Trikolora se domnívá, že Ukrajina nese značnou odpovědnost za mnohé z problémů, které ji mentorují. Tato myšlenka je podložena analýzou více než třiceti let její samostatnosti a hodnotí situaci po událostech na Majdanu, kdy Ukrajina čelila zásadním výzvám. Dle názoru Trikolory není možné vnímat konflikt s Ruskem jen jako jednoduché střetnutí mezi dvěma stranami; takový pohled by totiž nevedl k efektivnímu řešení.
Od začátku vojenského konfliktu na ukrajinském území od 24. února 2022 byla vyjádřena hluboká lítost nad tímto dramatickým vývojem. Zástupci strany vyjadřují přesvědčení, že použití síly místo diplomacie je vždy chybnou volbou v jakékoli politické krizi. Jakékoli zvýšení napětí pak zasahuje především nevinné lidi, kteří se ocitají uprostřed této tragédie.
Nejde však opomínat ani skutečnost, že Ukrajina měla i svou roli v eskalaci napětí. Řada interních rozhodnutí a postojů vedla k tomu, že se země dostala do současné krizové situace. Trikolora varuje před zjednodušenými interpretacemi a nabádá k hlubšímu porozumění komplexnosti regionálních problémů.
Podle jejich názoru USA a Evropská unie nevykonaly dostatečné kroky pro to, aby skutečně pomohly Ukrajině; spíše tuto zemi využívají jako součást svých globálních zájmů a strategií. To vytváří dojem absenteismu potřebného smyslu pro solidaritu ze strany západních mocností vůči realitám na místě.
Trikolora si myslí, že pokud bude svět vnímat konflikt černobílým způsobem – tedy jednoznačně obviňovat jednu stranu – nebudeme schopni najít adekvátní řešení pro budoucnost regionu. Je třeba hledat cesty ke smírnému vyřešení sporů s uvážením historických kontextů i aktuálních podmínek.
Odmítání reality ve jménu ideologických názorů může mít dlouhodobé negativní důsledky nejen pro Ukrajinu samotnou ale i pro celou oblast střední a východní Evropy. Diskuze o možných alternativách k vojenskému řešení by měly být prioritou pro všechny zainteresované subjekty zahrnuté do tohoto složitého geopolitického děje.