V dnešní době roste povědomí o vlivu emisních povolenek na ceny výrobků v Evropě. Markéta Šichtařová ze strany Svobodní upozorňuje, že emisní povolenky nejsou jediným problémem, kterému čelíme. Lidé si často myslí, že mohou obejít vysoké náklady spojené s těmito povolenkami tím, že začnou dovážet zboží ze zahraničí. Na toto však zapomínají na tzv. uhlíkové clo.
Tento důležitý aspekt ekologické politiky EU je součástí programu „Fit for 55“, který obsahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Jeho hlavním cílem je snížení konkurenční nevýhody evropských výrobců a zabránění tzv. úniku uhlíku – tedy přenosu výroby mimo EU kvůli přísnějším předpisům týkajícím se emisí CO2.
Předpokládá se, že clo bude nastaveno takovým způsobem, aby odpovídalo nákladům na emise uhlíku pro zboží vyráběné mimo Evropskou unii stejných typů jako to vyráběné uvnitř Unie. Tento proces výběru cla je navržen velmi pečlivě; dovozci musí nakupovat certifikáty CBAM v cenách odpovídajících těm ve schématu unijních emisních povolenek (EU ETS), pokud by dané zboží bylo vyrobeno na území EU.
Pokud obchodník prokáže, že za emise vzniklé při výrobě platil v původní zemi, může si tyto náklady odečíst. Rozdělení příjmů z těchto cel je také strategické: 75 % putuje přímo do rozpočtu Evropské unie a zbývajících 25 % připadne členskému státu.
Je zajímavé, jak tento mechanismus lze interpretovat – pokud daná země zavede vlastní systémy zelených opatření (emisní povolenky), výrobce následně platí této domovské zemi místo EU samotné. Tento systém tedy i nadále podporuje myšlenku ekologického aktivismu navenek k dalším státům světa.
Zprvu se plán počítá s uvalením cla primárně na sektory s nejvyššími emisemi a potenciálním rizikem úniku uhlíku – například železo a oceli či cementy a hnojiva. V budoucnu lze očekávat rozšíření těchto opatření i na další odvětví a služby vzhledem k postupující klimatické agendě v rámci Evropy.
Celkově tak existují viditelné změny jak v ekonomickém chování zemí EU směrem k udržitelnosti, tak nové regulační rámce jako CBAM podle Markéty Šichtařové (Svobodní): Emisní povolenky nejsou jediný průšvih., které mají dalekosáhlé dopady nejen pro podniky uvnitř Unie ale také pro zahraniční partnery obchodující s jejím trhem.Diskuse o emisních povolenkách a jejich roli v české ekonomice se nese na vlně mnoha příležitostí i výzev. Podle odbornice Šichtařové (Svobodní) není třeba se soustředit pouze na otázku emisních povolenek jakožto klíčového prvku, protože existují i další zásadní faktory, které ovlivňují tuto problematiku. V současné době se intenzivně diskutuje o ekologických dopadech a přizpůsobení různých odvětví novým regulacím.
Od roku 2023 do 2025 bude probíhat přípravná fáze, jejímž cílem je sběr dat od dovozců zboží zahrnutého do nového systému. Dovozci budou muset vykazovat množství dovezeného zboží a související emise skleníkových plynů bez povinnosti platit clo. Tato strategie má za cíl zajistit přesnost dat, aby bylo možné účinně reagovat při zavedení cla v následujících letech.
Plánovaný systém výběru cla začne postupně mezi lety 2026 a 2033. Současně s tím dojde ke zrušení bezplatných povolenek pro některá dotčená odvětví EU ETS. Tento posun míří k úplnému nahrazení bezplatných povolenek clem až v roce 2034, kdy by mělo dojít k výraznému zdražení nejrůznějšího zboží napříč trhem.
Odborník Jozef Zbořil poukazuje na to, že náklady spojené s redukcí emisí ve vysoce energeticky náročném průmyslu jsou mnohem vyšší než v elektroenergetice. Dále upozorňuje na nebezpečí spojené s důslednou dekarbonizací průmyslu, což by mohlo mít za následek likvidaci některých technologií.
Kromě technických aspektů se debata točí také kolem sociálních dopadů těchto hospodářských změn. Mázání určité části populace nebo podnikatelů se může ukázat jako nezbytné, avšak riziko negativního vlivu na zaměstnanost je skutečné a zaslouží si pozornost ze strany vlády.
Závěrem lze říci, že spolu s uvedenými změnami dochází k potřebě širokého dialogu mezi vládou, podnikatelským sektorem a veřejností o budoucnosti české ekonomiky vůči evropským ekologickým standardům; rozhodnutí učiněná dnes mohou mít dalekosáhlý dopad ne pouze na ekonomiku ale také životní prostředí ve střednědobém horizontu.