Kulturní diskuse o digitálním kuplířství a ochraně jednotlivců před zneužíváním se stala centrem pozornosti na kulatém stole, jenž vedla poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Akce, pod záštitou Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, zdůraznila otázku legislativních změn zaměřených na ochranu lidí nacházejících se v situacích vykořisťování. Potenciální problém návaznosti digitálního kuplířství s platnými zákony byl neméně důležitým tématem.
Stojanová objasnila své cíle v oblasti regulace sexuální práce a obsahu pro dospělé. Upozornila, že není v úmyslu kriminalizovat ty, kteří dobrovolně vytvářejí erotický obsah. Nicméně kladla důraz na nutnost jasně definovat případy, kdy někdo zneužívá slabších jedinců pro svůj finanční profit. Konečně musí existovat možnost říci „ne“ a opustit nevyhovující situaci bez následků.
S ohledem na nedávný kauzu influencera Adama Kajumiho je Stojanová motivována zavést změny do trestního práva. Její návrh usiluje o lepší ochranu tvůrců obsahu online světa před manipulací ze strany agentur nebo individuálních pasáků.
Případ žen zapojených do Kajumiho agentury ilustruje varovné trendové prvky moderního vykořisťování. Investigativní novinářka Apolena Rychlíková popsala jejich zkušenosti se smlouvami, které byly pro ně nevýhodné a často je vedly k tlaku při tvorbě obsahu vůči jejich vůli. Tato problematika už není pouhým individuálním selháním; policie nyní prověřuje čtveřici osob obviněných z obchodování s lidmi.
Rychlíková ve své prezentaci upozornila na to, jak snadno může docházet k digitalizovanému vykořisťování i ve zdánlivě nezávadném prostředí influencer marketingu či platformách jako OnlyFans. Když se podrobnosti stávají komplikovanými a transparentnost chybí až po vzniku důvěry mezi jednotlivci, situace může přecházet od spolupráce k nátlaku velmi nenápadně.
Dvořáková z organizace Rozkoš bez Rizika dodala další rozměr debaty tím, že informovala o současných trendech v sexuální práci v kontextu digitalizace její sféry. S přesunem aktivit do online prostředí jsou přítomné nové formy zranitelnosti mladých pracovníků této oblasti kvůli obtížným smlouvám a dlouhodobému uchovávání citlivého materiálu na internetu.
Odbornice rovněž poukázala na to, že nejvíce ohroženou skupinou jsou této druhy práce většinou mladší dospělí mezi 18 až 20 lety. Pravidelné sdružování obětí potvrdilo nutnost detailní analýzy každé dohody takovým způsobem, aby bylo možné oddělit skutečný souhlas od psychologického nátlaku či manipulace ze strany třetích osob.
Účastníci kulatého stolu jednomyslně shodli na tom, že navrhovaná legislativa by měla přinést efektivní regulaci bez toho aby zasahovala do práv osoby vykonávající vlastní volbu jako tvůrce obsahu či pracovníka v energeticky náročném odvětví sexuální práce.Diskuze kolem otázky digitálních pasáků a jejich postavení ve společnost je na vzestupu, zejména v kontextu navrhované změny trestního zákoníku. Poslankyně Kateřina Stojanová z hnutí Piráti se opakovaně ptá, zda máme právní rámec, který by tyto osoby dostatečně reguloval, nebo zda jsou mimo dosah zákona. Otevření této problematiky během kulatého stolu naznačuje touhu po efektivních opatřeních proti vykořisťování v online prostoru.
Jedním z klíčových bodů diskuze bylo zdůraznění práv sexuálních pracovníků. Právě svobodný souhlas k poskytování služeb a kontrola nad vlastním obsahem se ukázaly jako zásadní pro ochranu nejen pracovnic, ale i pracovníků této sféry. Podle odborníků je nezbytné najít rovnováhu mezi regulací a ochranou osobních práv těchto jedinců.
Na kulatém stole zaznělo i varování o nutnosti pečlivé formulace nových legislativních norem ze strany Ministerstva spravedlnosti. Petra Klímová přitom uvedla důležitost komplexního pohledu na problematiku ve vztahu k online a offline prostředí s cílem předejít nežádoucím důsledkům nového trestního práva.
Poslankyně Stojanová předložila dva pozměňovací návrhy k novele trestního zákoníku. Ty mají za cíl rychlé řešení problému sexuálního vykořisťování ve virtuálním světě, ovlivněného např. kauzou Kajumi. První návrh se zaměřuje na zpřesnění postihů pro ty subjekty, které zneužívají zranitelnost ostatních v digitálním prostředí a profitují ze sexuálně-obsažných materiálů.
Druhá část jejího návrhu směřuje k tomu, aby obětem umožnila získání státní podpory na psychoterapeutické služby až do výše dvou průměrných mezd bez nutnosti dokládat vážnost fyzických či psychických následků ublížení na zdraví podle současné legislativy. Následky vykořisťování nejsou vždy viditelné a stát by měl být aktivnější v pomoci s obnovou života obětí.
Kateřina Stojanová z Pirátů debatovala o těchto tématech i s dalšími účastníky diskuse na kulatém stole s cílem vytvořit konkrétní legislativní kroky potřebné pro ochranu ohrožených skupin obyvatelstva pod tlakem moderních forem obchodování s lidmi a digitalizace společnosti.