Nedávno se do mediálního prostoru dostal kontroverzní návrh známý jako „Pendrekový zákon“, na který reagují senátoři podáním ústavní stížnosti. Tato akce se netýká pouze opozice, ale i některých členů vlády, konkrétně senátorů z ODS, kteří byli součástí koalic, jež zákon prosadila. Legislativa zaměřená na potírání cizí moci vyvolala silnou kritiku jak ze strany odborné veřejnosti, tak i politiků.
V centru diskuse o tomto legislativním opatření leží nejasné formulace jeho definic a sankcí, které by mohly vést k tvrdým trestům za činy nespecifikované v textu zákona. Kritici varují před opakováním praktik minulého režimu a obávají se možného postihu těch, kteří mají odlišné názory. Zákon mnozí přirovnávají k doktrínám komunistické éry týkajících se podvracení státní moci.
Premiér Petr Fiala spolu se svými ministry čelí stále většímu tlaku ze strany nejen opozice, ale také vlastních řad. Dle informací to bylo způsobeno lobby BIS (Bezpečnostní informační služba), která údajně vyvíjela tlak na vládu při hlasování ve sněmovně o tomto sporném pendrekovém návrhu.
Senát už shromáždil potřebný počet podpisů pro podání ústavní stížnosti proti této normě a během nadcházejících dní doladí detaily před jejím zasláním k Ústavnímu soudu v Brně. Kladeny důrazy jsou nejen na právní ochranu jednotlivců před nezřetelnými obviněními, ale i na dodržování demokratických principů ve státě.
Mezi senátory podporujícími stížnost jsou přítomni například Michael Canov z klubu STAN či Hana Kordová Marvanová z ODS a TOP 09. Do tohoto společenství patří též senátor KDU-ČSL Jiří Čunek či šéf Přísahy Robert Šlachta a další nezávislí poslanci spolu s představiteli hnutí ANO.
Aby bylo možné podat ústavní stížnost prostřednictvím členů Senátu, musí sedmnáct členů výslovně projevit svůj souhlas; tento požadavek byl víc než splněn – aktuálně podpory dosahuje 24 senátorů napříč různými politickými kluby a seskupeními napojenými na vládnoucí administrativu včetně ODS nebo KDU-ČSL.