Senátor Tomáš Jirsa ze strany ODS upozorňuje na rostoucí nespokojenost v Evropě, což nazývá “strunou nespokojenosti”. Tvrdí, že jde o důsledek chybných rozhodnutí v oblasti energetiky. Jirsa, který má zkušenosti z oboru energetiky a dokonce se podílel na projektech jaderných elektráren, kritizuje vládní přístupy k obnovitelným zdrojům energie (OZE) a popisuje svou obavy z vývoje v energetickém sektoru.
Jirsa vzpomíná na svou kariéru, která začala studiem ekonomiky a řízení energií na ČVUT. Během své deseti leté praxe v Energoprojektu Praha si vytvořil hluboký vztah k českému energetickému systému. Pochází z doby socialismu a žil i během transformace do kapitalismu; jeho osobní zkušenosti ho motivují k aktivní účasti ve veřejné debatě o budoucnosti energetiky.
Dnešní problémy podle něj vzaly začátek již v roce 2005, kdy byl přijat první zákon o obnovitelných zdrojích energie. Jirsa se ostře vymezuje proti rozhodnutím tehdejší vlády, jež vedla ke vzniku problémů spojených s dotacemi do OZE. V Senátu argumentoval proti tomu, co považoval za chybný směr politiky zaměřené na podporu solární energie.
S odstupem času nyní vidíme následky téhle politiky – i s takzvanými “zelenými” iniciativami se situace nevyvíjí hladce. Upozorňuje také na případy jako je vypnutí německých jaderných elektráren pod tlakem ideologických představ a falešných informací. To může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Německo samotné ale také pro celou evropskou síť.
Podle jeho názoru by mělo být prioritou hledání efektivních kroků směrem k udržitelnosti bez nadměrného zasahování státu prostřednictvím dotací nebo regulací. Zmiňuje existenci politického tlaku od některých neziskových organizací zaměřených na změnu klimatu jako nebezpečný faktor ovlivňující legitimitu rozhodovacích procesů EU.
V závěru apeluje senátor Jirsa na nutnost revize stávajícího kursu evropské energetické politiky tak, aby reagovala adekvátně jak ekonomice jednotlivých zemí Evropské unie, tak požadavkům občanů ohledně bezpečné a dostupné energie pro všechny vrstvy obyvatelstva. Je přesvědčený o tom , že základem úspěšného řešení je otevřený dialog mezi odborníky a veřejností při formulaci dlouhodobé strategie pro budoucnost Energetiky v Evropě.Senátor Jirsa zvolený za ODS poukazuje na stále vzrůstající nespokojenost v Evropě, která se stává evidentní. Jak lze vyčíst z nedávné zprávy bývalého italského premiéra Maria Draghiho, evropská ekonomika čelí úpadku. Tento problém je však často chybně označován a opomíjen, přičemž jako klíčové faktory se uvádějí vysoké ceny energií. Ekonomové i zástupci podnikatelských organizací volají po rychlých opatřeních, avšak místo poklesu cen energie se situace spíše zhoršuje.
Jirsa dále zdůrazňuje, že nespokojenost veřejnosti v Evropě nabývá na intenzitě a rozmáhají se populistické a krajně pravicové strany. Tyto politické subjekty jako Alternativa pro Německo či strana vedená Geertem Wildersem si dovolují kritizovat problémy starého kontinentu a nalézat příčiny současného stavu. Často jsou však odmítány hlavním establishmentem a označovány za populisty bez ohledu na to, jak důležité otázky skutečně otevírají.
Nehledě na vzrůstající kontroverze ve společnosti si Jirsa připomíná historickou paralelu s revolucemi v minulosti. Podle jeho názoru je zapotřebí hromadného mobilizování občanů k dosažení změny – podobně jako tomu bylo 18. listopadu 1989 v Československu, kdy davy demonstrovaly proti tehdejšímu režimu.
Zajímavou perspektivu přinášejí zejména vlády ve východní Evropě, které mají tendenci být skeptičtější vůči tlaku zelených iniciativ spojovaných s osobnostmi jako Greta Thunbergová. Mnohé tyto vlády si uvědomují negativní dopady těchto trendů na domácím trhu a hospodářství celkové Evropy.
Současná debata kolem emisních povolenek ukazuje nahromadění frustrace mezi občany; mnozí lidé začínají považovat tyto regulace za barieru ke snížení nákladů na životní standardy kvůli rostoucím cenám energií i paliv pro domácnosti. Diskuze o odstranění emisních poplatků nabývá popularitu i mezi některými politiky, což může mít významný dopad na příští směřování politiky klimatických cílů EU.
Na závěr senátor uvažuje nad tím, že veřejnost postrádá charismatické politické vůdce s vizemi podobnými těm Ronald Reagana nebo Margaret Thatcherové současné evropské scénáře potřebují silnou osobnost schopnou vést změnu před níž stojíme dnes – institucím by snad měla vévodit touha po zdravém rozumu namísto nekritického přijímání strategických selhání hegemoniálních sil.Senátor Jirsa, reprezentující ODS, upozorňuje na rostoucí nespokojenost ve společnosti a hovoří o tom, jak se tato ”struna nespokojenosti” k napětí v Evropě stále více přibližuje. V rámci diskuse o aktuálních tématech v České republice i Evropské unii poukazuje na to, že lidé jsou frustrováni různými politickými rozhodnutími a ekonomickými opatřeními, která ovlivňují jejich každodenní život.
Podle Jirsy je důležitým faktorem pro tuto nespokojenost nedostatek komunikace mezi vládou a občany. Mnoho lidí se cítí ignorováno svými zástupci a věří, že jejich potřeby nejsou brány v potaz. Důsledkem toho vzniká pocit odcizení a nedůvěry vůči státním institucím.
Jirsa také zmínil ekonomickou situaci. Růst cen základních komodit a služeb výrazně ovlivňuje životní úroveň občanů. V kontextu této krize senátor zdůraznil potřebu rychlé reakce vlády na tyto výzvy, aby bylo možné vrátit důvěru do systému a uklidnit obavy obyvatelstva.
V souvislosti s evropskou politikou upozornil i na nesoulad mezi očekáváními občanů a reálným přístupem Evropské unie k řešení problémů jako jsou migrace či energetická krize. Senátor vyjádřil přesvědčení, že pokud se Evropa nevypořádá s těmito výzvami efektivněji, může se situace zhoršit.
Dalším tématem byla role médií při formování veřejného mínění. Podle Jirsy média často nepřesně informují o závažných otázkách nebo je prezentují zkresleně. Tento faktor pak může umocňovat frustraci obyvatelstva vůči politice panující v Evropě i doma.
Jirsa závěrem apeloval na všechny politiky k větší odpovědnosti za svá rozhodnutí a vystupování před veřejností. Je přesvědčený o tom, že jedině otevřený dialog může vést ke stabilizaci situace nejen u nás v ČR ale také napříč celou Evropou. K dosažení pozitivních změn je zapotřebí budovat mosty mezi státní mocí a občanskou společností tak, aby všichni cítili svou hodnotu ve vytváření budoucnosti země.