Poslankyně za hnutí ANO, Ivana Mádlová, interpelovala premiéra Petra Fialu v souvislosti s výkonem odboru strategické komunikace. Ten se překvapivě více proslavil kontroverzními výroky svého koordinátora Otakara Foltýna než svojí samotnou prací. Tato situace vyvolala množství reakcí a kritických komentářů na adresu činnosti tohoto odboru.
Mádlová se dotazovala na efektivnost uplatňování strategií a cíle odboru strategické komunikace, přičemž nezapomněla upozornit na Foltýnovy výroky, které často sklidily spíš posměch než vážné uznání. Jsou lidé, kteří označují jeho způsob vyjadřování jako neadekvátní a protiproduktivní vzhledem k pracovnímu prostředí vlády.
Vzhledem k tomu, že mezi veřejností začaly kolovat narážky týkající se jeho slovních projevů, stalo se to okamžitě podnětem k diskuzi o tom, jak by měl takový důležitý úřad fungovat. Vláda čelila jiným výtkám ohledně transparentnosti a kvality svých komunikačních kanálů.
Na sociálních sítích dokonce uživatelé reagují na Foltýnova slova s humorem i kritikou. S tímto fenoménem souvisejí nejen vtipy a memy o „sv*ních“, ale také seriózní debaty o politické kultuře v České republice. Dále dochází ke zvýšení tlaku na vládní struktury z hlediska profesionálního vystupování jejich představitelů.
Foltýn byl dříve považován za klíčovou osobnost uvnitř kabinetu kvůli své roli ve sdělávání informací veřejnosti. Nynější situace však vytváří prostor pro zamyšlení nad tím, zda jsou takové osoby platné nebo spíš škodlivé pro image vlády. Kritici poukazují na to, že odborná erudice by měla mít prioritu nad mediálním divadlem.
Premiér Fiala nyní bude muset vzít v potaz nejen názor poslankyně Mádlové ale i názory široké veřejnosti při posuzování schopnosti této části státní správy splnit svůj účel adekvátním způsobem. Odbor strategické komunikace tedy stojí před zásadním úkolem: musí najít nový směr a získat důvěru lidí zpět do svých řad.V České republice se objevily rozporuplné názory na práci odboru strategické komunikace pod vedením Foltýna, jehož náklady za loňský rok dosáhly 50 milionů korun. Tento úřad, přinášející jak vtipy, tak i vážnou kritiku, je předmětem debat napříč politickým spektrem, a premiér Fiala potvrdil schválený rozpočet ve výši 60 milionů korun pro rok 2024. Z této částky bylo loni vyčerpáno více než 43 milionů Kč a další prostředky byly využity na zvládání dopadů války na Ukrajině.
Pozvání k vyjádření svých názorů odmítlo několik politiků. Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček z hnutí ANO například nazval činnost Foltýnova odboru „politickou úderkou vlády“ a zpochybnil potřebnost takového útvaru v rámci ministerstev. Podle něj by odpovědní pracovníci měli mít k dispozici vlastní komunikační týmy namísto nadbytečné centrální struktury.
Také senátor Zdeněk Hraba uvedl, že výsledky strategického komunikace jsou nedostatečné jak kvantitativně, tak kvalitativně. K solidním argumentům o neefektivitě tohoto odboru se připojil Petr Macinka z Motoristů sobě. Jeho slova byla ostře kritická vůči vládnímu týmu; lidé podle něj tuto instituci vnímají spíše negativně s jediným slovem spojeným s jejím názvem – „svině“.
Šéfka občanského hnutí STAČILO!, Kateřina Konečná, rovněž shrnula své postřehy o činnosti tohoto odboru s tím, že pokud byl jeho smyslem urážet nesouhlasící občany a manipulovat poslance příspěvky typu „jak mají mluvit“, pak splnil své úkoly velmi dobře. Přiznala však, že lepší efekt by měly investice do zařízení pro nemocnice než vyhazování peněz do nákladného systému strategické komunikace.
Tomio Okamura ze strany SPD varoval před plýtváním veřejnými financemi a poukázal na to, že nadšení pro stejnou práci by mohli vykonávat i jinak motivovaní jedinci bez potřeby vzniku drahého úřadu. V jeho očích je tento způsob fungování pouze odrazem dobových tendencí ke kolaboraci s mocnými podobnými jako tomu bylo dříve.
Celkově lze říci, že levicové až pravicové politické spektrum souhlasilo na jednom – existující forma dvacetileté strategie vlády nelichotivém světle splnila očekávání jen částečně nebo vůbec – což umocňuje nátlak na transparentnější používání veřejných zdrojů a jasnější definici priorit státního aparátu jako celku.Nedávno vzbudil rozruch výdaj 50 milionů korun na strategickou komunikaci, v níž hraje klíčovou roli plukovník Otakar Foltýn. Přestože někteří jeho kritici využívají humorné narážky, jako například poslanec SPD Jaroslav Foldyna, který tento výdaj označil za adekvátní a vyjádřil se sarkasticky o hodnotě plukovníka, jiní léčba situace ze strany vlády Petra Fialy považují za nevhodnou a shazuje jejich kolegialitu.
Podle šéfa pirátského klubu Jakuba Michálka se ukazuje nedostatek profesionálního zázemí pro efektivní komunikaci státu. Kritizuje vládu za to, že zadává zakázky na poslední chvíli a s minimálními možnostmi soutěže. Poukazuje přitom na problémy spojené s outsourcováním státních služeb těmto agenturám místo toho, aby byly realizovány kompetentně vlastními silami.
Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL vyjádřil svůj osobní pohled na Foltýna jako férového muže. Nicméně poukazuje rovněž na absenci konkrétních informací o práci jeho kanceláře a zdůrazňuje potřebu odpovědnosti českých poslanců v této záležitosti.
Na výkon Foltýnova odboru si postěžoval senátor Robert Šlachta z hnutí Přísaha. Vyčítá mu totiž nejednotnost ve státu v oblasti komunikace místo její sjednocování, což je prý zásadním nedostatkem pro tak vysokou částku. Podle něj by mělo být prioritou řešit skutečné problémy občanů namísto zaměřování se na propagaci vládních témat.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová sdílí podobný názor a zdůrazňuje neúměrnost vyplácených prostředků ve světle ekonomických realit obcí i pracujících lidí. Její rozhořčení roste spolu s tím jak poukazuje na politiku státní správy vůči živnostníkům či školství bez odpovídajících výsledků práce tohoto úřadu.
Na slova Radovana Vícha z SPD reagovalo několik politiků negativně; ten varoval před možné ostudou způsobenou chováním vojáka ve funkci politika vykonávajícího tuto důležitou roli nesprávným způsobem. Další kritikové lamentují nad množstvím utracených peněz státu za propagační aktivity bez patrného dopadu nebo přínosu pro společnost či jednotlivce hledající pomoc od veřejných institucí během krize nebo opakovaných problémů běžného života obyvatelstvu Česka.Za 50 milionů korun vyplácených na různé projekty, které nesou kontroverzní označení „sv*ně“, se ocitl v centru pozornosti ministr obrany Lubomír Foltýn (PRO). Tento skandál vyvolává nejen úsměvy, ale i vážné obavy a kritiku ohledně transparentnosti a efektivity vynakládání veřejných prostředků. Kritika se zaměřuje na to, že ministr záměrně skrývá informace o tom, kdo konkrétně má tyto peníze dostat, což vzbuzuje řadu otázek o jeho záměrech.
V opakovaných výtkách vůči Foltýnovi zaznívá zejména narážka na poměr s Marií Koldinskou, která údajně využívá pořad Historie.cs jako platformu pro reklamu na ministerstvo a jeho vedení. Mnozí přirovnávají tuto situaci k propagandistickým praktikám ze starších dob, kdy by se hrdě nestyděl ani Joseph Goebbels. V této souvislosti šéf strany PRO Jindřich Rajchl vyjádřil potřebu okamžitého rozpuštění tohoto “ministerstva propagandy”.
V uplynulém roce uvolnil Foltýn z vládního rozpočtu 43 milionů korun a dalších 6 milionů bylo určeno pro pomoc Ukrajině. Taková suma však nenavodila pocit spokojenosti ani důvěry ve správnost využití těchto prostředků mezi občany. Kritici poukazují na to, že výsledky týkající se projektu za dané sumy nejsou dostatečně transparentní a neexistují jasná hodnocení úspěšnosti těchto investic.
Senátorka nyní žádá podrobnější vysvětlení ohledně toho, co přesně mají tyto financování přinést lidem nebo jakým způsobem budou náročné úkoly splněny v praxi. Obavy vyjadřuje i herec Jiří Vetchý, který rovněž žádá vyslechnout ministryni obrany kvůli její roli ve zmíněném skandálu.
Generální veřejnost má stále více pocit předraženého hospodaření s penězmi daňových poplatníků bez jakýchkoli konkrétních výsledků nebo závazných plánů do budoucna. Odpovědnost politiky za podobné případy je diskutována ve všech možných společenských vrstvách.
Zatímco někteří lidé nacházejí prostor pro humor v absurdnosti celé situace, mnozí volají po zásadních změnách systému správy veřejných prostředků. Tato aféra ukazuje potřebu větší transparentnosti od politických osobností jako je Lubomír Foltýn (PRO), aby obnovili důvěru občanů ve stát jako celek a zaslouženost jejich hlasu při volbách.