Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) oznámil, že se rozhodl podat ústavní stížnost v souvislosti s jeho vyřazením z aktivní zálohy. Toto opatření považuje za problematické nejen pro sebe, ale i pro principy občanské povinnosti. Tvrdí, že stát by měl umožnit lidem bránit svou vlast a neměl by je penalizovat za jejich ochotu sloužit.
Zdechovský argumentuje, že novela branného zákona byla schválena specificky tak, aby se dotklo jeho osoby. Tato legislativa ve skutečnosti podle něj nikomu jinému nebrání ve službě v aktivní záloze a staví ji do pozice diskriminace. Považuje to za jasně neústavní krok „lex ad hominem“, tedy právní předpis cílící na konkrétní osobu místo na celou skupinu.
Na rozdíl od tvrzení soudů, které službu v armádě vidí pouze jako povinnost bez jakéhokoli práva jednotlivce, Zdechovský obraně své země přikládá důležitost jako formě občanské odpovědnosti a důstojnosti. Uvádí také skutečnost, že dobrovolný výkon služby mu pomáhá rozvíjet dovednosti důležité pro zabezpečení státu.
Odmítá argumentaci o nutnosti fyzické přítomnosti v Bruselu s tím, že po dlouhou dobu patří k nejaktivnějším europoslancům. Během pandemie COVID-19 dokázal zvládat pracovní povinnosti jak u Evropského parlamentu, tak i v nemocnici bez omezení ve svém volném čase věnovaném vojenské službě.
Dalším zajímavým aspektem celého případu je podle Zdechovského zmatený postoj státu k různým formám účasti na výcviku se zbraní; jako civilista může mít účast na tomto výcviku jenom proto, že byl vyřazen ze služby „stanovené zálohy státu“. Tato situace mu připadá absurdní a nevysvětlitelná.
Zdechovský doufá v podporu Ústavního soudu a věří ve spravedlnost procesu vůči jeho ústavní stížnosti. Spolupracoval s kolegy právníky z aktivních záloh při přípravách této iniciativy a je přesvědčen o tom, že novela branného zákona nebude obstát u testu ústavnosti a měla by být tedy zrušena.