
Marta Semelová (KSČM) diskutuje o prvním měsíci nového roku, který přinesl významné události ve dvou pražských zastupitelstvech. Po dlouhých debatách bylo mimořádné zastupitelstvo ukončeno a jeho pokračování se konalo 23. ledna těsně před řádným zasedáním. Tento úvodní měsíc přinesl zajímavé výzvy a otázky týkající se řízení města.
Jedním z témat, které dominovalo diskuzím, byla situace kolem ředitele magistrátu Martina Kubelky. Zastupitelé ho kritizovali za to, že v minulosti vyplatil mimořádné odměny své bývalé asistentce, což vedlo k vyplacení celkem 857 tisíc korun. Zároveň čelí obvinění z netransparentního rozdělování parkovacích karet pro bezplatné stání na území hlavního města, přičemž dvě karty jsou vydány dokonce na jeho manželku. Diskuze na toto téma trvala až tři a půl hodiny a věnoval se jí i primátor Svoboda (ODS), který naznačil možnost odvolání Kubelky.
Primátor Svoboda už dlouho nechrání svého podřízeného a poslal dopis ministrovi vnitra Rakušanovi (STAN) s žádostí o zvážení Kubelkova odvolání. Pro samotného ředitele je nyní důležité rozhodnutí ministerstva vnitra; do té doby je postaven mimo výkon své funkce.
Na straně vyšetřování se ocitl i náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Ten byl obviněn z přijímání odměn přímo v městské firmě Pražská energetika Holding, což mu jako uvolněnému zastupiteli zakazuje zákon. Poté co skandál vyšel najevo, odstoupil s váháním zpět až téměř ke stažení částky okolo 180 tisíc korun.
Opozice byla touto situací silně rozčilená a žádala po Hřibovi vysvětlení ohledně výše peněz a jejich vracení PRE Holding. Důrazný projev měla také náměstkyně primátora Alexandry Udženija (ODS), která upozornila na pasivitu ve věcných řešeních místo vzájemných útoků mezi zastupiteli.
Další závažnou záležitostí je kontroverzní dražba majetku Jaromíra Soukupa v zahradnickém sektoru Prahy 4 – Braník za 649 milionů korun. Městské vedení chce tyto pozemky využít pro rozvoj veřejných služeb jako školství nebo sportovní aktivity; nicméně právník uvedl obavy ohledně transparentnosti dražby vzhledem k manipulacím ceny těsně pod stanovený limit městem.
Nedostatečné fungování výboru pro audit pražského dopravního podniku vzbudilo další otázky o účinnosti kontrolních mechanismů uvnitř radnice. Tyto skandály přicházejí v krizovém období pro správu Prahy a ukazují potřebu větší transparentnosti i odpovědnosti politiků vůči občanům hlavního města.V lednu, kdy nový rok teprve začíná, se v Praze konají hned dvě zastupitelstva, což je důležitým tématem pro Helenu Semelovou z KSČM. Tato setkání mají značný vliv na rozhodování a směřování městské politiky a přinášejí širokou škálu otázek k diskuzi. Mezi některé z nich patří otázky týkající se auditního výboru pražského dopravního podniku.
Výbor pro audit, povinný dle zákona o auditorech, má alespoň tři členy a jeho úkolem je provádět kontrolu interních auditu i závažnějších problémů. Tento výbor byl od poloviny srpna loňského roku nefunkční kvůli nedostatku členů. Noví členové byli zvoleni na začátku ledna, ale kvůli odmítnutému nominantovi Pirátské strany stále chyběl třetí účastník. Opozice se ptá na důvody blokace ze strany koalice pro jmenování tohoto člena.
Pokračuje také diskuse o Městském okruhu v Praze. Ten by měl sloužit jako alternativní trasa pro přepravu a snížení dopravní zátěže ve městě, ovšem jeho realizace je dlouhodobě odkládána. Posudek vlivu stavby na životní prostředí vyprší v říjnu 2027 a pokud do té doby Praha nezíská potřebné povolení ke stavbě, bude muset být vypracován nový posudek – proces trvající značně dlouho.
K tomu přistupují i legislativní změny spojené s tímto projektom; předchozí vedení města totiž změnilo podobu okruhu takovým způsobem, že to není již možné zařadit mezi výjimky související s prodlužováním EIA (posudku vlivu na životní prostředí). Takové složité okolnosti ponechávala město bez pokroku po dobu dvou let.
Praha nyní plánuje investovat 224 milionů korun do úprav dokumentace k dostavbě Městského okruhu s cílem stihnout všechny potřebné povolení do stanoveného termínu v roce 2027. Zároveň bylo schváleno usilovat o legislativní změny přímo ve sněmovně k zachování možnosti prodloužení platnosti EIA.
Dalším diskutovaným tématem byly návrhy ohledně jednacího řádu pražských zastupitelstev. Občané dlouhodobě prosazovali rozšíření času pro interpelace za účelem umožnění větší účasti veřejnosti během večerních hodin po pracovním dni. V rámci jednání padaly různé návrhy jak upravit organizaci zásadních bodů programu tak, aby proběhly více efektivně a těsněji podle potřeb občanů.
Bohužel žádný z těchto návrhů nebyl přijat a situace stále není uspokojivá nejen pro občany vzdávající se hlasitých požadavků na transparentnost procesům ve volených orgánech města ale ani při řešení aktuálních problémů plynoucích ze zvýšeného počtu cizinců ve školách – zejména dětí ukrajinských uprchlíků málo mluvících česky tvořící vlastní komunity místo integrace do místních třídních kolektivů – což stěžuje již tak náročnou situaci školám samotným.Semelová (KSČM) se v aktuálním vyjádření zaměřila na první měsíc nového roku, v němž se konala dvě důležitá zasedání pražských zastupitelstev. Tato zasedání jsou důležitá nejen pro městskou správu, ale i pro obyvatele Prahy, kteří sledují vývoj místních politik a rozhodnutí. V rámci těchto jednání byli probírány různé aktuální otázky, které ovlivňují život ve městě.
Jedním z renomovaných témat je integrace ukrajinských dětí do pražského školství. Ředitelé některých škol upozorňují na problémy plynoucí ze stávajícího systému přijímání dětí bez ohledu na jejich jazykovou připravenost. Podle údajů magistrátu se více než 10 procent žáků základních škol v Praze hlásí k ukrajinské národnosti; některé školy zažívají dramatický nárůst až přes 20 procent ukrajinských dětí ve třídách.
Ředitelé škol požadují konkrétní opatření ke zmírnění této situace a navrhli možnost dvojího zápisu do tříd. Tím by byl dán prostor pro rovnoměrnější rozložení žáků s ohledem na jejich jazykové znalosti – české děti a cizince by byly zapisovány samostatně, což by umožnilo lepší integraci ukrajinských studentů.
Dalším návrhem je zavedení speciálních “průtokových” tříd zaměřených na výuku češtiny před přechodem do běžných tříd. Tento krok má pomoci dětem lépe se adaptovat a ulehčit jejich vzdělávání v prostředí s převahou českého jazyka. Zastupitelstvo také vzneslo požadavek na prověření dostupných prostor a personálních kapacit školek tak, aby byla zajištěna adekvátní podpora asistentů během procesu integrace.
V souvislosti s architekturou města byla diskutována situace kolem Prágrových kostek umístěných v Emauzích. Tento komplex navržený architektem Karlem Pragerem trpí havarijním stavem a potřebuje nutnou rekonstrukci, která však byla nečekaně odsunuta až na rok 2025 po revizi rozpočtu města. Je to alarmující zpráva nejen pro odbornou veřejnost ale i pro občany Prahy.
Situaci kolem Prágrových kostek nepodceňuje ani místní populace; petice za ochranu tohoto cenného architektonického díla již získala tisícový podpisy jak on-line, tak fyzicky při různých akcích. Místní zastupitelstvo uznalo kulturní hodnotu těchto budov, avšak stále přetrvává obava o jejich budoucnost – zda je chránit jako kulturu nebo přenechat soukromému sektoru bez další účasti veřejnosti či zachování historických hodnot.
V současnosti má vládnoucí koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Piráti a STAN většinu v zastupitelstvu hlavního města Praha s celkem 36 hlasy ze 65volených členy následované opozicí složenou z ANO či SPD.Přes toto uspořádání budou nezbytná vyjasnění týkající se financování integračních programů nebo rekonstrukce klíčových historických objektů včetně zmíněného případu Prágrových kostek – to vše pod drobnohledem Semelové (KSČM) i dalších politických aktérů škálující našim metropolem.Jan Semelová z KSČM se zamýšlí nad prvním měsícem nového roku, který je již tradičně spojen s různými událostmi v pražských zastupitelstvech. V lednu se konají dve významná zasedání, která mají vliv na mnoho aspektů městského života. Na těchto akcích jsou projednávány důležité dokumenty a návrhy týkající se rozvoje metropole a její správy.
V rámci prvního jednání pražského zastupitelstva zaznělo hned několik klíčových témat. Veřejnost byla informována o aktuálních plánech ve sféře dopravní infrastruktury a obrany životního prostředí. Město Praha se snaží reagovat na nepříznivé změny klimatu a prosazuje udržitelné přístupy k urbanismu.
Na druhém zasedání bylo podrobeno diskusi téma sociálního bydlení v hlavním městě. Zástupci jednotlivých politických stran apelovali na zvýšení dostupnosti bydlení pro ohrožené skupiny obyvatelstva, což je stále naléhavější problém v Praze. Návrhy byly rozpraveny jak pozitivně, tak negativně; ne všichni souhlasili s navrhovanými řešeními.
Zvýšená pozornost byla věnována i otázkám dopravy ve městě. Účastníci debatovali o nedostatečné kapacitě městské dopravy, která nemůže pokrýt rostoucí potřeby občanů Prahy. Na stole byly různé návrhy jako například rozšíření tramvajových tras nebo posílení autobusového spojení do okrajových částí metropole.
Dalším momentem lednových zastupitelstev byl zájem o rozvoj zelených ploch a veřejných prostorů v pražských čtvrtích. Zde bylo řečeno, že dostatek parků a odpočinkových zón je důležitým faktorem pro kvalitu života ve městě. Nové projekty slibují nejenom výsadbu stromů, ale také revitalizaci stávajících parků.
Pokud jde o reakce občanů na tato jednání, lze konstatovat, že mnozí pociťují nespokojenost s tímto stavem věcí a cítí se osamělí ve svých požadavcích vůči vedení města. Jan Semelová (KSČM) slibuje přinést hlasy obyvatel přímo do diskusní sféry zastupitelstva a usilovat tak o lepší reprezentaci jejich zájmů v budoucnosti.
Jednací procesy pražských zastupitelstev tedy nabývají na významu nejen po odborné stránce ale i v rámci vztahu mezi politikou a obyvately hlavního města České republiky.
