Barbora Urbanová, poslankyně za STAN, se ve svém vyjádření zaměřila na problematiku neziskových organizací a jejich role ve státních službách. Upozornila, že stát často využívá tyto organizace k poskytování služeb, které sám nedokáže zajistit. Podle ní je důležité chápat fungování neziskového sektoru v rámci legislativy, která reguluje lobbování a zajišťuje transparentnost financování.
V oblasti veřejných institucí se vláda rozhodla prosadit zákony zaměřené na regulaci lobbingu. Tento krok by měl přispět k jasnější orientaci občanské společnosti a jejím aktivitám v českém právním rámci. Nabývá tak na významu situace, kdy jednotlivci nebo organizace usilují o změny založené na vlastních zkušenostech – například ti, kteří se věnují pomoci obětem násilí.
Urbanová také zmiňuje aspekt transparentnosti jako klíčový problém moderní politiky. Argumentuje tím, že zatímco některé organizace čelí podezření ohledně svého financování ze zahraničí nebo jiných nejasných zdrojů, existují zároveň neziskovky jako Hlídač státu, které podporují veřejnou kontrolu výdajů ze státního rozpočtu. Bylo by však třeba otázky ohledně neprůhledného financování řešit bez zakazování nebo stigmatizace ideologicky nepohodlných názorových proudů.
Osobně považuje Urbanová diskuzi o efektivním využití státních prostředků v neziskovém sektoru za důležitou. Samotný stát si prý objednává určité služby u těchto subjektů právě proto, že nemá schopnost je zabezpečit prostřednictvím svých vlastních orgánů a institucí. V kontextu domácího násilí uvádí příklady spolupráce mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem vnitra (MV), kde každé ministerstvo sleduje odlišné cíle.
Z hlediska efektivity by podle ní bylo rozumnější centralizovat tyto služby pod jedno vedení než je fragmentovat napříč různými ministerstvími. Tato debata pro ni představuje legitimní téma k diskusi odrážející různorodost názorů napříč politickým spektrem.
Celý prostor pro tuto diskuzi chápou politici jako příležitost pro výměnu názorů bez strachu z následků – například označení „zahraniční agent“ pro ty jedince či skupiny aktivně zapojené do mezinárodní spolupráce či vzdělávání v zahraničí. Především však upozorňuje na vitalitu demokracie v České republice a právo občanům vyjadřovat své názory bez obav při otevřené debatě o důležitých otázkách společnosti komplexní povahy.
Jak se tedy ukazuje související legislativa i obecná atmosféra ve společnosti jsou kladné aspekty současného politického života? Urbanová každopádně vyjadřuje svůj zájem účastnit se diskuzí týkajících se nastaveného systému podpory jak zázemím osvědčeného krátkodobého profesního vzdělávání žadatelům po jednotlivce až po celkovou reformu zdrojového modelu ve veřejném sektoru přes možnosti významné synergie práci realizovanou jak soukromými subjekty tak i samotnými nevládními sdruženími s cílem podpory široké palety témat současném životě dál posunout směrem kupředu.