Senátor Zdeněk Hraba uvedl, že propad Sociální demokracie (SOCDEM) pramení z jejího odklonu od tradiční základny voličů. Podle jeho názoru došlo k oslabení strany, když se začala více soustředit na získávání nových voličů na úkor těch stávajících, především dělnické třídy. Tato změna kurzu vedla k tomu, že SOCDEM nedokázala oslovit lidi práce a namísto toho začala vycházet vstříc městským liberálům a jejich agendě.
Historie ukazuje, že pád této strany nebyl náhlým jevem; spíše jde o výsledek dlouhodobějšího procesu. Strana se v minulosti snažila přizpůsobit požadavkům a trendům moderní politiky, což však pro ni mělo fatální následky. V současnosti se preference sociálních demokratů pohybují okolo dvou procent, což je silný indikátor ztráty důvěry mezi voliči.
Hraba připomněl i konkrétní příklady špatných rozhodnutí vedení strany, jako byla neúspěšná školská inkluze. Ta byla navržena za éry sociálních demokratů i přes odpor jiných politických aktérů. Taková rozhodnutí ukazují na to, jak SOCDEM opustila své tradiční hodnoty ve snaze být modernější a atraktivnější pro širší spektrum voličstva.
Nyní se čelní představitelé SOCDEM nemohou divit nedostatku podpory ze strany voličů. Pokud by skutečně existoval zájem o levicovou politiku západního střihu v českém prostředí, měli bychom zde mnohem silnější účast této strany ve volbách. Senátor Hraba apeluje na to, aby si všechny politické subjekty vzaly ponaučení z této situace.
Je také nutné zdůraznit důležitost udržování autentického spojení s voliči vlastních hodnot a ideálů. Politici by měli vždy mít na paměti potřeby svých tradičních podporovatelů místo toho, aby se snažili zalíbit těm lidem, kteří je nikdy nebudou volit.
Zdejší situace okolo Sociální demokracie je tak varováním nejen pro tuto konkrétní stranu či její členy; představuje impuls k zamyšlení nad tímto fenoménem pro všechny politické subjekty napříč spektrem podpisu s významným poučením: věrnost vlastním myšlenkám bývá klíčová v dobách nejistoty politického prostoru.