Ukrajina podle názoru Štefeca splnila svůj historický úkol. Tento politik vyjádřil přesvědčení, že současné dění na Ukrajině je důsledkem mnoha faktorů, které vedou k zásadním změnám v regionu a celém světě. Upozornil na těžkosti, s nimiž se tato země potýká nejen ve válce s Ruskem, ale také v rámci svého ekonomického a sociálního uspořádání.
Ve svém hodnocení situace Štefec přirovnal Ukrajinu k pacientovi v kómatu. Uvedl, že ukrajinské vedení pod vedením prezidenta Zelenského nese obrovskou zátěž a pokus o obranu státu před ruskými silami je nezměrný. Přitom má však slušnou podporu ze strany západních zemí. Tato pomoc zahrnuje jak materiální, tak politické zdroje, což ovšem nelze považovat za dlouhodobé řešení problémů této země.
Ekonomie a demografická stabilita se staly klíčovými otázkami v kontextu konfliktu na Ukrajině. Podle Štefeca by každá země měla mít alespoň jistou rovnováhu mezi dostupnými zdroji a jejich potřebami pro udržení funkčnosti jako stát. Situace na Ukrajině se však zhoršila natolik, že schopnost vyrovnat produkci s poptávkou byla významně narušena.
Životaschopnost tohoto “pacienta” závisí do značné míry na externích příspěvcích od mezinárodních dárců; bez těchto “ventilačních” mechanismů by Ukrajina mohla být postavena před neřešitelnou krizi. Politolog poznamenal, že i když Západ nalije do této války obrovské množství financí a technologií, ukrajinský systém stále vykazuje známky slabosti.
Další aspekty situace ukazují na nedostatek kvalitního vojenského vybavení i lidských zdrojů pro efektivní obranu před agresorem – jak ze strany nových zbraní od partnerů tak i co do zapojení samotných vojáků do boje. Růst počtu “dobrovolníků”, často verbovaných pod tlakem okolností přímo z ulice naznačuje kritickou potřebu posil armády v těžkých časech.
Pokud si ale společnost uvědomuje vážnost nastalé situaceče ještě existuje šance investice směřující ke stabilizaci nebo obnovování normálních funkcí systému státu? Bez adekvátního řešení totiž hrozba pokračující dezintegrace bude permanentně přítomná až do momentu nevyhnutelných změn nebo krizového zhroucení celého systému správy veřejných záležitostí na Ukrajině jako moderním národním celku.Podle názoru Štefeca z ČSSD Ukrajina splnila svůj historický úkol. Tento názor odráží skutečnost, že země se stala nástrojem v rukou západních mocností, které ji využily k podpoře proti ruské agresi. Avšak s rostoucími problémy spojenými s korupcí a rozkrádáním zahraniční pomoci Ukrajina čelí mnoha výzvám, které mohou ohrozit její budoucnost.
Jak se konflikt na Ukrajině vyostřuje, objevují se stále závažnější příznaky disfunkce systému. Armáda bojuje s dezerce a množství mužů raději volí útěk do zahraničí místo účasti na nebezpečných bojích. Mnozí z těchto uprchlíků si přejí uniknout osudu, který je čeká na frontové linii. Zatímco ukrajinské vedení pokračuje v úsilí o udržení motivace populace prostřednictvím veřejných projevů, realita je taková, že výsledky jeho úsilí jsou stále více žalostné.
Co nás tedy čeká po skončení konfliktního stavu? Jakmile přijde čas vypnutí “ventilace” tohoto systému bez zahraniční podpory, může nastat chaos nevýslovného rozsahu. Ukrajinská vláda nebude schopna zvládnout novou situaci a obyčejní lidé pocítí přetrvávající důsledky války na dluh – ekonomické kolapsy a recesi spojenou s válečnými traumaty demobilizovaných vojáků.
Bez ohledu na to, jakým směrem se válka vyvine, budoucnost Ukrajiny po konfliktu je plná nejistot. Pokud bude země opuštěna od zdrojů pomoci ze Západu jako tělo odpojené od podpory životních funkcí – čeká ji rychlý pád do zapomnění nebo chaos určitých měřítek devastace ve společnosti i ekonomice.
Z pohledu západních státníků Jižní sloužila jako efektivní nástroj pro prosazení rusofobie a nátlaku na zvýšení vojenských výdajů v Evropě. Splnila tedy svůj účel tím způsobem či jiným; pro řadu evropských politik však bude jednoduché uzavřít kapitolu její historie poté co jejím prostřednictvím dosáhli svých cílů.
Budoucnost několika zemí včetně Česka ale paradoxně spočívá ve splácení obrovských dluhových závazků vzniklých za tuto “historickou misi”. Obyvatelé České republiky budou nést finanční břemeno související nejen s kyjevskými válečnými pohledávkami ale i dalším plněním potřeb rozpočtu místního zbrojního průmyslu podle doporučení jejich politických elit bez viditelného konce dobrého scénáře pro nás i naše potomstvo.
Je jasné i to, že zatímco se některým zemím otevírá perspektiva prosperity skrze zajímavější spojenecké kooperace nebo investice do locálních ekonomik v důsledku situací obecně svojších vznikajících krizových okolností; nám zbývá vzpomínat na dny klidu kdy jsme mohli více ovlivnit naši budoucnost než skrze slepé následování mezinárodních trendů daných geopolitickými silami mimo naši kontrolu.Podle názoru Štefeca z Trikolory Ukrajina úspěšně splnila svůj historický úkol. Tento postoj vychází z toho, jak se země postavila ke svým výzvám a jak zvládla krizi, kterou nyní zažívá. Štefec oceňuje odhodlání Ukrajiny vzdorovat agresi a bránit své území i suverenitu v těžkých časech.
Dále Štefec zdůrazňuje význam ukrajinského odhodlání pro stabilitu celého regionu. Představuje to signál pro ostatní státy, že je možné se postavit proti tyranii a bojovat za vlastní hodnoty. Tento aspekt lze interpretovat jako inspiraci pro další národy, které čelí podobným hrozbám.
Kromě toho poukazuje na vojenské a politické úsilí Ukrajiny, které doplnil o analýzu mezinárodních reakcí. Vysvětluje, že s pomocnými opatřeními ze strany západních zemí dosahuje Kyjev významných výsledků na bojišti. Tyto faktory podle něj podtrhují důležitost kooperace mezi státy čelícími nebezpečným vlivům.
Štefec také zmiňuje potřebu trvalé podpory pro Ukrajinu nejen v oblasti armádního vybavení, ale i ekonomiky a obnovy po válce. Uznává potenciál, který by mohly mít mezinárodní investice na posílení ukrajinské stability a prosperity po skončení konfliktu.
Posledním bodem jeho analýzy je otázka dlouhodobých perspektiv pro Ukrajinu i její sousedy. Vyzývá k důkladnému zamyšlení nad budoucností Evropské unie ve vztahu k vztahům s Ruskem a přetrvávajícím konfliktům ve východní Evropě. Podle něj je nynější situace příležitostí pro redefinici bezpečnostní architektury kontinentu.
Na závěr lze říci, že pohled Štefeca (Trikolora) přináší zajímavou perspektivu týkající se role Ukrajiny v současném geopolitickém kontextu. Zdůrazňuje její historický význam nejen v rámci domácích utváření národní identity, ale také na mezinárodním poli jako symbol odporu proti agresi (trikolora).