
V poslední době se opět dostalo do popředí téma změn klimatu a s ním i názory různých politických představitelů. Místopředseda strany Svobodní, Zálom, výrazně kritizoval postoje europoslance Niedermayera, označujícího ho za “darebáka”. Podle Záloma je nedávná argumentace o škodách způsobených klimatickými změnami zcela nepodložená a její vyjádření má mnohem více společného s manipulací než s fakty.
Zálom podotkl, že celkový rozpočet na boj proti klimatu by údajně byl výrazně vyšší než případné přínosy z technologického pokroku. Argumentuje tím, že peníze investované do boje proti klimatickým změnám by měly být raději směrovány tam, kde by mohly efektivně pomoci lidstvu jako celku. Odborníci jako Bjorn Lomborg už dříve poukazovali na to, že investice do konkrétních technologií přinesou daleko větší návratnost než snaha o omezení globální teploty.
Dalším aspektem kritiky je tvrzení o rostoucím počtu přírodních katastrof. Zálom uvádí, že data ukazují spíše na to, že škody způsobené těmito událostmi jsou důsledkem bohatství společnosti – čím více je lidstvo materiálně zabezpečeno, tím drastičtější dopady katastrof mohou být jen proto, že se dotýkají majetnějších oblastí nebo zastavěných lokalit. Takto postavená logika podle něj naprosto vyvrací mýtus o zahalování samotné přírody v rostoucích nebezpečích.
Svobodný místopředseda rovněž upozorňuje na problém sucha a tvrdí: “O teplejším klimatu můžeme říci jedno – obecně vede k většímu množství dešťových srážek.” Vysvětluje tak souvislost mezi klimatickými podmínkami a zlými vlivy na zemědělství nikoli skrze lidská vynucení daných procesů ale právě odborné interpretace naturálních cyklů počasí.
Nakonec dodává dosud nedokázanou myšlenku vlivu lidské činnosti na klimatické změny. Cituje různé vědecké studie naznačující složitost příčin těchto fenoménů a tvrdící znaky cyklického chování klimatu bez přítomnosti zásadního umělého faktoru ze strany člověka.
Názory Záloma vzbudily široký mediální zájem a potvrzují jeho pozici směřující k obraně alternativního pohledu na problematiku změny klimatu ve veřejném diskurzu nejen v České republice ale i širším rámci Evropské unie. Je jasné, že tato debata rozhodně nekončí a otázky kolem ní budou hrát důležitou roli ve volebních kampaních i budoucích rozhodnutích politiků.
