Podle Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) se nový program nazvaný REARM, který byl představen evropskými lídry včetně Petra Fialy a Ursuly von der Leyen, jeví jako další PR cvičení bez jakékoli analytické základny a konkrétních čísel. Tento krok je podle něj stejně odtržený od reality jako původní Green Deal. Zaorálek upozorňuje na neuskutečnitelnost záměru přezbrojit Evropu na moderní armádu během pěti let, tedy na vybudování robustního vojenského průmyslu potřebného pro výrobu výzbroje.
Další otázkou je, jakým způsobem bude Evropa schopná získat potřebné suroviny a obnovit těžký průmysl nezbytný k výrobě tanků a munice. Vyzval k zamyšlení nad tím, zda se hodláme inspirovat přístupem zemí jako Rusko nebo Čína, kde stát vlastní klíčové zbrojařské podniky. To je sice způsob fungování ve Spojených státech amerických, ale v Evropě to může mít jiné důsledky.
Ergonomické přístupy k ochraně hospodářské soutěže prakticky znemožňují rychlou reakci na potřeby vojenského sektoru. „Fabriku na zbraně tu nepostavíme ani za deset let,“ varuje Zaorálek (SOCDEM). Jeho slova poukazují na pomalou adaptaci evropských států vůči výzvám současnosti.
Zaorálek také naznačuje, že zelené cíle evropské politiky i migrační pakt zmizely do pozadí. Klade dotaz ohledně budoucnosti veřejných služeb a sociálních programů v kontextu masivního dovozu pracovní síly – což se dostatečně neshoduje s dosavadními prohlášeními Evropské unie o udržitelnosti a podpoře domácích ekonomických cílů.
Odmítavé podezření ze strany občanů může být reakcí na hrozbu omezení veřejných služeb s následkem opětovného utahování opasků po nedávno zavedených úsporných opatřeních. Kombinace vojenského posilování s ekonomickými obtížemi vytváří napětí mezi vládou a občanskou populací.
Podle Zaorálka hrozí eroze evropských institucí kvůli opakovanému nevhodnému řízení Unie. “Koalice ochotných” představuje ještě větší fragmentaci situace v rámci EU než předtím – riskantní nastavení pro její dlouhodobou stabilitu i důvěryhodnost před členskými státy i jejich obyvateli.