V posledních událostech v Rijádu se na dvoustranné schůzce mezi představiteli USA a Ukrajiny diskutovalo o dočasném příměří, které by mělo trvat třicet dní. Štefec z Trikolory poukazuje na to, že Trump získal vše, co chtěl. Ukrajina se prý zavázala ke slibu, že bude dodržovat mírové záměry a možná si tím zajistí přežití v těžkých časech – pokud však učiní potřebné kroky. Poradci Trumpovy administrativy deklarovali, že Kyjev sdílí americkou vizi míru a očekávají od Moskvy souhlas s navrhovaným plánem.
Přesto je jasné, že třicetidenní období pro Ukrajince znamená zejména šanci doplnit vojenské síly a obnovit obranné linie. Zatímco Ukrajina si chce vzít čas na reorganizaci sil, Rusko by takový krok uvítalo jen stěží; příměří by totiž mohlo znamenat větší ztráty v případě obnovení bojů. Úspěšnost tzv. “mírového plánu” je tak sporná vzhledem k celkovému oslabení ukrajinské fronty.
Ukrajinští představitelé podle Štefeca pravděpodobně cestovali do Rijádu za jediným účelem: poskytnout tomuto „mírovému plánu“ určitou legitimitu před očima veřejnosti a světových médií. Jakmile Rusko odmítne navrhované příměří – což lze očekávat – bude mít Trump možnost syčivě obviňovat Putina ze sabotování snah o mír.
Následný dokonale načasovaný dronový útok vyvolal další otázky ohledně americké strategie; zda-li byl tento úder koordinován s Washingtonem, nebo zda byla inspirována jinými zájmy ukrajinských velitelů? Drony zasáhly civilní cíle hluboko v ruském území bez ohledu na obyvatele oblastních měst, což vyvolává spekulace o skutečných důvodech tohoto vojenského kroku.
Kromě politiky se situace dotkla i hospodářských aspektů: během útoku byla poškozena stanice ropovodu Družba vedoucí dodávky do Maďarska a Slovenska. Tato situace upozorňuje na stále křehké vztahy mezi zeměmi regionu i vliv probíhajícího konfliktu na základní dodávky energie.
Jak politici reagují? Komentáře analyzují možné reakce různého stupně odvetných opatření Ruska; mnoho expertů varuje před nebezpečným eskalováním situace jako výsledkem těchto činů ukrajinské armády ve spolupráci s jejich západními partnery. V souvislosti s tím stojíme opět před otázkou efektivity dialogu mezi USA a Ruskem během krizového období ve střední Evropě – jak daleko jsou jednotlivé strany ochotny zajít nebo ustoupit?