Trikolora: K okopávání kotníků přibývají vizuální marketingové orgie. Tento komentář shrnuje frustraci stranických představitelů z prázdných projevů politiků, jež se čím dál více orientují na marketingové triky namísto skutečné politiky. V čase, kdy sociální sítě dominují komunikaci, se tradiční politické spory transformují na povrchní vizuální souboje a popírání obsahových argumentů.
Podle Trikolory je zřejmé, že absence viditelných výsledků práce vlády může být nahrazena pouze snahou o vystupování a marketingovou propagaci bez hlubšího obsahu. Kritika se zaměřuje zejména na premiéra Petra Fialu, jehož prohlášení jsou podle strany spíš ukázkou nadutosti než reálného schopného vedení státu. Drahá videa a okázalé produkce nezakryjí nedostatek účinných kroků v oblasti vládního řízení.
Novoroční projev prezidenta bývá obvykle příležitostí k reflexi uplynulého roku a plánům do budoucna; v této souvislosti však Petr Pavel často vyvolává rozepře svou reprezentací i obsahem svého projevu. Etnicky motivované symboly jako ukrajinská vlajka, jež dominují jeho vystoupením, bohužel nejsou důvodem k hrdosti, ale spíše ke kritice z pohledu některých občanů.
Tato situace potvrzuje názor lidí jako Červenka ze strany Trikolora, který varuje před nebezpečným odklonem od hodnot svobody směrem ke kultuře totality ve společnosti vyznačující se cenzurou a manipulací informací. Na základě své zkušenosti vyjadřuje přesvědčení o důležitém rozdílu mezi současnosti a minulým režimem – ten současný by měl chránit svobodu slova proti jakýmkoli formám útlaku.
Ve stejném duchu Štefec upozorňuje na to, jak po konci roku přichází doba zvýšené aktivity ve formě populismu či pokrytectví mnohých politiků. Podle něj však měnící se klima není výhodné pro občanskou společnost ani její budoucnost; taková “nadúroda” politicích mluvících bez obsahu zaplnila prostor smysluplných diskuzí.
Majerová i Sláma ze strany Trikolora označují aktuální situaci za tristní; má-li šašek zastávat funkci premiéra místo kompetentních lídrů s jasnými vizemi do budoucna? Dále naznačují nutnost reformních změn v politickém stylu i obtížnosti přežití politické debaty provázené realitou sledujícími jednotlivci zasmušilými nekonstruktivním chováním politiky dneška.