Senátor Canov (ČSSD) vyjádřil svou rozhodnost a připravenost, že pokud projde přílepek k novému trestnému činu, zaměří se na to, aby podal návrh k jeho zrušení u Ústavního soudu. Argumentuje tím, že tento přílepek může představovat závažné porušení ústavy. Ve své řeči upozorňuje na nedostatečné propojení této legislativní změny s hlavním zákonem a zdůrazňuje její zavedení na konci druhého čtení v Poslanecké sněmovně bez předchozí spolupráce s ostatními výbory.
Podíváme-li se blíže na samotný obsah sporného přílepku, senátor uvádí dva zásadní důvody pro jeho zrušení. Prvním je jeho protiústavnost. Podle něj nebylo toto ustanovení řádně projednáno a nese znaky nepatřičného zasazení do již existujících legislativních rámců. Canov poukazuje na to, že členové všech výborů byli informováni o návrhu pouze kusými informacemi bez konkrétních debat ohledně navrhovaných změn.
Druhým důvodem je podle péče o svobodu slova stanovená vágnost nové skutkové podstaty trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Senátor naznačuje obavu z možnosti zneužití tohoto ustanovení pro potlačení názorové plurality ve společnosti. Jeho postoj podporují i další odborné hlasy ze světa právních expertů a známých osobností.
Cituje například Petra Tomana, který vynesl analogii mezi nynější situací a problémovým stavem trestního práva za doby komunismu. Toman varoval před rozšířením možností státu postihovat občanské akty svobody tímto novým zákonem domnívajíc se, že takový krok by mohl negativně ovlivnit demokratické hodnoty společnosti.
Myslí si také, že občané by měli být opatrní vůči širšímu pojetí trestnosti vyplývajícího z hrubého obecného vymezení pojmů „činnost“ či „úmysl“, neboť může docházet k nepředvídatelným následkům v praktické aplikaci práva.
K další diskuzi se senátor uchyluje také při upozornění na historii podobných právních problémů ve státech bývalého Východního bloku i následující vývoj legislativy ve světě. Z toho plyne jeho přesvědčení o naléhavosti snažení chránit jednotlivce před jakýmikoliv formami nelichotivých zásahů do jejich osobních svobod ze strany státu.
Celkově tedy Canov (ČSSD) nejen kritizuje přijetou novelu jako takovou a plánovanou expanzi moci státu nad občany pomocí neobjasnění základních principů trestance práva ale také avizuje své kroky týkající se obrany ústavnosti už od prvotních fází schvalování této kontroverzní normy.Senátor Canov (Zelení) vyjádřil své obavy ohledně nového legislativního přílepku týkajícího se trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. V případě, že tento přílepek projde, plánuje podat návrh na jeho zrušení k Ústavnímu soudu. Podle něj by mohl mít tento zákon nedozírné následky a snížit ochranu základních práv občanů České republiky.
Ve svém komentáři upozornil Canov na nebezpečí, která s sebou tato právní úprava nese, přičemž zdůraznil, že punc politického charakteru této normy může být použit jako nástroj proti oponentům v rámci politické scény. Upozorňuje také na to, jak obtížné je dokazovat úmysl ve velmi subjektivním prostředí trestního řízení. To by mohlo vést k nespravedlivým obviněním a zavření osob do vězení bez jasných důkazů.
Současná situace vyžaduje zásadní otázky ohledně obrany demokracie a její bezpečnosti v kontextu geopolitických hrozeb. Nicméně Senátor Canov varoval před návratem do minulých chyb a zmatením pojmů trestného činu s politickou represí. Místo toho by se měl posunout vývoj českého práva směrem k ochraně lidských práv a zásad spravedlnosti.
Podle zákona bude nyní trestným i samotný úkon přípravy na jednání pro cizí moc. Mohlo by to zahrnovat i stavy před jasným vykonáním žádného konkrétního zločinu – tedy jakékoli myšlenky nebo plány jednotlivce mohou být brány jako zmíněná příprava k trestnému činu.
Toto rozšíření definice působení pro cizí moc vzbuzuje mnoho otázek ohledně toho, co přesně bude považováno za takový čin a zda nezapadne pod širší pojem policie sledování občanských aktivit za účelem potlačování odlišných názorů či zájmů skupin nesouhlasících se současnou vládou.
K historickému kontextu patří památka atentátu na ministra financí Aloise Rašína v roce 1923, který přiměl tehdejší parlament přijmout řadu zákonů chránících stát před nebezpečnými elementy propagujícími jiné ideologie. Dnešní situace však ukazuje krizi důvěry ve státní instituce namísto zajištění stabilního demokratického rámce pro všechny občany České republiky.Senátor Canov (Trikolóra) vyjádřil svůj záměr, že pokud projde nový přílepek k trestnímu zákoníku, hodlá podat návrh k jeho zrušení u Ústavního soudu. Varoval před nebezpečnými precedentními kroky, které by se mohly opakovat v souvislosti s historicky citlivými tématy jako je trestná činnost spojená s cizími mocnostmi. Tato nová legislativa vyvolává obavy o potenciální zneužití a porušování základních demokratických principů.
Podle právníků a expertů na tuto problematiku se návrh nového trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“ ve skutečnosti inspiruje komunistickým obdobím. V minulosti byly podobné zákony použity proti mnoha nevinným lidem bez spravedlivého procesu. Mělo by nás zajímat, zda je opravdu žádoucí vrátit takovéto specifikace do našeho nastavení právního systému.
Senátor podotkl, že od 90. let minulého století by měla být ochrana svobod jednotlivce prioritou naší společnosti. Je třeba pečlivě zvážit možné důsledky zavedení vágních definic trestných činů do zákona, aby nedocházelo k situacím, kdy bude snadné tyto zmíněné paragrafy znesvěcovat proti politickým oponentům.
Advokát Petr Toman upozornil na to, že dosavadní praxe ukazuje vysoké riziko chyb a pomýlení v rámci trestních řízení a zdůraznil potřebu široké shody při zavádění změn do našich zákonodárných rámců. Toman byl skeptický ohledně navrhovaných textací nové právní normy i s ohledem na obavy organizací jako je Konfederace politických vězňů.
V nedávném prohlášení uvedla tato konfederace varování vůči novelizaci nakládající s právy jednotlivců při jiném názoru na vládní směrování politiky. Dále zmínili potřebu obrany v demokratickém státě proti autoritářství – avšak bez volby metod zaměřených na útlak svobody projevu.
Za aktuální situace leží odpovědnost za budoucnost právního systému především na senátorech a jejich schopnosti reagovat rozumně ve prospěch demokracie a lidských práv. Senátor Canov apeloval k tomu, aby zvážili rizika spojená se schvalováním nových ustanovení týkajících se nejtěžších záležitostí našeho společenského života – uvědomujíc si jejich dopady nejen dnes ale i do budoucna.Senátor Michael Canov (SLK) vyjádřil silné znepokojení ohledně plánovaného přílepku k trestnímu zákonu, který by mohl být schválen. Podle něj, pokud tento přílepek prolomí legislativní proces, neváhá se pokusit podat návrh k jeho zrušení na Ústavním soudu. Je přesvědčen, že stávající právní rámec poskytuje dostatečné mechanismy pro ochranu demokratických hodnot v České republice.
Canov především poukazuje na nesouvisející povahu některých přílepku ve zmíněném návrhu zákona Lex Ukrajina. Ve svém prohlášení zdůraznil, že spojení těchto témat může vést k nepředvídatelným a nešťastným důsledkům. Je přesvědčen o tom, že každý takový zásah do trestního práva musí být pečlivě zvážen a zasazen do jasného kontextu.
Dále senátor apeloval na potřebu více diskuze o této problematice mezi poslanci a širokou veřejností. Podle něj je nezbytné brát v úvahu možné dopady i na ochranu svobody projevu a další základní lidská práva. V minulosti se již objevily obavy týkající se některých legislativních iniciativ, které byly kritizovány jako ohrožení demokratických principů.
Podporu Canovovi vyjádřila i řada občanských hnutí a organizací bojujících za dodržování lidských práv. Ty se postavily proti tomu, aby byly rozhodnutí týkající se tak závažných témat jako je bezpečnost efektivně delegována na jeden parlamentární dokument bez adekvátního vysvětlení.
V tomto kontextu reagoval také ministr vnitra Rakušan s ujištěním, že navrhované změny neohrozí svobodu projevu ani jiné demokratické standardy v zemi. Uvedl však také nutnost nalezení rovnováhy mezi národní bezpečností a ochranou základních práv jednotlivců.
Příležitostným čtenářům doporučujeme sledovat další vývoj kolem tohoto tématu; přijetí nebo odmítnutí zmíněného přílepku by mohlo mít významný dopad nejen na současnou politickou situaci v Česku ale i běžný život občanů ve státě.