V letošním roce se počet uprchlíků z Ukrajiny stále zvyšuje, což je problém, na který upozorňuje PhDr. Karel Sládeček z SPD. Jeho obavy vycházejí z aktuálních situací na českých a sousedních hranicích. Zatímco Německo a Polsko přistupují ke zpřísnění hraničních kontrol a vracení migrantů bez právního nároku na azyl, česká hranice nadále vykazuje nedostatečnou ostrahu.
Německo v reakci na proběhlé volby plánuje změny nejen v azylové politice, ale také v sociální oblasti. Očekává se zavedení efektivnějšího systému pro integraci uprchlíků ze třetích zemí. S ohledem na jazykové školení a další integrační kurzy má být cílem zvýšit zaměstnatelnost těchto osob a tím i jejich příspěvek do sociálního systému.
Pokud jde o sociální podporu pro ukrajinské uprchlíky v Německu, ti mají nárok na občanský příspěvek nebo sociální pomoc během účasti v integračních programech. Tento příspěvek může dosahovat až 563 euro měsíčně pro jednotlivce, přičemž k těmto prostředkům lze přidat další finanční podporu například na bydlení či zdravotní péči. Od 1. dubna 2025 však dojde k omezení těchto dávek pro nově příchozí žadatele o azyl.
Na polské straně vláda implementovala program s názvem „800+“, který poskytuje rodinám s dětmi do osmnácti let finanční pomoc ve výši 800 zlotých (přibližně 4200 Kč). Tento program byl spuštěn již před několika lety vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) a od jeho vzniku byl rozšířen i na rodiny ukrajinských uprchlíků po roce 2022.
Po převzetí moci koalicii vedenou Donaldem Tuskem se plánuje pokračování tohoto programu, avšak čelí kritice různých politických subjektů. Názory jsou rozdělené; někteří vyjadřují nesouhlas s poskytnutím této pomoci imigrantům, zatímco liberálnější strany varují před tímto populismem jako potenciálním rizikem pro další posilování krajně pravicových postojů.
Celkový rámec migrace ukazuje zásadní rozdíly mezi Českou republikou a ostatními evropskými zeměmi při řešení otázky uprchlíků z Ukrajiny. Jak Karel Sládeček (SPD) varuje před možným nárůst počtu lidí hledajících útočiště v Česku bez adekvátní reakce ze strany státu, otázka účinnosti hraničních kontrol i poskytovaných dávek nadále získává důležitost ve veřejné debatě o migraci.Sládeček (SPD) diskutuje o znepokojivém vzrůstu počtů ukrajinských uprchlíků, kteří se v posledních měsících snaží najít útočiště v různých evropských zemích, včetně České republiky. Vzhledem k přetrvávajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině se očekává, že čísla plynoucí z tohoto regionu mohou být i nadále vysoká. Do konce března 2025 získalo právo dlouhodobého pobytu díky směrnici o dočasné hromadné ochraně téměř 4,3 milionu uprchlíků po celé Evropské unii. Z této skupiny připadá 401 000 na Českou republiku, což je poměrně velký počet vzhledem k počtu obyvatel.
V českém systému pomoci uprchlíkům existují specifické podmínky pro rodiny s dětmi. Například rodina složená z dospělého rodiče a jeho dětí může za určitých podmínek čerpat humanitární dávky až ve výši 40 000 korun měsíčně. Dávky jsou ale podmíněny tím, že rodina nemůže mít žádné úspory na bankovních účtech; jinak by byla nucena žít ze svých vlastních prostředků. Pokud rodič pracuje, jeho příjem výrazně ovlivňuje tuto částku.
Otázka motivace pro zaměstnání je zde složitější; pokud si příjemci dávek najdou práci, jejich pomoc by se snížila podle výše vypláceného platu. Humanitární dávky mohou být čerpány maximálně po dobu 150 dnů od udělení statusu dočasné ochrany a následně dochází ke změně v jejím poskytování na nižší částku pro ty bez aktivní snahy o hledání zaměstnání.
Na rozdíl od České republiky Polsko umožňuje ukrajinským uprchlíkům přístup k rodinným přídavkům stejně jako domácím občanům – tento systém využívá asi čtyřicet procent Ukrajinců žijících tam. Práce je dostupná pro většinu Ukrajinců v Polsku a pouze malé procento jich eviduje pracovní neschopnost či nezaměstnanost.
Jakmile dojde ke změnám v sociálních dávkách nebo jakýmkoliv opatřením zaměřeným proti migrantům ze strany Polska, lze očekávat možné migrace dalších uprchlíků směrem do Čech jako potenciální nové cílové země s relativně štědřejším systémem podpory během prvních pěti měsíců jejich pobytu.
Vzhledem k těmto skutečnostem vyvstává morální otázka ohledně další podpory ukrajinských běženců; i když máme povinnost poskytovat pomoc těm nejzasaženějších konfliktem na Ukrajině, musíme také brát v potaz možnosti českého systému a udržitelnost nabízené pomoci bez vytváření efektu „humanitárního turismu“. Je důležité neustále hodnotit míru našeho závazku vůči cizinecké populaci ve světle současných ekonomických a sociálních podmínek státu.Sládeček (SPD) se zamýšlí nad tím, jak mohou i nadále růst počty ukrajinských uprchlíků v České republice. Situace s migrací z Ukrajiny, která nastala po ruské invazi, stále ovlivňuje naše země. Zatímco mnozí Ukrajinci hledají bezpečný přístav v ČR, Sládeček varuje před možnými negativními dopady na českou ekonomiku a společnost.
Podle Sládečka je nutné prověřit a zrevidovat aktuální systém udělování dočasného ochranného statusu pro uprchlíky. V současnosti existují obavy ohledně toho, jak dlouho budou mít tito lidé nárok na humanitární dávky a jak to ovlivní rozpočtové možnosti ČR. Pokud by však SPD získala vládní moc, Sládeček naznačuje výraznou změnu politiky ohledně migrantů.
V rámci těchto změn je také navrhována myšlenka zrušení Migračního paktu EU. Podle jeho názoru tento dokument představuje nebezpečí pro státní suverenitu a vnitřní bezpečnost České republiky. V této souvislosti vyjadřuje obavy nad tím, že pokračující příliv uprchlíků by mohl mít destabilizující vliv na českou společnost.
Změna ve strategii se dotýká i různých sociálních aspektů života v ČR. Množství příchozích osob mělo dopad nejen na poskytování sociálních dávek, ale také na trh práce a bydlení. S rostoucím počtem ukrajinských migrantů vznikají otázky o dostupnosti služeb pro místní obyvatelstvo.
Sládeček poukazuje na důležitost diskuse mezi politickými stranami o tom, jak zajistit rovnováhu mezi podporou potřebným uprchlíkům a ochranou práv českých občanů. Je přesvědčen o tom, že situace si žádá komplexnější přístup než dosud používané mechanismy.
S klesajícími mírami porodnosti a narůstajícími výdaji spojenými s pomocí migraci bude dle jeho slov nezbytné konfrontovat tuto problematiku otevřeněji nhned od vzniku nové vlády. Prostřednictvím volby odpovědných opatření má SPD za cíl zajistit stabilnější budoucnost pro všechny občany České republiky bez ohledu na jejich původ či pozici ve společnosti.