Štefec z hnutí Trikolora se otázal, zda jsme připraveni na velké přírodní katastrofy, a jednoznačně tvrdí, že nejsme. V kontextu aktuální situace v Los Angeles, kde požáry zpustošily široké oblasti města a zasáhly mnohé domovy včetně těch známých osobností, se tato otázka stává více než relevantní. Oheň totiž nezanechal na svém postupu žádné útočiště; mnoho obyvatel přišlo o střechu nad hlavou a evakuováno bylo téměř dvě stě tisíc lidí.
Příčinou rychlého šíření plamenů v Kalifornii byla nejen přírodní vítr Santa Ana s rychlostmi až 150 km/h, ale také nedostatečná reakce státních úřadů. Ty si byly vědomy rizik souvisejících s dlouhotrvajícím suchem a potenciálními požáry. I přesto během poslední dekády nedokázaly vytvořit efektivnější infrastrukturu pro boj s ohněm. K tomu došlo dokonce k omezení důležitých hydrantů jako součásti snah chránit vzácné druhy ryb.
Financování hasičského zboru ve městě navíc utrpělo výrazné škrty – rozpočet byl snížen o 17,6 milionu dolarů pro období let 2024 až 2025. Tyto prostředky místo posílení vybavení hasičů putovaly na projekty zaměřené na různé sociální iniciativy ne vždy související s naléhavými potřebami občanů postižených požářištěm.
Kromě toho Donald Trump junior informoval o tom, že části vybavení losangeleských hasičských jednotek byly darovány Ukrajině uprostřed jejího konfliktu. Tato praxe vyvolává vážné obavy ohledně priorit ve financování krizových situací doma versus zahraniční pomoci.
Situace v Los Angeles je varovným signálem i pro Česko, které již čelilo několika devastujícím katastrofám jako povodně nebo lesní požáry. Historie těchto událostí ukazuje opakované selhání institucí v připravenosti reagovat vůči obdobným událostem – jak např. tragické záplavy z let 1997 či 2002.
Navzdory výzev politických představitelů o připravenosti napříč lety stále zažíváme extrémní počasí a přírodní pohromy bez adekvátních opatření oproti minulosti; každé takové incidente nás opět zaskočí odhalené nespravedlností našich předpokladů o preventivním jednání vůči budoucím krizím.
Jsme tedy skutečně schopni čelit podobným obrovským rázným pohromám? Tak jak to říká Štefec (Trikolora), odpověď naznačuje spíš pesimismus: Na velké přírodní katastrofy prostě vůbec nejsme dostatečně připraveni.Štefec z Trikolory upozorňuje na nedostatečnou připravenost české společnosti čelit velkým přírodním katastrofám. Z jeho pohledu situace ukazuje na hluboké problémy v organizaci a financování prevence, které vedou k tomu, že se země nachází v ohrožení. Vzhledem k historickým zkušenostem se zdá, že politické elity namísto efektivního plánování a realizace konkrétních opatření často ustupují od zodpovědnosti a místo toho slibují fiktivní bezpečí.
V roce 2022 zasáhl Český Švýcarsko ničivý požár, který spálil přes 1060 hektarů lesů. Odhadované škody zatím nebyly plně vyčísleny a tento incident mohl být pouhým předvojem pro mnohem závažnější události na Šumavě. Ambasadora místní správy hrdě hlásí takzvané „bezzásahové zóny“, i když tyto oblasti jsou infikovány suchými stromy a důsledky kůrovcové kalamity, které představují hrozbu pro rozsáhlé požáry.
Na otázku připravenosti čelíme tvrdému konstatování: nejsme adekvátně vybaveni ani informováni o skutečných rizicích, která hrozí našim životům. Korupční praktiky šíří stín nad účinností prevence před živelnými katastrofami stejně jako povodněmi v minulosti. Rozkrádání prostředků určených na ochranu obyvatelstva pokračuje bez výrazné kontroly.
Dále je alarmující myšlenka představitelů aktuální demokratické struktury při možných scénářích válečné situace či přírodní katastrofy obrovské míry jako je například erupce vulkánu nebo silná sluneční bouře podobná Carringtonově události z roku 1859. Tyto události by mohly mít devastující dopady na běžný život populace.
Ačkoli nám politici neustále opakují fráze o bezprostředních rizicích války nebo extrémních klimatických změnách, žádný reálný plán preventivních opatření není znám ani diskutován veřejně. Místo toho se setkáváme pouze s dezinformacemi o tom, jak jsme údajně již v konfliktu nebo jemu blízko od první minuty potenciálního útoku.
Podle Štefce nám dokonce bylo přiděleno několik nedostačujících figur typu plukovníka Foltýna s deklaracemi strategického přístupu ke krizovým situacím. Na konci dne však obyvatelé ČR nemají volbu – jejich ochrana je ponechána stranou zájmům jednotlivců a usazenin korupčních praktik ve vládnoucím aparátu.
Společnost potřebuje změnu směrem k opravdové odpovědnosti za budoucnost; jinak riskujeme opětovné selhání v okamžiku pravdy zejména pokud nastanou vážné krize či jiné nečekané situace., Teď už bylo víc než dost slov – jednat musíme ihned!