Šichtařová (Svobodní) upozorňuje na vážnou situaci na českém investičním trhu, kde se fondy propadly a mnozí lidé tak přišli o své finance, přičemž odpovědní za to neprojevují žádnou snahu to řešit. Podle údajů Indexu českého investora od společnosti Swiss Life Select, který monitoruje 750 různých fondů v České republice, se ukazuje alarmující trend – Češi ztrácejí své úspory. Je pozoruhodné, jak široká veřejnost ochotně svěřuje své peníze správcům těchto fondů a sleduje jejich postupné znehodnocování.
Analytici ve zprávě hovoří o různých možnostech růstu zejména u akciových fondů. Nicméně skutečné výsledky nevypadají příliš optimisticky. V prvním čtvrtletí tohoto roku průměrný investor prodělal 3,15 %, ačkoli ve druhém kvartálu nastal mírný obrat s nárůstem 1,23 %. Celkový výsledek za první půlrok však vykazuje pokles o 1,22 %, přičemž není započítána inflace konstantně přesahující 3 %. Po reálném zohlednění tak lidé přišli minimálně o další 4 až 5 % kupní síly.
Když se v mediích objevují informace o úspěších některých komodit jako zlato či technologické akcie v USA, je důležité připomenout, že jde pouze o specifické případy a většinou nejsou relevantní pro typického českého investora. Ten často volí konzervativnější investice jako jsou dluhopisové nebo smíšené fondy — které rovněž v posledních měsících oslabily; například dluhopisové fondy vykázaly pokles přes jedno procento.
Zajímavým paradoxem je zvýšení objemu aktiv ve fondech o částku kolem 37 miliard korun. Tento údaj ale většinou reflektuje pravidelné depozity od střadatelů spíše než reálné hodnotové zhodnocení jejich majetku. Lidé stále pokračují v vkladech do těchto produktů i přestože hodnota jejich investic klesá kvůli poplatkům a inflaci.
Tento stav odráží širší problém českého kapitálového trhu: místo toho aby fungoval jako efektivní nástroj pro rozumnou alokaci kapitálu umožňující růst úspor jednotlivců, vyvíjí se spíš do podoby regulovaného prostoru zaměřeného na podporu institucionálních správců majetku a vybraných sektorů ekonomiky.
V kontextu daňového zatížení platí také důležitý aspekt: pokud by investor měl nějaký nominální profit během roku 2025 , stát mu tento výnos daním ještě značně zredukuje – přičemž to platí i pro situace kdy člověk reálně tratil. Časový test pro osvobození od daně totiž nezohledňuje tyto pravidelné doplňky do fondu— což má za následek dvojité zdaňování pro tyto aktivní střadatele s následným poklesem hodnoty jejich úspor.
I když vlády vyzdvihují potřebu finanční gramotnosti mezi občany, je evidentní zanedbání faktu nádherným způsobem: systémová negramotnost představuje daleko zásadnější problém než individualita této problematiky . Strukturální nastavení trhu není orientované na ochranu osobních úspor lidí; místo toho silně favorizuje mechanismus odvádění peněz skrze regulace a hospodaření státu bez ohledu na skutečné potřeby jednotlivců.