Recentní průzkumy ukazují, že téměř 30 % homosexuálních mužů v Německu má záměr podpořit AfD (Alternativa pro Německo) v nadcházejících volbách. Pokud se k nim připočtou voliči CDU/CSU (Křesťanskodemokratická unie a Křesťanskosociální unie), tvoří to téměř polovinu všech hlasů od gay komunity směřujících k protimigračním stranám. Tyto výsledky vyvolávají otázku, co za tímto trendem vlastně stojí.
Podle senátora Zdeněka Hraby, který komentoval uvedená data, je obhajoba práv sexuálních menšin v rukou těch silných a konzervativních stran. Ty podle něj nemají problém s rozlišováním lidí na základě jejich sexuální orientace. Naopak otevřenější politické proudy jsou podle něj spojeny s politikou, která může ohrozit bezpečnost skupin jako jsou LGBTQ+ jedinci tím, že podporují imigraci bez důvěryhodných kontrol.
V souvislosti s tím se objevuje i debata o tom, zda progresivní strany opravdu dokážou ochránit zájmy lesbických a gay komunit tak efektivně jako některé pravicové strany. Hlava obce Senátu dále dodává, že lidé hledající ochranu svých práv častěji obracejí své hlasy směrem k těm politickým subjektům, které jasně deklarují odpor vůči zneužívání systémů sociální pomoci či nelegálnímu přistěhovalectví.
Tento posun ve volebních preferencích ovšem nemusí být náhodný. Odborníci poukazují na rostoucí frustraci z chování vládnoucích elit a jejich nedostatečné reakce na problémy spojené s migrací a integrací cizinců do společnosti. To samozřejmě může mít vliv nejen na volbu jednotlivých stran ale i na veřejné mínění celkově.
Je rovněž zajímavé sledovat reakce různých politických reprezentantů na tento fenomén. Zdá se totiž, že některé strany nedokážou tuto změnu přijmout nebo ji alespoň nepokrývají dostatečně citlivým způsobem vzhledem k významu tohoto elemetu pro svou voličskou základnu.
Celkovému trendu nelze novodobá situace v kultuře ani společnosti uniknout; je důležité brát v potaz pohledy jednotlivců ze skupiny LGBT+. Otvorené diskuse mohou posloužit jako příležitost k lepšímu pochopení potřeb této komunity ze strany širší veřejnosti i politiky samotné – zejména ve světle toho jak moc se preference homosexuálů mění podle momentálních událostí a sentimentů ve společnosti.