Marco Rubio, americký senátor a člen strany republikánů, de facto prohlásil konec globalizace a zastavil snahy o globální universální pořádek. Tato slova zazněla během jeho projevu na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde přinesl zásadní změnu v chápání Západu. Jeho pojetí se diametrálně liší od současných názorů evropských politiků a institucí.
Rubio vyslovil jasný postoj k myšlenkám národního státu. Zdůraznil potřebu ochrany národních zájmů a suverenity jednotlivých států před vlivem nadnárodních organizací. V rámci svého vystoupení kritizoval důsledky ekonomické globalizace i ideu volného obchodu. Dále se vyjádřil proti masové migraci a zpochybnil klimatickou politiku, která je v současnosti silně prosazována evropským establishmentem.
Podle Rubia by měl Západ usilovat o vlastní ekonomickou soběstačnost a obnovit svou průmyslovou základnu s cílem vytvořit nezávislé dodavatelské řetězce. To považuje za klíčové pro ochranu domácích ekonomik před zahraničními vlivy, což ve skutečnosti představuje forma ekonomického protekcionismu.
V jeho pohledu na obranu to však není pouze otázka výdajů nebo strategického nasazení sil. Vyzdvihl nutnost zamyslet se nad tím, co vlastně bráníme – konzervativní hodnoty společenského řádu versus liberální agendy moderní doby nahrazující tradiční hodnoty.
Shrnutí Rubioovy prezentace naprosto kontrastuje s narativem Evropské komise nebo Parlamentu; reprezentuje totiž antitezi vůči otevřené společnosti prosazované některými globálními elitami jako je George Soros. Pokud by Evropská unie nechtěla ztratit kontakt s touto novou realitou, musela by přehodnotit svou politiku.
Pokud příznivci Rubiova poselství skutečně touží po změně směru evropské politiky, bude nutné nejdříve ovlivnit složení stávajících politických reprezentací jak na národní úrovni, tak uvnitř institucí EU. Bez této výměny mohou Spojené státy pokračovat samostatně v realizaci své nové agendy globálních vztahů bez ohledu na Evropu.