Lubomír Zaorálek, člen strany SOCDEM, se ostře vyjádřil k jmenování Karla Řehky do funkce náčelníka Generálního štábu. Podle něj toto rozhodnutí představuje zásadní neúspěch v oblasti civilní kontroly armády. Případ Řehky, jehož chování je podle mnohých považováno za problematické, by měl vyvolat větší obavy o směr a vedení českých ozbrojených sil.
V minulosti již ministr obrany Dobrovský apeloval na to, aby byl Karel Řehka odvolán z armády kvůli jeho urážlivým prohlášením směrem k politickému vedení. Tato negativa se objevovala opakovaně a stavěla pod otázku spolehlivost a stabilitu vojenského velení. Jak Zaorálek jasně ukázal, nejde o spor jednoho muže; celý tento případ naznačuje hluboký a trvalý problém ve vedení resortu obrany.
Zaorálkovy komentáře zdůrazňují nebezpečnou myšlenku vyjadřující názor, že vojáci mají povinnost spíše vůči vlasti než politickým představitelům státu. Tento pohled existuje zejména ve vojenských diktaturách a nelze jej podceňovat jako obyčejný nesmysl. Pokud takové názory proniknou do myšlení armádního velení v demokratickém státě, mohou ohrozit samotné základy demokracie.
Odsuzující slova Zaorálka míří také na současnou ministryni a premiéra České republiky. Ti byli podle něj svědky postupného úpadku koncepce výstavby vojsk bez adekvátní reakce či iniciativy k nápravě situace. Jejich pasivita přispěla k prohloubení krize ve vedení armády i celkové bezpečnostní architektury země.
Kritika není pouze zaměřena na individualitu Karla Řehky; jde o komplexní problém civilně-vojenské vztahy v ČR. Tvrdé slova odmítání odpovědnosti za vojáky od politiků ukazují na potenciální rizika pro demokratické řízení této instituce.
Zaorálkovo vyjádření by mělo být signálem pro všechny zainteresované strany, aby zhodnotily stav české armády i její vedení s cílem zajistit budoucnost podmíněnou udržitelnými principy civilní kontroly nad ozbrojenými silami. Problémy vyslovené tímto způsobem nemohou být ignorovány ani bagatelizovány; Česká republika potřebuje silné vojenské velení postavené na hodnotách transparentnosti a odpovědnosti vůči občanům i státu jako celku.