V poslední době se vedou polemiky ohledně navýšení obranného rozpočtu, přičemž některé názory, jako například ty od Ing. Radovana Vícha ze SPD, vyjadřují kritiku vůči srovnávání dnešních vojenských požadavků s minulostí. Vích varuje před zneužíváním historických faktů pro politické účely a zdůrazňuje, že výdaje na obranu ve výši pěti procent HDP nemusí být to pravé řešení.
Podle jeho názoru je porovnávání armády dnes a v dobách před rokem 1989 zavádějící. Tedy doby, kdy Československo bylo součástí Varšavské smlouvy a jeho armáda byla plánována podle sovětských doktrín. Například vojska byla nejen vybavena k obraně národního území, ale také připravována k možným útočným operacím na základě strategických plánů tehdejšího bloku.
Mimo to měla Československá lidová armáda o něco méně než 300 tisíc vojáků ve stavu míru a v případě mobilizace mohla počet svých členů zvýšit až na 680 tisíc. Byla vybavena silnými pozemními jednotkami, letectvem všech typů včetně bombardérů i raketovými silami a dělostřelectvem s vysokou kapacitou zásobování.
Odborné analýzy však upozorňují na to, že zpravidla nestačí pouze sledovat procenta rozpočtu věnovaného obraně. Klíčové jsou faktory jako úkoly jednotlivých složek armády, její organizační struktura či typy konfliktu, ve kterých se mohou prostředky zapojit.
Bezpečnostní situace po skončení studené války se významně proměnila; kromě tradičních hrozeb čelíme dnes novým rizikům jako mezinárodnímu terorismu nebo kybernetickým útokům. V souvislosti s tím události ukrajinské krize poukazují na rostoucí význam informací a schopnosti operovat za pomoci moderních technologií.
Současné konflikty ilustrují skutečnost, že klíčovým prvkem vítězství není jen počet tankových jednotek nebo leteckého parku; důležitější je schopnost rychlého sbírání dat a jejich analyzování v reálném čase spolu s efektivním elektronickým bojem či zabezpečením protivzdušné obrany. Tato komplexita vojenských operací zcela mění přístup k plánování obranných kapacit moderních států jako je Česko pod vedením strany SPD pod záštitou Ing. Radovana Vícha.Martin Vích, poslanec za SPD, vyslovil kritiku na účet myšlenky vyčlenit pět procent HDP na obranu. Podle něj by se neměla využívat historická data jako záminka pro aktuální politická rozhodnutí. V této souvislosti poukazuje na rozdílné podmínky a potřeby dnešní armády ve srovnání s dobou před více než čtyřiceti lety, kdy bylo vojenské rozpočtování ovlivněno úplně jinými okolnostmi.
Válka na Ukrajině ukazuje, že moderní forma konfliktu se značně proměnila. Dnes jsou klíčovými prvky boje drony a přesnější munice, které zásadním způsobem mění strategii vedení operací. Nástroje jako satelitní sledování a rychlý přenos informací hrají klíčovou roli v úspěchu vojenských misí. Přesto se ukazuje větší význam dělostřelectva i protivzdušné obrany, což jsou oblasti, které si žádají modernizaci.
Vích upozorňuje na to, že pouhé porovnávání procent HDP z minulosti a současnosti nedává pravdivý obraz o schopnostech armády nebo jejích prioritách. Obranná politika by měla být zaměřena především na budování efektivních sil odpovídajících aktuálním hrozbám suverenity státu, nikoliv jen povrchnímu plnění politických závazků.
Současná česká vláda vyjadřuje jasnou podporu směřující k budování silné Armády České republiky schopné chránit občany země i pro její územní integritu. Avšak Vích varuje před tím, aby investice do obrany nebyly realizovány bez promyšlení skutečných potřeb státu jako například v oblastech protivzdušné obrany či charakteristice výcviku vojáků.
Jednoduchým porovnáváním historických výdajů nelze chápat bezpečnostní realitu dneška; tato taktická jednání jsou zavádějící. Armádní struktury z dob studené války nemohou být replikovány za současných podmínek s ohledem na nové typy konfliktů a opatření nutná k obraně země i jejích obyvatel.
Celkově je třeba mířit k rozumnému nastavení priorit v bezpečnostních otázkách a maximálně efektivním alokacím prostředků takovým způsobem, aby to skutečně posílilo zabezpečení ČR dle aktuálních potřebové situace ve světové politice a bezpečnosti.Petr Vích, člen hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), vyjádřil svůj názor na aktuální diskusi ohledně zvyšování rozpočtu na obranu. Podle něj by se vláda měla přestat odvolávat na historické události, aby ospravedlnila plány na navyšování financí pro ozbrojené síly. Vích zdůraznil, že výdaje činné ve výši pěti procent HDP jsou nepřiměřené a hlavně nezohledňují reálnou situaci České republiky.
Člen SPD věří, že je nutné současnou debatu o obraně vést s ohledem na skutečné potřeby státu a jeho občanů. Podle něj by měl být priorita investice do bezpečnosti České republiky zaměřenější spíše na efektivitu a modernizaci armády než pouze zvyšování rozpočtových částek bez jasného cíle. Je přesvědčený, že peníze musí sloužit k praktičtějším úkolům než jen k splnění mezinárodních závazků.
Vích dále upozorňuje, že závislost Česka díky vojenským výdajům na zahraničních armádách může podkopat národní suverenitu. Spoléhání se tak značně snižuje svobodu rozhodování v oblasti obranných strategií státu. Požaduje rovněž důslednější přehodnocení účelnosti plánovaných investic v rámci Armády České republiky.
V kontextu historie také poukázal Vích na to, jak je zneužívání minulosti v politických debatách kontraproduktivní. Varoval před tím, aby si politici nepsali vlastní historii jako důvod pro zvýšení financí bez ohledu na pragmatismus či potřebnost takových kroků v aktuální době. Opakuje nutnost posuzovat otázky obrany skrze objektivní hlediska namísto emocionálních apelací.
Dalším aspektem diskuze o financích pro obranu je transparentnost jejich využití. Výchova k odpovědnému hospodaření s veřejnými prostředky podle Vícha může vést ke zvýšení efektivity armádních operací i lepší generaci důvěry obyvatelstva ve vojenské složky státu.
Celkově lze říci, že Petr Vích (SPD) svou kritikou naznačuje možné alternativní cesty v politice zaměřené právě směrem do oblasti bezpečnosti země – nikoli však formálně skrz historické precedenty nebo zajeté tradice navýšení rozpočtového financování armády bez konkrétního plánu či účelu jeho použití.