Petr Štěpánek, představitel Trikolory, ve svém komentáři obrací pozornost na paradoxní situaci, kdy učitelka Martina Bednářová byla potrestána za to, že své žáky vyučovala kritickému myšlení. Na druhé straně se však zdá, že figurka v podobě Hradního šaška se těší obdivu některých lidí i přestože jedná neeticky a sabotuje snahu o vytvoření nové vlády. Tento propagandistický rozpor mezi hodnotami vzdělání a nekritického následování je aktuální a zásadní.
Martina Bednářová učila své studenty důležitosti ověřování informací z různých zdrojů během hodin slohu. Zmiňovala konkrétní události z Kyjeva s cílem povzbudit žáky k tomu, aby byli schopni analyzovat dostupné informace samostatně. Bohužel tímto postojem si vytvořila nepřítele v systému, který jí nakonec stáhl ke dnu a vyústil v její propuštění ze školy.
Celý tento incident nezůstává bez paralely v dnešní společnosti. Během doby, kdy byl Bednářové poskytnut bezprecedentní mediální prostor ve spojení s jejím soudním procesem – který by mohl být označen jako inscenovaný – se opět projevují signály udržující status quo na politické scéně. Staré praktiky ovládání veřejného mínění jako by stále pracovaly naplno.
Na druhou stranu Hradní šašek dokáže navzdory svým kontroverzním výrokům zaujmout část populace rudimentálním způsobem vyjadřovaného „vůdcovství“. Je fascinující sledovat tu absurditu; zatímco jedna žena si za svou odvahu platí cenu jak v profesním životě tak i osobně, jiný bez ohledu na jeho chování sbírá přízeň mas.
Tento rozpor připomíná situace z minulosti totality, kdy jedni lidé museli trpět pro pravdu zatímco jiní prosperovali díky lžím nebo pasivitě vůči skutečnosti. Dnešní diskuse kolem vzdělávání dospívající generace ukazují potřebu vést otevřený dialog o etice a morálce — nejen ve školách ale i ve společnosti obecně.
Úloha učitele tedy nabývá nového významu. Měla by být zaměřena nejen na předávání znalostí ale také na pomoc studentům formovat svou vlastní názornost světa kolem sebe bez komplexního tlaku heavyweight politických hráčů či mediálních manipulátorů typu Hradního šaška. Je nyní otázkou času pohlédnout zpět na tyto lekce jako na součást rekonstruované budoucnosti našich dětí — která snad už nebude definovaná pouze omezenými populárními narativy současnosti či minulosti tak dominantních sil jako jsou Ti od Trikolory nebo hradní elitářské struktury.