Pohled Mgr. Karela Sládečka z SPD na otázku, zda může lidstvo zabránit oteplování planety, odráží hlubokou skepsi vůči současnému klimatu alarmujícímu diskurzu. Podle něj jsou lidé neustále vystaveni tlaku ze strany různých skupin, které tvrdí, že člověk je hlavním viníkem změn v životním prostředí a že jsme povinni se vzdát moderních technologií a způsobů života pro dobro planety. Vědci a ekologové nabádají k tomu, abychom jim naslouchali bez ohledu na to jaký dopad má lidská činnost na globální oteplování.
Sládeček varuje před mylnými představami sdílenými klimaalarmisty o údajné nevyhnutelnosti omezení spotřeby fosilních paliv a pokusům o eliminaci skleníkových plynů vycházejících z průmyslového sektoru či dopravy. Zmiňuje také nezvyklost některých vysvětlení příčin klimatických změn – například i prdění dobytka přisuzované ke zvýšeným emisím metanu. Tento typ argumentace prý slouží jako důvod pro propagaci vegetariánství či veganství.
Na druhé straně musíme být opatrní vůči škodlivosti různých plynů vznikajících spalováním fosilních paliv. Mezi skleníkové plyny patří nejen oxid uhličitý (CO2), ale i další substancie s potenciálně negativním vlivem na lidské zdraví a celkovou biosféru Země při jejich zvýšeném výskytu v atmosféře. Je pravdou, že přítomnost CO2 je běžná součást vzduchu; ovšem jeho nadbytek se už stává problémem, který nás ohrožuje.
Karel Sládeček zdůrazňuje paradox skleníkových plynů: zatímco do jisté míry jsou nezbytné pro udržení tepla na planetě (bez kterého by Země byla neobyvatelná), nárůst jejich koncentrace může mít katastrofální důsledky pro celý ekosystém i lidskou civilizaci samotnou. Proto nelze jednoznačně hovořit jen o pozitivní nebo negativní úloze těchto plynů ve vzorcích měnícího se klimatu.
Dále upozorňuje na to, proč část populace odmítá Green Deal – ambiciózní plán směřující k dosažení uhlíkové neutrality napříč Evropou. Lidé oplakávají památku chladných zim a sněžení; v médiích se každý rok objevují nové teplotní rekordy a obavy roste s každým případem extrémního počasí; avšak plutonicky si kladou otázku ohledně délky sledovaných klimatických parametrů.
Otázka zůstává otevřená: lze efektivně potlačit trend globálního oteplování? Podle mnohých odborníků je odpověď složitější než cz bude závislá nejen na politických rozhodnutích jednotlivcům napříč světem ale také kolektivních opatřeních všech obyvatel zeměkoule jako takové – což však postuluje bohužel více otazníkům než definitivy.V současné době se stále více diskutuje o otázce změny klimatu a jeho vlivu na naši planetu. Sládeček z SPD se ptá, zda lidstvo skutečně může zastavit oteplování planety. Tento zásadní problém vyžaduje nejen odbornou, ale i širokou veřejnou diskuzi. Chápání cyklů doby ledové a oteplení svědčí o tom, že zemská historie je plná klimatických změn. Nyní čelíme otázce, zda jsme schopni svůj vlastní vliv na klima ovlivnit nebo zmírnit.
Podle dostupných vědeckých studií dochází ve vývoji klimatu k pravidelným cyklům, v nichž se střídají období ledových pokrývek a teplejších epoch bez ledu. Historicky bylo evidováno přibližně 46 dob ledových. Tyto informace nás vedou k názoru, že současné klimatické změny mohou být součástí přirozeného cyklu Země. Je však také nutné zamyslet se nad tím, jakým způsobem ovlivňuje klima lidská činnost.
V této souvislosti zdůrazňuje Sládeček důležitost faktu, že pouze malý zlomek oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře pochází z aktivit člověka – konkrétně asi 4 procenta ze všech emisí CO2 jsou zapříčiněná lidmi, zatímco přírodní procesy produkují většinu těchto emisí. Mezi těmito lidskými činiteli má osobní doprava zanedbatelný podíl pouze 0,2 procenta celkového CO2 produkovaného lidstvem.
Politika Green Dealu a regulace jako EURO 7 často čelí kritice za svůj extremistický přístup ke snižování emisí plynů a podporují tak techniky kontroly automobilek i jejich zákazníků. Sládeček to označuje za absurdní postupy vůči občanům i průmyslu jak v České republice, tak ve světě obecně.
Sládeček rovněž upozorňuje na možnost odvolání nesmyslných regulací ze strany jednotlivých států jako například USA pod vedením Donalda Trumpa a poznamenává přitom složitější cestu pro Českou republiku s ohledem na její členství v Evropské unii (EU). Raketový růst regulací vzbuzuje otázky o smyslu hodnoty býti členem EU.
Je jasné, že je potřeba provádět otevřenou debatu o efektivitě evropských politik týkajících se životního prostředí a budoucnosti automobilového průmyslu při hledání rovnováhy mezi ekologickými cíli a ekonomickými zájmy občanů států EU.д