Veronika Vrecionová, předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu z ODS, se vyjádřila k novému iniciativa Ministerstva zemědělství ČR, které plánuje zavést Institut potravinového ombudsmana a zveřejňovat údaje o hrubých maržích a obchodních přirážkách. Vrecionová upozorňuje, že je problémem, pokud stát zasahuje do určování adekvátnosti marží. Podle ní by měla cenotvorba vycházet z principů konkurence a nedoporučuje vládě hodnotit obchodní praktiky jako nepřijatelné.
Na tiskové konferenci ministerstva bylo řečeno, že míra přirážek nad 100-150 % není ideální. Vrecionová však varuje před zkreslováním skutečnosti tímto způsobem. Podle ní hrubé marže neodráží skutečný zisk podniků, protože nezohledňují různorodé náklady na provozování firmy včetně logistiky nebo energie. Dále poukazuje na to, že veřejné debaty často zapomínají na důsledky dotací pro ekonomiku zemědělství i potravinářského sektoru.
Nový post potravinového ombudsmana patří vrchnímu řediteli sekce potravinářství a nemění podstatu řízení ministerstva. I když vláda slibuje regulaci cen nezavádět, systematické sledování a veřejná hodnocení marží podle Vrecionové představují signál k možnému zasahování do tržních pravidel. Tento krok oslabuje podnikatelskou prediktabilitu a může odradit investory od plánovaných projektů.
Vrecionová rovněž zdůraznila důležitost konkurence jako klíče k dostupnosti potravin. Tlak na snižování obchodních přirážek sám o sobě situaci nevyřeší; potřebná jsou strukturální opatření zaměřená například na snižování nákladů či administrativní zátěž v oboru. Pouze dobře fungující trh podporující konkurenci je schopný zajistit výhodnější ceny pro spotřebitele.
Podle jejích slov diskuse o výši marží jen odvádí pozornost od klíčových témat v českém zemědělství – nutnosti posílení zpracovatelského sektoru a vytvoření lepších podmínek pro lokální producenty. Bez skutečné podpory domácí produkce se tento nový institut stane pouze prázdným politickým gestem bez reálného dopadu.
Tato problematika pokračujícího monitoringu marží má potenciál ovlivnit celou ekonomickou situaci v sektoru pohybujícím se okolo životního standardu českých občanů i budoucích investic do oblasti výroby jídla ve státní sféře jako takové.