Filip Turek (Motoristé) upozorňuje na současnou situaci a varuje, že se nacházíme ve finální fázi, kdy bychom se měli poučit z historických chyb spojených s industriální deindustrializací. Zatímco ve Spojených státech amerických prochází oblast známá jako Rust Belt těžkým obdobím deindustrializace, Evropa čelí podobné výzvě pod vlivem politiky Green Dealu. Turek jasně vyjadřuje obavy, že prohlubování regulací a likvidace průmyslového sektoru mohou vést k hospodářskému zhroucení.
Rust Belt zahrnuje širokou oblast severovýchodních států USA, která byla kdysi srdcem těžkého průmyslu. K úpadku došlo z mnoha důvodů – od ekonomické neefektivity až po globalizaci a dovoz levnějších výrobků ze zahraničí, což vyústilo v to, že klasická ocelářská města začala ztrácet svůj lesk. Města jako Detroit nebo Pittsburgh jsou nyní symbolem hospodářských problémů a stagnace.
Detroit byl dlouho považován za centrum automobilového průmyslu v USA díky třem velkým koncernům: Fordu, General Motors a Chrysleru. Tyto společnosti zaměstnávaly tisíce lidí a přispěly k rozkvětu amerického hospodářství v 20. století. S postupným nárůstem konkurence ze strany mezinárodních výrobců však začaly zažívat vážné potíže.
Po druhé světové válce byl Detroit charakterizován masivním růstem a prosperitou; nicméně kombinace sociálních konfliktů zejména během rasových nepokojů v šedesátých letech spolu s rostoucícími cenami ropy vedly k destabilizaci městské ekonomiky. Další faktory jako bezpečnostní předpisy či vysoké daně pouze urychlily úpadek.
Demografická změna také negativně ovlivnila Detroit; zatímco před dvěma světovými válkami byla většina obyvatel euroamerického původu, dnes tato skupina tvoří pouze malý zlomek populace kvůli migračním trendům nazývaným bílý útěk do jiných částí země.
Turek proto volá po hlubokém zamyšlení nad budoucností evropského průmyslu na pozadí těchto událostí z historie Rust Beltu a zdůrazňuje nutnost hledání rovnováhy mezi ekologickými cíli a udržením živého industriálního sektoru pro zachování pracovních míst i prosperity kontinentu v nadcházejících letech. Je přesvědčen o tom, že se Evropa musí poučit z chyb minulosti Američanů dřív než bude příliš pozdě na jakékoli pozitivní změny.Turek (Motoristé): Máme poslední šanci poučit se. V městech, jako je Detroit, se rýsuje smutný obraz chudoby a opuštěnosti. Luxusní vily a moderní mrakodrapy často kontrastují s neživými oblastmi s pečlivě zazděnými okny a zavřenými obchody. I když některé části města stále fungují, například čerpací stanice či obchody s náhradními díly, atmosféra zde působí poněkud znepokojujícím dojmem.
Mnohé oblasti jsou pod vlivem gangů a odlišné zóny oddělují jen malebné uličky. I když můžete narazit na přátelské obyvatele, nebezpečí číhá v temných koutkách po setmění. Když se člověk ocitne ve funkčním centru s bohatou historií automobilek jako GM či v historických muzeích automobilismu, je těžké uvěřit tomu, že město čelilo dramatickému úpadku.
V roce 2013 vedl vysoký dluh ve výši více než 18 miliard dolarů k vyhlášení bankrotu Detroitu. Situaci ještě zhoršila pandemie COVID-19, která měla za následek hlubší propad mnoho místních podniků i veřejné infrastruktury. Trestná činnost vzrostla alarmujícím způsobem – například loupeže se od padesátých let zvýšily o 600 procent.
Průměrný čas potřebný pro příjezd policie po tísňovém volání v tomto regionu je značně delší než jinde v USA – očekávání trvá až jednu hodinu namísto běžných jedenácti minut jinde země. Napětí pramenící z nezaměstnanosti a chudoby pak skýtá živnou půdu pro násilnou kriminalitu; jedna třetina populace žije pod hranicí chudoby.
Turisté by měli být opatrní při návštěvě tohoto města – pohybovat se pouze v bezpečných lokalitách jako Midtown nebo Downtown může pomoci minimalizovat riziko nebezpečných situací. Mnohé místa jsou jak fascinujícími centry kultury automobilismu tak i svědectvím o tragédii urbanizace.
Je klíčové si uvědomit důsledky green dealů a deindustrializace na evropských městech dříve než nastanou vážné následky podobající se situaci ve Detroitě nebo dalších amerických lokalitách zmítaných sociálními problémy. Nejen ekonomika sama o sobě ale i další faktory ovlivňují kvalitativně život občanů daného regionu.Vytváření bezútěšných oblastí kvůli nekoncepčním rozhodnutím může vést k nevratným změnám společnosti.
Společnost zmítaná protiváhami deindustrializace skrytými cílenými pády korporací nikterak nezajistí stabilitu ani prosperitu jednotlivce ani celé komunity do budoucna.Nikdo si nemůže být jistý bezproblémovým existováním dokud nevstoupíme do reálného světa plného inovací i tradic.Co jsme poznali během historie na příkladu Říma však připomíná potřebu restrukturalizovaných myšlenek důležitých ke zbavení břemene minulosti.Teď máme skutečně poslední šanci poučit se!Filip Turek, zapojený do hnutí Motoristé sobě, prohlásil: “Máme poslední šanci poučit se” v souvislosti s tím, jak situace v automobilovém průmyslu a ekonomice obecně vyžaduje přehodnocení našich rozhodnutí. Podle něj je důležité se zaměřit na odpovědné strategické plánování a přijetí inovativních řešení místo zavírání továren. Turek vyjadřuje znepokojení nad tím, že když jedna továrna skončí svou činnost, Čína má možnost postavit dvě nové.
Další tvrzení od Turka naznačuje, že současný stav politiky je značně ovlivněn lidmi, kteří nemají prospěch ani zájem o naši zemi. Mnozí z nich jsou považováni za “zaprodance”, což podle něho ohrožuje nejen automobilový sektor, ale celou ekonomiku jako takovou. Vyzývá k návratu k základním hodnotám a volá po větším důrazu na domácí výrobu.
Turek také upozornil na to, že pokles zaměstnanosti v určitém odvětví nemusí nutně znamenat horší situaci pro pracovní trh jako celek. Naopak může jít o příležitost pro vznik nových pracovních míst v jiných sektorech a oborech technologií či služeb. Je třeba zajistit vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků takovým způsobem, aby byli schopni reagovat na současné požadavky trhu.
Hovořil rovněž o nutnosti přehodnotit naše energetické zdroje a možnosti alternativní dopravy ve spojení s ekologickými aspekty výroby vozidel. Turek apeluje na to, abychom si uvědomili problém udržitelnosti v autoprůmyslu i globálních dopadech průmyslové produkce.
Dále