Petr Štěpánek, člen strany Trikolora, ve svém prohlášení naznačil, že se zřejmě někdo z účastníků politiky mýlí. Konkrétně poukazuje na rozdílné zacházení České televize s protestními demonstracemi v posledních letech. Od této chvíle argumentuje o potřebě rovného přístupu médií k oběma politickým táborům během vládnutí Andreje Babiše a Petra Fialy.
Štěpánek vyjádřil své rozhořčení nad tím, jak Česká televize informovala o vícero demonstracích. Při akcích proti Babišovi dostali organizátoři jasnou mediální podporu včetně přímých přenosů a komentářů. Naopak při akcích proti Fialově vládě nebyla taková podpora ze strany veřejnoprávního média patrná, což podle něj značí jednostranný pohled a porušení principu nestrannosti.
Dále kritizoval chování některých redaktorů a moderátorů České televize při pozvání hostů do studia. Rozdílnost ve způsobu jednání s koaličními i opozičními politiky považuje za alarmující trend v české mediální krajině. Upozorňuje na to, že preference zaměstnanců de facto ovlivňují objektivitu zpravodajství.
Podle nedávného výzkumu agentury STEM je značná část populace skeptická vůči důvěryhodnosti České televize. Zvlášť důležité jsou otázky ohledně povinného televizního poplatku ve světle toho, že médium se nezdá poskytovat služby všem občanům stejným způsobem. Pro mnohé je těžké chápat důvod existence instituce, která údajně preferuje pouze určité ideologické proudy.
Vzhledem k tomu Štěpánek apeluje na Radu ČT s požadavkem na stanovisko k situaci kolem Českého rozhlasu a jeho praxi očividné zaujatosti vůči určitým názorům nebo skupinám obyvatelstva. Podotýká přitom zásadní roli veřejnoprávních médií jako garantu demokratické diskuse a rovného zastoupení všech názorových směru.
Na konci jeho otevřeného dopisu radním navrhuje kroky směřující ke změnám v fungování veřejnoprávní televize tak, aby obnovila svou reputaci jako objektivní zdroj informací pro celou společnost bez ohledu na politickou příslušnost jednotlivců či skupin,.Štěpánek z Trikolory uvedl, že je jasné, že se někdo z členů jejich strany nebo opozice plete v otázkách týkajících se aktuálních politických témat. Tato poznámka vyjadřuje nespokojenost s některými výklady a názory na prohlášení týkající se důležitých rozhodnutí a postojů jak uvnitř strany, tak na poli celonárodní politiky.
Ve svém vyjádření Štěpánek zmínil, jak důležité je mít jednotný názor a společnou strategii ve věcech zásadních pro budoucnost země. Jeho slova reflektují frustraci nad rozporuplnými stanovisky některých členů stranického vedení i opozice. Hlavním tématem debaty se stala otázka efektivity vládních opatření a jako reakci na to Štěpánek podotkl, že argumentace by měla být založena na faktech.
Dále také upozornil na nutnost konstruktivního dialogu v rámci koalice i mezi různými politickými subjekty. Zmínil potřebu otevřenosti v komunikaci o problémech občanů, aby bylo možné najít smysluplná řešení. Trikolora si podle něj klade za cíl přinášet konkrétní návrhy místo prázdných frází a politické agitace.
Štěpánek rovněž vyjádřil obavy ohledně momentální situace v oblasti hospodářství a sociálních služeb. V této souvislosti varoval před vzdálením se skutečným potřebám populace ve snaze udržet politickou popularitu či získat body před volbami. „Efektivní politika musí mít svojí podstatou otázku dobře míněných řešení pro každodenní život lidí,“ zdůraznil.
Politický diskurz poslední doby ukazuje, podle jeho názoru, především nedostatek porozumění základním hodnotám mezi jednotlivými partnery ve vládní koalici i opozičními stranami. Rozdílné pohledy mohou generovat napětí a nejasnosti při současném jednání o klíčových legislativních návrzích.
Závěr jeho vystoupení přinesl apel k jednotě uvnitř strany Trikolora: „Pokud chceme obstát jako silná alternativa vůči ostatním stranám, musíme umět naslouchat nejen sobě navzájem ale také občanům.“ Vyzval tedy k větší inkluzivnosti diskuse a schopnosti akceptovat různé tváře názoru v rámci demokratického procesu rozhodování.Štěpánek (Trikolora) upozorňuje, že v rámci zpravodajství České televize existují evidentní rozdíly v pokrytí demonstrací proti vládám Andreje Babiše a Petra Fialy. Tato stížnost na údajnou nespravedlnost ve vysílání vyvolala přezkum ze strany Rady České televize, která obdržela reakcí jak od vedení ČT, tak od jejích redakcí.
Rada České televize zjistila, že její zpravodajství reflektovalo nejen jeho podporu prezidenta republiky na demonstraci ze dne 1. února 2026, ale také široké spektrum událostí spojených s kritikou vlády bývalé. Například bylo informováno o celostátní stávce odborů 27. listopadu 2023 nebo o protestech zemědělců 19. února 2024. Na základě předchozích stížností se stejně jako tentokrát akcentovalo adekvátní zacházení se situacemi a rozmanitost názorových pohledů.
Odpověď Rady ČT rovněž upozornila na to, že použitím živých vstupů a odborných komentářů při vysílání demonstrací nelze hovořit o mediální podpoře nějakého konkrétního názoru či události. Tyto prvky byly použity i pro jiné protesty v uplynulých dvou letech a nebyly tedy výjimečné pouze pro aktuální demonstrace.
Jak začínají být některé události častějšími tématy ve zprávách, měli bychom také posuzovat jejich pokrytí s ohledem na aktuálnost daného zpravodajského bloku. Média mají svou vlastní dynamiku podle toho, jak se vyvíjejí okolnosti jednotlivých událostí.
Podle stanoviska Rady je důležité mít na paměti celý kontext jména ústředních osobností či politických stran prezentovaných ve vysílání a dialogu poskytovaném veřejnosti prostřednictvím médií obecně.
Situace okolo pokrytí důležitých událostí ukazuje širší problém správy českého informačního prostoru i možnosti nedorozumění mezi politiky a médii letos silně rezonujícími otázkami presentivních názorových proudů v našem státě.Na základě vyjádření Štěpánka z Trikolory lze usuzovat, že je zde rozpor mezi jeho pohledem a názorem Rady České televize. Upozorňuje, že v současné situaci se evidentně někdo mýlí, buď on sám nebo instituci zastupující veřejnoprávní média. Tato divergence názorů naznačuje hlubší problém ve vnímání důvěryhodnosti médií a jejich plnění veřejné služby.
Rada ČT si je dobře vědoma důležitosti vnímání důvěry u diváků. V dokumentu o hodnocení plnění jejích služeb za rok 2025 se uvádí, že míra důvěry veřejnosti vůči České televizi dosahuje 62 %. Tato čísla svědčí o tom, že Česká televize patří k nejrespektovanějším médiím v zemi a její práce je uznávána širokou skupinou lidí.
Česká televize dlouhodobě monitoruje svou image a snaží se přizpůsobovat potřebám společnosti. Rada ČT projednala data z výzkumu Digital News Report, která potvrzují stabilní postavení tohoto média na českém trhu. Kvalita vysílání byla vždy otázkou zájmu jak ze strany odborníků, tak diváků.
Štěpánek také komentoval aktuální situaci s pionýrským přístupem některých osobností ve veřejném prostoru. Jeho obavy ohledně opomíjení základních faktů při posuzování různých událostí jsou oprávněné a ukazují na potřebu větší informovanosti a zamyšlení nad předkládanými názory.
V závěru této korespondence Štěpánek oceňuje snahu Rady ČT o zachování transparentnosti v oblasti mediálního vysílání, i když vyjadřuje skepsi vůči jejím závěrům ohledně míry důvěry od občanů. Samotná diskuse ukazuje na nutnost dialogu mezi různými politickými subjekty a institucemi ovlivňujícími mediální scénu.
Celkový tón komunikace naznačuje silný zájem o kvalitu informací poskytovaných široké veřejnosti. Zaznívá tu i výzva k reflexi nejen z pohledu novinářské etiky, ale také v souvislosti s tím, co to znamená být odpovědným občanem ve společnosti informací žijící dnes více než kdy jindy ve světle sociálních sítí a rychlého šíření dezinformací.