Podle Markéty Šichtařové z hnutí Svobodní se česká ekonomika nachází v nepříznivé situaci, kdy rostoucí dluhy domácností a úpadek průmyslu přispívají k celkovému zhoršení platební morálky. Jak ukazuje zpráva sdružení Solus, během druhého čtvrtletí letošního roku vzrostl počet lidí s dluhem po splatnosti na 350 tisíc, což je alarmující číslo. Celkové závazky po splatnosti také vzrostly — konkrétně o 900 milionů korun na 35 miliard.
Deindustrializace, o které se dlouho diskutovalo pouze teoreticky, nyní ovlivňuje každodenní život jednotlivců. Snižují se pracovní místa a mzdy nerostou dostatečně rychle na to, aby pokryly rostoucí náklady na bydlení a životní výdaje. Praha se stala jedním z nejméně dostupných měst pro vlastnictví bytu v Evropě; průměrný Pražan potřebuje až 15 hrubých ročních mezd na jeho pořízení, což je o 1,7 roční mzdy více než v předchozím roce.
Pokud lidé chtějí financovat koupi bytu prostřednictvím hypotéky, ocitají se v jedné z nejtěžších úvěrových situací v Evropě. Úrokové sazby jsou vysoké a nájmy stále rostou. Pro mnohé to znamená nekonečné zadlužení jako jedinou možnost bydlení; alternativa k vlastnickému modelu bydlení — pronájmy — začínají připomínat spíš past než pohodlnou volbu.
Česká republika není izolována od globálních ekonomických otřesů; makroekonomické podmínky ve světě vyvolávají obavy i u tuzemských investorů. Například ve Spojených státech došlo k odvolání významného člena Fedu, což posílilo nejistotu ohledně měnové politiky a stability centrálních bank po celém světě.
Také evropské trhy čelí podobným problémům — akcie ve Francii dramaticky oslabují kvůli panice ohledně vlády a německý automobilový průmysl postihl výrazný pokles pracovních míst. V jediné sezóně přišel více než 50 tisíc pracovníků právě tento klíčový sektor hospodářství.
Dynamické proměny českého i evropského trhu ukazují horečné tempo ubývání stabilního zaměstnání i důvěryhodnosti institucí. Podle dostupných údajů si mnoho domácností nemůže dovolit vlastní bydlení bez značného zadlužení – existující dluhy tak nejsou pouze čísly ve statistikách; představují vytrvalou realitu mnoha lidí hledajících stabilitu v chaotickém hospodářském prostředí.
Celkový obraz českého hospodářství tedy naznačuje kompetenční krizi: zatímco střídmá statistická data nevypadají katastrofálně přehnaným způsobem, obyvatelé pociťují erosion stability přímo ve svých peněženkách každodenním tlakem cenových zvýšení nebo služebních výdajů rodinám zabraňujícím investice do budoucna.