Jan Zahradil, politik z ODS, se ve svém nedávném prohlášení zamyslel nad aktuální situací v české politice. Na dotaz ohledně vzrůstajícího vlivu vojska a jeho představitelů v rozhodovacích procesech ve státě, položil otázku, zda už Českou republiku skutečně ovládají generálové a jejich spojenci. Dále poukazuje na ticho ze strany nejvyšších představitelů země – premiéra i prezidenta – kteří se vyhýbají komentáři k závažným tématům.
Zahradil kritizuje také veřejnoprávní média za to, že o důležitých věcech neinformují a zdá se, jako by očekávala pokyny k reakci od armádních zdrojů. Jeho slova naznačují obavy z toho, že civilní kontrola nad ozbrojenými silami může být oslabena nebo ještě více zredukována. Přímo jmenoval plukovníka Foltýna jako možného aktéra strategického komunikačního řízení informací týkajících se obranných otázek.
Podle Zahradila je důležité klást otázky ohledně legitimity vlivu armády na politická rozhodnutí a jejich dopad na demokracii v České republice. Upozorňuje na rizika spojená s tímto přístupem a výzva k zachování demokratických principů a transparentnosti v komunikaci mezi vojenskými složkami a civilními institucemi.
Zahradil také poukázal na to, že nastupující trend by mohl vést ke zvýšení dezinformacívodu veřejnost nevynuceného přístupu k objektivním informacím o bezpečnostních tématech. Zdůrazňuje potřebu otevřeného dialogu mezi různými sektory společnosti s cílem udržet stabilitu a demokracii.
V rámci této debaty vyvstává jasná výzva pro vládu i občany: aktivně sledovat ochotu vojenských složek spolupracovat s civilními autoritami při ákce ochrany demokratických hodnot. Jen tak lze doufat ve zdravou rovnováhu mocí ukotvenou do moderního chápání reprezentativního systému.
Jan Zahradil tedy nejenže upozorňuje na nebezpečí přílišného moci vojáku v politickém diskurzu, ale zároveň volá po povědomí o důležitosti civilního zapojení do bezpečnostní politiky země svým postojem proti jakékoli formě militarismu v české politice.
