Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS, vyjádřil své překvapení nad tím, jak pozitivně je vnímáno rozvolnění dluhové brzdy v Německu. Uznává potřebu investovat do obrany a zmiňuje plánované výdaje ve výši 500 miliard eur, přičemž část těchto peněz má jít na boj proti klimatickým změnám a modernizaci zastaralé infrastruktury. Podle jeho názoru však výrazná část prostředků slouží spíše pro politické účely než pro skutečné zlepšení situace.
Toto rozhodnutí podle Skopečka představuje ztrátu fiskální stability nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii. V minulosti byla Německá ekonomika příkladem fiskální odpovědnosti a její laxní přístup k dluhům může vést k ještě větší neodpovědnosti ostatních členských států EU, zejména těch jihozápadních. Takový krok by mohl způsobit další oslabení důvěry v eurozónu a její schopnost odolat ekonomickým krizím.
Skopeček se domnívá, že vedle krátkodobých ekonomických výhod nesmí být opomíjen vliv významných státních výdajů na inflaci. Ve stávající inflační situaci jsou obavy o dopady zvýšených veřejných investic více než oprávněné. Upozorňuje na možné rozfoukávání inflace v Evropě jako následný efekt takového hospodářského manévru.
I když některé analýzy mohou vidět tuto situaci jako příležitost pro českou ekonomiku – například ve formě většího poptávkového impulsu – Skopeček tvrdí, že keynesiánský multiplikační efekt je často nadhodnocen. Růst domácí ekonomiky založený na zadlužování nemusí být udržitelný a může mít dlouhodobější negativní důsledky.
V souvislosti s umocňujícími se obavami ze vzrůstající inflace platných prakticky všude po Evropě by měl Česko podle něj zvážit svoji pozici ohledně měnové politiky i nakládání s nabytými prostředky. V tomto kontextu se mu zdá nutné hledat cesty k rozvoji ekonomik bez katastrofálních dopadů na hodnoty měny či životní úroveň obyvatelstva.
Změny vyplývající ze zahraniční politiky mohou mít zásadní vliv nejen na Českou republiku, ale nechybují také platebního bilance celé eurozóny. Přestože míra financování armádního sektoru je naléhavá otázka doby programové orientace vlády jednotlivých členských zemích EU soběslavi Furu zde kritizovanému postavení podíl cofibonacci pokrok?