Jan Skopeček z ODS vyjádřil, že zákony by neměly být upravovány podle momentálních potřeb či změn, které se právě nehodí. Tento postoj je odrazem jeho kritiky k návrhu státního rozpočtu na rok 2026, u kterého vidí zásadní nedostatky v transparentnosti a právní jasnosti. Při svém vystoupení se zaměřil na to, jak vláda schválila plán rozpočtu bez toho, aby byly veřejně dostupné všechny klíčové informace.
Důvodem Skopečkovy kritiky bylo především pondělní rozhodnutí vlády a související tisková zpráva Ministerstva financí, která nenabízela detailní čísla spojená s rozpočtem. Zmínil také to, že i poslanci neměli možnost nahlédnout do kompletního návrhu zákona hned po jeho schválení. Pro ministra financí je přitom dodržování transparentnosti důležité téma.
Skopeček rovněž zdůraznil nezbytnost otevřenosti v rámci státního rozpočtu zejména proto, aby občané měli k dispozici veškeré údaje a mohli plně porozumět hospodaření státu. Předložení základních informací bez kontextu považuje za nedostatečné a matoucí.
Další část jeho argumentace směřovala ke kritice samotného návrhu rozpočtu jako celku. Podle něj jsme se dostali do situace, kdy při vysokých veřejných výdajích narůstá deficit i ve fázi ekonomického cyklu těsného udržení potenciálu ekonomiky.
Upozornil rovněž na varování České národní banky i Národní rozpočtové rady o inflaci způsobené rostoucím vládním výdajům v této situaci. Vysoký deficit podle něj omezuje možnosti centrální banky reagovat v oblasti měnové politiky například snižováním úrokových sazeb.
Skopeček tímto způsobem apeluje nejen na kolegy politiky ale i širokou veřejnost o důkladnější shodu mezi fiskálními politikami a aktuálním stavem ekonomicky ve snaze najít cestu pro udržitelné hospodaření státu bez ohledu na politické zájmy či termínové agendy jednotlivých stran nebo skupin.Petr Skopeček z ODS vyjádřil svůj názor na aktuální praxi v legislativním procesu, konkrétně se domnívá, že by zákony neměly být upravovány pouze proto, že se to vládě momentálně nehodí. Tento přístup považuje za nepřijatelný a varuje před jeho důsledky pro správu veřejných financí. Skopeček zdůrazňuje, že by vláda měla dodržovat pravidla rozpočtové odpovědnosti i v případě vlastních potřeb nebo tlaku na zvýšení deficitů.
Podle něj nyní vidíme opačný vývoj. Vláda se snaží zmírnit pravidla týkající se rozpočtu, což pravděpodobně povede k dalšímu zvyšování deficitu v budoucnu. Navíc tento proces má probíhat ve zrychleném řízení bez řádného projednání a veřejné diskuse. Takto důležité změny by měly být podrobeny standardnímu legislativnímu procesu zahrnujícímu minimálně tři čtení v Poslanecké sněmovně.
Skopeček rovněž zdůraznil význam debatování o navrhovaných změnách, protože tyto úpravy ovlivní nejen letošní státní rozpočet, ale i budoucnost financování ve státě na celé roky dopředu. Domnívá se proto, že je nutné posoudit tyto návrhy důkladněji a s cílem zajistit stabilitu státních financí.
Pokud jde o samotný rozpočet určený vládou k projednání ve Sněmovně, Skopeček poukazuje na to, že návrh je od počátku v rozporu s platnou legislativou České republiky. Tato skutečnost považuje za vážnou a navrhuje otevření samostatné debaty o tomto tématu jak uvnitř strany ODS tak široké veřejnosti.
Podle jeho názoru musí parlament brát ohled nejen na současné potřeby vlády ale také na dlouhodobé důsledky hospodářských politik pro společnost jako celek. Změny nesmí být provedeny bez dostatečného základu a podrobného projednání faktů odbornými výbory.
V závěru své přednesené metody vystoupil Boris Skopeček (ODS) s prosbou o pozornost všech zainteresovaných stran k těmto zásadním otázkám vlivu zákonodárství na rozpočtovou odpovědnost státu i nezbytnost transparentního postupu při tvorbě pravidel finanční správy pro příští generace.