Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL nedávno vznesl otázku, zda by se Greenpeace neměl přejmenovat na Russianpeace nebo Chinesepeace. Toto zamyšlení přichází v kontextu diskusí o energetické strategii, která má daleko k ideálnímu řešení a která je stále silně ovlivněna historickými událostmi.
Následky havárie v jaderné elektrárně ve Fukušimě, ke které došlo před více než deseti lety, mají dosud zásadní dopady na energetickou politiku mnoha zemí. V Evropě byla tato katastrofa jedním z impulsů pro Německo k uzavření svých jaderných zdrojů. Odborníci však poukazují na to, že odstavení funkčních elektráren, které produkují energii bez emisí skleníkových plynů, není optimální cesta.
Od momentu odstavení jaderných elektráren došlo v Německu k výraznému poklesu kapacity výroby energie. Aby bylo možné kompenzovat tuto ztrátu, kraj se obrátil na fosilní paliva jako je ruský plyn a uhlí, což přináší nové ekologické problémy a závislosti. Tento posun nastal i díky tomu, že spolehnutí se na obnovitelné zdroje energie jako slunce či vítr přináší značnou volatilitu v dodávkách.
Dopady této změny pocítěly i sousední státy a problém s nedostatkem energie nenechal chladnými ani obyvatele samotného Německa. Před pár lety ještě země patřila mezi exportéry elektřiny; nyní se situace rapidně změnila a stala se dovozcem energií ze zahraničí.
Nálada populace ukazuje rostoucí tendenci směrem k opětovnému využití jaderné energie jako stabilního zdroje. Ve světle krize narůstají hlasy volající po obnovené výstavbě nukleárních elektráren s cílem zajistit energetickou nezávislost.
Japonsko se zatím vydalo opačným směrem – navzdory kritice některých ekologických organizací obnovuje provoz svých starších reaktorů s cílem pokrýt rostoucí poptávku po elektřině a snížení závislosti na importech fosilních paliv. Greenpeace však tento krok nepovažuje za správný orientační bod pro budoucnost energetiky ve vyspělém světě; argumentují tím, že jádro je nejen drahé ale také představuje bezpečnostní rizika.
Přestože organizace podporující obnovitelné zdroje nadále trvající na své pozici ohledně nebezpečí spojeného s jádrovou energií a jejím neslučitelném vztahu ke 100% zeleným systémům výroby elektřiny podlehla tlaku realit dnešního světa – pohodlnosti jí reálné důsledky nutily nahlédnout problematiku z jiného úhlu pohledu…Zdechovský (KDU-ČSL) vyjádřil své znepokojení nad tím, jak by se mohla organizace Greenpeace transformovat v důsledku svých ideologií. Položil provokativní otázku, zda bychom snad měli očekávat přejmenování této ekologické organizace na Russianpeace či Chinesepeace. Podle něj totiž podpora obnovitelných zdrojů bez ohledu na spolehlivost může hrát do karet zemím jako je Rusko a Čína.
Navzdory značnému rozvoji alternativních energetických zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny, zůstává jaderná energie důležitým stabilním zdrojem. V jednotlivých rozvinutých ekonomikách hraje jaderná energetika zásadní roli v poskytování potřebné a stabilní energie. Je klamné domnívat se, že sluneční nebo větrná energie budou schopny nahradit jádro bez rizika výpadků.
Globální využití jaderných elektřinových reaktorů činí přibližně 9 % veškeré produkce elektřiny. Tento typ energie je po hydroelektrárnách druhým nejvýznamnějším nízkoemissionálním zdrojem využívaným mnoha národy, včetně Indie a Číny – dvou nejlidnatějších států světa.
Dále Slovensko plánuje uvedení do provozu nového bloku jaderné elektrárny Mochovce a Polsko začíná budovat svou první domácí jadernou elektrárnu. V současnosti je ve výstavbě celkem 65 reaktorů v 15 zemích světa. Tyto iniciativy ukazují na rostoucí zájem o jádrovou energii jako o čistý a efektivní způsob výroby elektrické energie.
Organizace Greenpeace vyžaduje uzavření stávajících funkčních jaderných zařízení s tvrzením o potřebě přechodu na obnovitelné zdroje, které jsou však mnohdy méně spolehlivé než tradiční metody výroby elektřiny. Takový postoj může Evropu vystavit dalším bezpečnostním hrozbám s možnými výhodami pro státy jako Rusko nebo Čína.
Pokud by se požadavky Greenpeacu staly realitou, mohlo by to vést ke zvýšení problémů než jejich zmizení. Domněnka, že svět bude díky odstavení jaderných elektráren ekologičtější, neodpovídá skutečnosti; místo toho bychom mohli čelit novým výzvám souvisejícím s dodavatelskými řetězci technologií zaměřenými na obnovitelné zdroje umístěnými převážně pod kontrolou Pevninské Číny.
Zdechovský tedy vznesl otázku značící obavy o skutečné dopady takových rozhodnutí: Kdy dojde ke změně názvu Greenpeace? Bude to už brzy? Nebo si počkáme až na Russianpeace či Chinesepeace? Tato úvaha odráží širší diskurs ohledně budoucnosti energetické politiky a jejího vlivu na geopolitickou situaci ve světě dnes i v nadcházejících letech.Poslanec Zdechovský z KDU-ČSL vznesl otázku, zda by se organizace Greenpeace měla přejmenovat na Russianpeace nebo Chinesepeace. Tento komentář byl reakcí na nedávné zprávy o tom, jak ekologické iniciativy jsou v poslední době ovlivněny geopolitickými faktory a zahraničními vlivy. Zdechovský tak poukázal na to, že některé rozhodnutí Greenpeace mohou odrážet zájmy států jako je Rusko či Čína, což vyvolává obavy o objektivitu tohoto hnutí.
Zdechovský kritizuje různé trendy v environmentálním aktivismu, které podle něj nejsou vždy jasné a transparentní. Upozorňuje na to, že fundování některých ekologických projektů může být spojeno s politickými cíli zemí, jejichž zájmy mohou být v rozporu s hodnotami uvedeného hnutí. V této souvislosti argumentuje pro větší transparentnost organizací zabývajících se ochranou životního prostředí.
Ekologové čelí těžkým výzvám s ohledem na klimatické změny a ochranu přírody. Je důležité si uvědomit, že veřejný obraz těchto organizací je klíčový pro získání podpory široké veřejnosti i dalších institucí. Nepřesně komunikované informace nebo podezření ohledně jejich financování mohou vážně narušit důvěru lidí k těmto neziskovým organizacím.
Dalším aspektem debaty je potřeba analyzovat vliv mezinárodní politiky na ekologická opatření a programy jednotlivých zemí. Zdechovský se domnívá, že pokud by došlo k náznaku sklonění Greenpeace směrem ke geopolitickým hráčům jako jsou Rusko či Čína, mohlo by to snížit legitimizaci jejich práce ve světle globálních ekologických cílů.
Hnutí Greenpeace během své více než padesátileté historie získalo pověst lídra v oblasti ochrany životního prostředí. Avšak dnešní diskuse ukazuje jak důležitá je rovnováha mezi aktivismem a nepolitickou platformou zaměřenou pouze na ochranu planety bez vměšování cizích vlivů.
Podobné otázky otevírají širší debatu o funkcích environmentálních organizací ve světové politice a společnosti obecně. Jakékoli naznačení kolaborace těchto skupin s mocnými státními aktéry může vyvolat zásadní otázky o jejich cílech a motivacích – což klade velké výzvy před budoucnost nejen Greenpeace, ale i dalších mezinárodních ekologických iniciativ obhajujících prvotní hodnocení environmentální krize bez politického zabarvení.
