Senátor Jiří Drahoš z Babišova politického hnutí vyjadřuje svůj jasný postoj k aktuálnímu tématu v českém školství, když tvrdí, že žádná rozumná osoba by nezrušila fungující pracoviště. V kontextu nedávno předložené novely považuje tento krok za klíčový pro rozvoj vzdělávání v České republice. Je přesvědčen, že navrhovaná legislativa je jednou z nejvýznamnějších změn v oblasti školství za posledních deset let a zasluhuje si pozornost nejen odborníků, ale i široké veřejnosti.
Drahoš se zaměřil na problém nerovného přístupu ke vzdělání, který je dle různých studií spojen s socioekonomickými faktory. Nejvíce tím trpí regiony s vysokým výskytem sociálně vyloučených lokalit, jako je například Karlovarský kraj. V městských okresech Kraslice a Sokolov se čelíme alarmujícím statistikám – například téměř 10% dětí tam nedokončí povinnou školní docházku a učební výsledky žáků jsou jedny z nejhorších v celé zemi.
V této souvislosti Drahoš poukazuje na to, že Karlovarský kraj se potýká s nízkým podílem kvalifikovaných učitelů a vysokým průměrným věkem pedagogických pracovníků na základních školách. Tato situace volá po změně ilustrované návrhem novely zákona o vzdělávání, která by měla pozitivně ovlivnit jak školy samotné, tak jejich správce ve všech regionech ČR.
Drahého řeč dále zdůrazňuje značnou fragmentaci českého vzdělávacího systému. Se 4293 základními školami spravovanými více než 2600 různými zřizovateli není překvapivé, že počet těchto institucí na obyvatele je nejvyšší v rámci Evropské unie. Dlouhodobě neudržitelný stav přináší nutnost optimalizace prostředků ve snaze udržet a zlepšit kvalitu výuky.
Aby bylo možné efektivněji čelit demografickému poklesu i rostoucím nákladům na provoz poloprázdných škol, nastolil senátor otázku potřebnosti novelizace stávajících právních předpisů ve sféře školství směrem k větší efektivitě správy jednotlivých institucí.
Mezi hlavní body navržené novely pak patří zavedení podpory provázejících učitelů formou příplatku přes nový normativ . Tento krok má vést ke stabilizaci profesního postavení těchto pedagogických pracovníků. Dalším pozitivním opatřením je institucionalizace pozic speciálních pedagogů nebo psychologů přímo ve standardních základních školách s větším počtem žáků – toto zaměření zdvihne úroveň dostupné pomoci pro studenty vyžadující individuální přístup či podporu při studiu.
Drahoš završuje své vystoupení apelováním na důležitost schválení této novely pro budoucnost českého vzdělávání jako celku; nástroj poskytnutý touto legislativou bude mít dlouhodobý vliv nejenom na zvýšení kvality školy jako instituce ale i lepší podmínky pro pedagogické pracovníky uvnitř tohoto systému.Senátor Jiří Drahoš (nezávislý) vyjádřil své přesvědčení, že nikdo s rozumným uvažováním by neměl zrušit efektivně fungující pracoviště. Tento postoj přichází v kontextu aktuální debaty o připravované novele zákona o pedagogických pracovnících, která se dotýká důležitých aspektů financování a systemizace speciálních profesí ve školách. Tímto způsobem se Senát snaží oslovit aktuální problémy, které trápí vzdělávací systém a jeho pracovníky.
V historickém kontextu je zásadní návrat k událostem z června 2021. Tehdy byl na stole projekt novely právě od tehdejšího ministra Roberta Plagy. Při schvalování legislativy došlo k dohodě mezi Senátem a ministerstvem na úpravě tohoto návrhu, který měl usnadnit přísun financí pro specifické profesní role ve vzdělávání. Přestože byly na jeho projednání v Parlamentu dobré vyhlídky díky podpoře ze strany opozice i vládních stran, hnutí ANO nakonec neumožnilo hlasování o této vrátce a obstrukcemi tak zbrzdilo pokrok.
Nynější obavy pedagogů, zejména těch zaměřených na specifičtější oblasti výuky jako je práce s dětmi ze sociálně slabších skupin stále více narůstají. Mnozí se ptají, zda se podobná situace jako před čtyřmi lety opakuje – tedy zda bude nový právní rámec přijat či nikoli.
Drahoš zdůraznil pozitivní dopady specializovaných profesí ve školách: tam kde existují tito odborníci, bývá viditelně nižší míra problémového chování u žáků včetně šikany či záškoláctví než tam, kde tyto pozice chybějí. Význam účasti specialistů proto nelze podceňovat – poskytují důležité intervence pro děti v obtížných životních situacích.
Novela obsahuje klíčové prvky jako je indexace pro různé typy škol podle jejich specifických potřeb a počtu sociálně znevýhodněných žáků. Díky této úpravy budou školy mohou dostat až o 10 % vyšší prostředky určeny přímo na mzdy učitelů a další výdaje spojené s jejich provozem. To by mělo pomoci při získávání kvalifikovaných odborníků do regionálních institucí nacházejících se například v Karlovarském kraji.
Kromě toho novela zavádí i další významné změny vyvolávající živou debatu mezi zákonodárci; například pozměňovací návrh kolegy drahoše byl zaměřen na propojení menších škol za účelem efektivnější správy zdrojů a posílena spolupráce mezi nimi pro podporu vzdělání dětí napříč různými regiony Česka.Senátor Petr Drahoš (usnesení) se vyjádřil k návrhu na změny ve školství s jasným názorem, že normální a rozumný zřizovatel nikoliv zruší funkční pracoviště, ale propojí je pod jedním vedením. Tímto krokem se má dosáhnout efektivního řízení škol, kterých je v České republice na počet obyvatel nejvíce v celé Evropě. Návrh, který bývá označován jako “slučování škol”, by měl spíše přinést možnost jejich spojení pod jedno právnické tělo bez nutnosti fyzické likvidace samostatných pracovišť.
V rámci tohoto procesu bude jakýmsi klíčovým prvkem snaha o lepší využívání veřejných financí, díky čemuž by mohli zřizovatelé lépe rozdělit své prostředky. Důležitou součástí této legislativní změny je také odstranění obav o nucené rušení menších škol v malých obcích – to pouze spíš o přidělení resourcesz zaměstnancům než o jejich odstraňování. Tímto způsobem by měly profitovat nejen administrativní náklady, ale i samotné školy a studenti.
Novela zákona plánuje převod financování nepedagogických pracovníků a organizačních nákladů ze státního rozpočtu přímo na zřizovatele. Tento krok byl dlouhou dobu předmětem diskusí a senátor Drahoš ocenil práci ministerstva při jednáních s různými účastníky tohoto procesu. Považuje za pozitivní trend zvýšení autonomie starostů a radnic při správě školských zařízení ve svém regionu.
Doteď byla často situace taková, že ředitelé škol byli více správci budov než pedagogickými lídry; nová opatření ovšem změní tuto dynamiku umožněním efektivnější správy prostor i profesí souvisejících s chodem školy – například uklízeček nebo kuchařek. Senátor se domnívá, že sdružení obcí do svazků jim pomůže dále optimalizovat výdaje na tyto non-pedagogické pracovníky.
Existují také otazníky ohledně potenciálních konfliktů mezi starosty a řediteli institucí ohledně přístupu k nepedagogickým pracovníkům; senator však vyjadřuje důvěru v pozitivní motivaci starostů usilujících o to mít stabilitu ve vzdělávacích institucích svých obcí – zejména pokud jde o štěstí dětí a rodičů. Podle něho bude nutné otevřeně komunikovat mezi představiteli městské správy a vedením jednotlivých škol pro dlouhodobé úspěchy.
Samozřejmě nelze přehlédnout reálné problémy současného systému; tam kde již byly vztahy problematické před zavedením navrhovaného zákona se nic nezlepší ani pogennostěž takového formátu nepředstavuje ideální řešení každodenních problémů dotčených institucí.Na regionální úrovni očekává senátor zkvalitnění administrativy oproti centrálnímu řízení z Prahy – tento proces by mohl vést k mnohem větší efektivitě rozhodování.
V neposlední řadě má novela za cíl posunout míru podpory v rámci RUD pro rok 2026 na 32,4 miliardy korun s automatickou valorizací těchto prostředků pro další roky dopředu; tím se výrazně ulehčí naplánované provozování vzdělávacích zařízení místních samospráv díky stabilizačním mechanismům fungujícím i v jiných evropských státech jako je Německo či Rakousko.Senátor Jiří Drahoš, reprezentující hnutí senátorů Zemanovi příznivci, tvrdí, že žádná rozumná osoba by neodstranila efektivně fungující pracoviště. Jeho vyjádření se zaměřuje na vnímaní a důležitost institucí ve společnosti, které plní klíčové úkoly a přispívají k veřejnému blahu. V této souvislosti poukazuje na nedávné změny v oblasti vzdělávací politiky a potřebou zajištění dostatečných financí pro školy.
Podle Drahoše existují záruky od Ministerstva financí o pokrytí možných negativních dopadů reformy školství do roku 2026. Zmínil konkrétní částku v rozmezí 150 až 200 milionů korun pro celou Českou republiku, která bude potřeba k podpoře obcí s jedinečnými situacemi. Tyto finanční zdroje mají zajistit stabilitu pro specifické školy i přes pravděpodobné komplikace.
Senátor rovněž upozorňuje na to, že předkládaná novela zákona je v souladu se střednědobou strategií vzdělávání známou jako Strategie 2030+, kterou schválila předchozí vláda vedená Andrejem Babišem. Objasnil, že dokument podporuje spolupráci mezi zřizovateli škol a obcemi větší míry koordinace aktivit spojených s řízením školských budov i administrativním agendami.
Z pohledu Drahoše je důležité mít jasno v tom, jakým způsobem bude struktura financování vzdělávání transformována tak, aby bylo možné účinně využít veřejné prostředky na úrovni správních orgánů. Vyzval vládu k tomu, aby garantované prostředky pro rok 2026 skutečně alokovala a zajistila tak hladký průběh navrhované reformy bez dodatečných problémů.
Na závěr Senátor Drahoš shrnul svůj postoj: novela představuje krok správným směrem směrem ke kvalitnější koordinaci mezi různými subjekty zapojenými do vzdělávacího procesu. Svědčí to nejen o splnění očekávání odborné veřejnosti ale také o cílech politiky proběhlé během předchozích vládních období.
Své myšlenky završil poděkováním kolegům za pozornost a ujistil všechny přítomné o své ochotě novelu podpořit jako významný prvek ve snaze o modernizaci českého školství.