
Dne 29. května 2025 se v Jihomoravském kraji odehrálo překvapivé a pro mnohé šokující rozhodnutí rady, přičemž předseda představenstva Jihomoravské zdravotní, a.s., Martin Pavlík, byl odvolán bez jakékoli veřejné debaty či konzultace s opozičními členy. Tato situace byla označena jako “potichu připravená personální čistka” ze strany krajské rady ve vedení Jiřího Crhy z ODS a vzbudila obavy o transparentnost a důvěryhodnost nynějšího politického řízení.
Krajský hejtman Jan Grolich vyjádřil nespokojenost s nedostatečnou aktivitou společnosti v naplňování klíčových cílů pro kraj. Nicméně z Pavlíkových sdělení vychází najevo, že kraj neměl jasně stanovené mandáty ani konkrétní cíle pro další rozvoj zdravotní péče. Přestože se očekávalo oficiální hodnocení práce vedení Jihomoravské zdravotní, žádné výtky ze strany hejtmana či Rady JmK nepadly.
Místo otevřeného diskurzu a transparentního posuzování situace došlo k nečekanému krokům – návrhu na dosazení Vladimíry Danihelkové do vedení společnosti. Ta je spojována s prvním náměstkem hejtmana Jiřím Crhou, což ještě více zpochybňuje nezávislost tohoto procesu. Návrh zatím nebyl přijat, čímž byla pozice předsedy představenstva nadále neobsazena.
Další kroky nejen reflektují politické hry v oblasti veřejného zdravotnictví – sektor však nelze redukovat pouze na záležitosti spojené s osobním prospěchem nebo politickými vazbami. Veřejné zdraví by mělo být prioritou samo o sobě bez dotací subjektivních zájmů jednotlivců.
Jako reakci na tuto událost byl předložen požadavek Instačka Smutného (KSČM) ohledně udržení integrity zdejších institucí veřejné správy: radnice by měly zveřejnit důvody Pavlíkovy odpovědi i všechny materiály k tomuto rozhodnutí; zastavit nominace založené na osobních preferencích; zajistit odbornou volbu nového vedení dozorčí rady; a publikovat zápisy ze všech relevantních jednání kraje.
Bez kvalitního řízení mohli nemocnice čelit dalším problémům týkajícím se nedostatku personálu i narůstajících nákladů – tyto faktory nemohou být podceňovány ve světle rostoucích tlaků na systém zdravotnictví samotný. V případě pokračujících destabilizací by to znamenalo riziko nejen pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních chorobnosti občanů samých v této oblasti.
Celý incident nejen okolo odvolání Martina Pavlíka ukazuje potřebu revize fungování krajských institucí takovým způsobem, aby akcentovaly znalosti odborníků namísto politiky jako takové – jde totiž o důvěru lidí vůči správě těchto organizačních systémů i samotnými poskytovanými službami veřejných institucích regionu Jižní Morava.
