Senátor Zdeněk Hraba (za hnutí STAN) se vyjádřil k problematice veřejnoprávních médií a koncesionářských poplatků, upozorňujíc na to, že tato média by měla sloužit především občanům. Podle něj je stávající systém těchto poplatků zastaralý a neefektivní. Poplatky musí platit i ti, kteří Českou televizi či Český rozhlas vůbec nesledují nebo neposlouchají. Takový přístup označuje za nespravedlivý.
Představy o platebním systému podle něj připomínají situaci, kdy lidem vzniká povinnost zaplatit za zboží či služby, které si nikdy nepořídili. Nebylo by správné, aby lidé platili jen proto, že mají možnosti využít služeb veřejnoprávních médií; měl by existovat přímější vztah mezi užíváním těchto služeb a jejich financováním.
Dále senátor Hraba zdůrazňuje velké rozdíly v realitě dnešního mediálního trhu oproti době zavedení tohoto systému koncesionářských poplatků v minulosti. Technologie postoupily daleko vpřed a dnes jsou dostupné různé platformy pro sledování obsahu – od streamovacích služeb po sociální sítě – což činí zastaralým tradiční způsob financování veřejnoprávních médií.
Čeština nezajišťuje kvalitu ani důvěru občanů vůči těmto médiím. Podle zmiňovaného senátora není dostatečná účinnost povinného inkasa pro vytváření spolehlivého mediálního prostředí – to si média musí zasloužit svou kvalitou obsahu nikoliv prostřednictvím automatické platby.
Argumentace podporující ochranu demokracie tímto systémem se mu také zdá být přehnaná. Upozorňuje na skutečnost, že mnoho zemí Evropské unie funguje s jinými modely financování veřejnoprávních médií bez toho, aby tyto státy čelily kolapsu demokratických institucí.
Hraba též poukazuje na diskriminační charakter současného systému vůči některým domácnostem a firmám; zatímco pro jedny může být poplatek zanedbatelný, jiným představuje významnou ekonomickou zátěž. Stát by měl umět snáze posoudit příjmové skupiny obyvatelstva místo jednostranného paušálního řešení.
Zrušení koncesionářských poplatků by mohlo otevřít diskuzi o tom jakým způsobem má být veřejná služba finančně zabezpečená a co od ní mohou občané očekávat v budoucnu. Případným nastavením efektivního legislativního rámce lze zajistit stabilitu financování bez dotace přímo do kapes lidí.
Z hlediska senátora Hraby není vhodné nutit občany k placení za něco, co nemuseli sami vybrat jako svůj hlavní informační kanál na úkor solídní modernizace mediálních institucí. Věřil bych tedy v racionální debatu o této problematice jako cestu ke spravedlivějšímu a více transparentnímu modelu pro české veřejnoprávní média.