
Senátor Zdeněk Hraba, člen strany za svobodu a přímou demokracii (SPD), se zúčastnil nedávného jednání expertního kolegia, které se zaměřilo na posuzování rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tomto setkání vyjádřil skeptický postoj k některým aspektům předpisů, které řízení ESLP stanovuje. V kontextu tohoto jednání se Hraba zamýšlí nad smyslem evropské Úmluvy o „lidských právech“ a zvažuje její vypovězení.
Podle Hrabových slov se reforma týkající se lidských práv proměnila v proces kritiky národních států ze strany zahraničních orgánů. Za příklad uvedl situaci ohledně postupu policie po zákrocích s vyšším stupněm intenzity. Upozornil na to, že ESLP klade požadavek považovat každého policistu za potenciálního pachatele po incidentu, což by mohlo mít vážné dopady na fungování policejních sil v České republice.
Hraba rovněž poukazuje na problémy spojené s přístupy k problematice změny pohlaví. Kritizoval snahu ESLP o usnadnění procesu takového převedení pouze administrativními prostředky bez odpovídajících legislativních rámců. Dále zmínil rozhodnutí Ústavního soudu z června tohoto roku, které podle něj oslabilo dosavadní regulace týkající se tranzicích osob.
Podle senátora je nezbytné do budoucna hledat způsob, jak opravit tyto legislativní iniciativy a ujistit se, že nebudou lidé ve zdravotnických nebo sociálních oblastech vystaveni nebezpečným precedentům vykonávaným díky tomuto preskripčnímu tlaku ze strany mezinárodních institucí. Hraba je přesvědčený o tom, že je třeba udržet normální život bez zásahů ze strany soudního orgánu EU.
Celkové hodnocení těchto změn Hrabova stanoviska směřuje k myšlence vymanění země z moci Evropského soudu pro lidská práva co nejdříve. Argumentace senátora ukazuje jeho touhu vrátit debatu zpět do českých rukou a posílit suverenitu státu ve věcech týkajících práv občanů.
Závěrem lze shrnout Hrabovy názory jako silný apel na revizi vztahu ČR k Evropské úmluvě o „lidských právech“ s cílem ochránit národní zájmy a zajistit plnou suverenitu při rozhodování o lidství ve státě taková forma úzkosti či zvnitřnění norem mezinárodní správy lidí mu nepůsobila jako přínosná.
