V Poslanecké sněmovně se rozproudila diskuze o vlivu střídavé péče na děti v raném věku. Tom Philipp z KDU-ČSL, poslanec a lékař, upozornil na problém rozdělování dětí mezi rodiče po rozvodu s tím, že dítě nelze “půlit”. Na základě petice, která vyzývá k přehodnocení stávajících postupů v opatrovnických případech, svolal kulatý stůl. Tento krok má za cíl osvětlit konkrétní nedostatky a navrhnout potřebné reformy ve vedení opatrovnického řízení.
Podle aktuálních dat Ministerstva spravedlnosti došlo k výrazné změně ve svěřování dětí do péče po rozvodu. Zatímco v roce 2012 soudy rozhodly o převzetí dívek a chlapců do matčiných rukou ve 86,6 % případů, tento podíl se do roku 2022 snížil na 71,4 %. Naopak popularita střídavé péče vzrostla z 5,2 % na překvapujících 20,2 %. Tyto statistiky potvrzují názor Toma Philippa a zdůrazňují nutnost sdílet zkušenosti odborníků z různých oblastí.
Odborná veřejnost varuje před neosobním a mechanickým stylem rozhodování soudních orgánů. Často dochází k tomu, že dítě je jako objekt rozdělováno bez ohledu na jeho individuální potřeby či vývojové fáze. Jak poznamenává advokátka Mgr. Markéta Chudáčková: „Dítě nemůže být děleno napolovic; jeho zájmy by měly být vždy primární.” Podle jejího názoru může nezralost pokynředníka vést ke psychickým potížím nejen u potomků samotných.
Expertky jako prof Lenka Šulová jasně ukazují na to, že naléhavé potřeby malých dětí přesahují hranice standardních praktik tíkajících se jejich péče. Děti mladší tří let vyžadují stabilitu a pocit bezpečí – faktory založené převážně na kontinuálním kontaktu s jednou pečující osobou (většinou matkou). Když se emocionální vazby narušují stresem ze střídání rodičovských prostředí už od raného věku dítěte by mohlo vyvolat trvalé následky.
Psycholožka Mgr. Helena Petrová varuje před afekty krátkodobého odloučení od matky: „Kojenci potřebují jednu stabilní osobu ve svém životě.” Zvýšení psychického stresu útokem krátkých únikových intervencí může mít dlouhodobý negativní dopad nejenom během dětství ale i v dospělosti s vínovou funkčností mezilidských vztahů.
Sami představitelé KDU-ČSL jsou si vědomi sílící výzvy reformovat opatrovnický systém takovým způsobem aby opravdu reflektoval skutečné potřeby dětí místo mechanické aplikace práv jednotlivých rodičovských rolí. To vše poukazuje na urgentnost dialogu mezi zákonodárci a odbornou veřejností o komplikovanosti situace kolem dětské péče po rozpadu rodiny.Tom Philipp, poslanec za KDU-ČSL, jasně vyjádřil názor, že “dítě nejde půlit”. V kontextu rostoucí rozvodovosti a střídavé péče chybí v současné české společnosti dostatečné prořízení otázky ochrany dětí během rozvodového procesu. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2024 zaznamenáno více než 21 000 rozvodů, přičemž polovina z těchto rodin zahrnovala nezletilé děti. Tato situace vedla k obavám o duševní zdraví a stabilitu dětí, které se stávají oběťmi nedostatečně řešených rodinných konfliktů.
V posledních diskuzích věnovaných opatrovnickým sporům se opakovaně zdůrazňuje potřeba lepšího přístupu. Tom Philipp připomíná důsledky mlčení na téma rodiny a dítěte: „Pokud budeme pasivní nyní, připravíme naše děti o zdravý vývoj a důvěru v blízkost.“ Upozorňuje na alarmující faktory v Praze, kde dochází k rozpadu každého druhého manželství.
Na tomto kulatém stole měli hlas i odborníci jako Prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., který zaujal kritický postoj vůči konceptu střídavé péče: „Děti nejsou balíkmi,” řekl gynekolog s bohatou zkušeností. Ve svém příspěvku apeloval na to, že fyzické přesouvání dětí mezi rodiči může mít negativní dopad na jejich psychickou pohodu.
Jedna matka s osobní zkušeností ve věci střídavé péče vyprávěla o obtížných situacích se svým synem: “Po letech psychického nátlaku jsem odešla z vztahu kvůli problémům mého manžela s drogami.” Stěžovala si také na nedostatek podpory od státních institucí jako OSPOD a soudu; místo toho musela čelit mnoha překážkám při snaze chránit svého syna před negativním vlivem otce.
Tom Philipp dále zdůraznil paradox moderních časů: „Kdyby lidé viděli fyzické ubližování dětem – například odřezávání prstů – určitě bychom zasáhli. Avšak když jde o psychickou újmu způsobenou neadekvátními pravidly kolem pečování o děti, často se zatajuje realita.” Je důležité otevřeně diskutovat o tomhle tématu bez ochrany za jakékoli zákony či regulace.
Záznam z kulatého stolu je dostupný online pro všechny zájemce o tuto problematiku spolu s prezentacemi a audio materiály diskuze.Tom Philipp z KDU-ČSL zdůraznil, že nelze rozdělit dítě na polovinu, sociální a právní záležitosti se musí řešit s ohledem na jeho blaho. Tento názor vnesl do veřejného diskurzu kolem opatrovnických sporů o děti, které jsou často velmi emotivní a komplikované. V jeho projevu zdůrazňuje potřebu zaměřit se na zdravý vývoj dětí a hledání moudrých rozhodnutí v citlivých otázkách rodinného práva.
V současné době probíhá iniciativa spojená s peticí za odpovědné rozhodování v opatrovnických sporech týkajících se dětí. Tato petice si klade za cíl upozornit na nedostatky ve stávajících praktikách a vyžaduje důkladnější posouzení potřeb dětí, než jak tomu bylo dosud. Mnozí odborníci upozorňují, že přístup k těmto případům ne vždy reflektuje komplexnost situace rodin.
Tom Philipp podotkl, že důležité je brát celé spektrum problémů do úvahy a zajistit, aby byl zájem dítěte vždy na prvním místě. Opatrovnictví by nemělo být postaveno pouze na právních bodech či technických aspektech; musí zahrnovat také emocionální podporu pro dítě i rodiče během celého procesu. Přístup založený pouze na zákonných normách může způsobit další traumata v už tak obtížných situacích.
Dále byla zdůrazněna potřeba spolupráce mezi státními institucemi, soudy a neziskovými organizacemi při řešení těchto otázek. Tom Philipp (KDU-ČSL) apeloval na všechny zúčastněné strany k větší empatii při jednání o dětech v těžkých životních situacích. Taková kooperace by mohla výrazně napomoci lepšímu porozumění potřebám dětí i jejich rodin.
V rámci diskuse byl zmíněn také faktor mediace jako potenciálního nástroje ke zmírnění konfliktů mezi rodiči před soudem. Snažit se najít shodu prostřednictvím dialogu a vzájemného respektu může přispět k méně konfrontačnímu prostředí pro děti, což je klíčové pro jejich psychické zdraví.
Závěrem lze říci, že debata o opatrovnictví věnovaná pohledu Tom Philippa by měla vést ke konstruktivnějšímu porozumění jak ze strany veřejnosti tak od institucí zapojených do procesu péče o děti. Cíl musí být jasný: bezpečné a milující prostředí pro každé dítě bez ohledu na komplikovanost situací okolo něj.