srozumitelné jak pro veřejnost, tak i pro samotné poslance. Poukázala na to, že složitější legislativa povede k obtížnému vymáhání a že pokud lidé nebudou mít jasno v tom, co jednotlivé předpisy znamenají, budou se obtížně aplikovat v praxi.
Vyzvala také kolegy z jejího klubu Starostů a nezávislých k dalšímu aktivnímu zapojení do diskuze o tomto návrhu novely zákona a ujistila je o ochotě prezentovat další vzhledy reformy hospodaření ve vládních strukturách. Zde chtěla zdůraznit význam transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky.
Sedmihradská uzavřela své vystoupení poděkováním přítomným za pozornost a potvrdila připravenost celého klubu uchovávat prudké zaměření na kontrolní mechanismy při správném řízení státních financí. Její příspěvek byl jen jedním z mnoha hlasů ve jménu zachování integrity rozpočtového procesu.
Tento aktuální problém ohledně věrohodnosti vládního hospodaření bude i nadále diskutován mezi poslanci různých stran tak dlouho, dokud nezískají jasnější představu o budoucím směřování České republiky ve vztahu ke správnému nakládání s veřejnými zdroji.