V aktuálních politických debatách se znovu objevuje téma poplatků pro veřejnoprávní média. V této souvislosti komentátor Petr Holec upozorňuje, že navrhované změny nejsou jen technickým krokem, ale spíše pokusem vlády vedené Petrem Fialou o získání kontroly nad Českou televizí a rozhlasem. Holec jednoznačně varuje, že zvýšení poplatků lze vnímat jako skrytou daň.
Poslanci se už delší dobu potýkají se snahami vyššího vedení o schválení mediální novely. Tato novela zahrnuje nejen zvýšení koncesionářských poplatků, ale také rozšíření okruhu lidí povinných přispívat na provoz těchto veřejných médií. Zatímco vláda tlačí na schválení této legislativy, odpor vůči změnám narůstá i uvnitř koalice.
Názory některých vládních poslanců jsou ve věci navyšování poplatků zdrženlivé a někteří dokonce avizovali možné vynechání hlasování v případě projednávání tohoto bodu. Opoziční strana ANO vyjádřila své nesouhlasné stanovisko již dříve a může to posilovat postoj i dalších zákonodárců ze současné koalice.
Jak naznačuje zdroj z Poslanecké sněmovny, důvodem ke zdrženlivosti je nespokojenost vlády s řízením České televize. Potencionální napětí mezi televizí a současnou vládou je umocněno kritickými názory na její vedení a další veřejná vystupování některých novinářů ze zmíněné instituce.
Údajně roste tlak i od voličské základny politiků ohledně zvyšování těchto poplatků. Podle posledních průzkumů se ukazuje, že téměř 75 % obyvatel má negativní postoj k jakémukoli navýšení koncesionářských poplatků. Tato skutečnost může značně ovlivnit rozhodovací procesy uvnitř Sněmovny.
Holec dále podotýká, že jde o širší strategii vlády než jen pouhé generování příjmů pro média; podle něj je cílem spíš ovládnutí obsahu a orientace České televize směrem k vládním zájmům. To však nemusí být přijato pozitivně ani částmi voličstva a může to vést k dalším problémům pro samotnou koalici v budoucnu.Petr Holec, zástupce strany SPD, se vyjádřil, že navrhované poplatky za veřejnoprávní média opět neprošly a označil je za daň. Varoval před tím, že vláda Petra Fialy má zájem o kontrolu nad Českou televizí (ČT) a Českým rozhlasem. Holec zastává názor, že státní propaganda zesílila a veřejnoprávní média slouží vládním zájmům místo objektivnímu informování občanů. Podle něj by mělo být jasné, že snahy o zvýšení příjmů pro ČT a ČRo nemají nic společného s ochranou demokracie.
V jednom ze svých vystoupení na CNN Prima NEWS premiér kárně zaujal moderátorku Terezii Tománkovou za údajnou přílišnou podporu opozice v médiích. Holec k tomu podotkl, že Fiala ve studiu seděl bez komunikačního partnera a měl tak neomezený prostor pro své názory. Tento moment podle něj dokazuje jednostrannost přístupu médií vůči vládní moci.
Dále Holec kritizoval situaci ve veřejnoprávních médiích jako urážku pro všechny občany sledující zpravodajství. Vzpomněl také na obdobné incidenty během tzv. Public vyjednávání s Václavem Moravcem ve kterém se ukázalo silné zaujetí náklonosti vůči premiérovi při jeho prezentaci úředního osvědčení od prezidenta Zemana.
Na druhé straně političtí experti pragmaticky uznávají potřebu financovat média public service odpovídajícím způsobem. Politolog Lukáš Jelínek upozornil na to, že vláda se pokusila o krok k reformě dlouhodobého problému financování médií po nesmyslném odkládání v předchozích obdobích.
Jelínek rovněž podtrhl důležitost mediální služby pro moderní společnost se zdůrazněním role koncesionářských poplatků i daně v této souvislosti. Poukázal ale také na chyby související s načasováním vládního sdělení; měly prý přijít dříve po volbách vzhledem k možnosti širší diskuse mezi odbornou i laickou veřejností.
Návrh rovněž obsahuje připomínku nutnosti zajistit kontrolu hospodaření médias skrze Národní účetní úřad (NKÚ), aby byla udržena transparentnost a důvěra veřejnosti do budoucna vzhledem ke zprístupnění prostředků mediím služebníkoce všech občanů České republiky a není činnosti zametána pod koberec politickými trzemi současných nebo budoucích vládních struktur.Navrhované poplatky za veřejnoprávní média opět neprošly, což vyvolalo kritiku od některých politiků včetně Petra Holeca. Ten varoval před tím, že se jedná o skrytou daň a tvrdí, že vládní strana si chce Českou televizi přivlastnit pro své potřeby. Tento krok by mohl mít významný dopad na financování a fungování České televize i Českého rozhlasu v budoucnosti.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se nechal slyšet, že plánuje zásadní změny ve správě veřejnoprávních médií, pokud jeho strana po volbách povede vládu. Babiš navrhuje sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce s cílem eliminovat duplicitní práci obou subjektů. Ve svých argumentech se opíral o příklady ze západní Evropy, kde tento model funguje běžně a podle něj přináší úspory.
Kromě sloučení navrhl i revizi systému financování těchto institucí. Uvědomil si, že současné koncesionářské poplatky jsou zastaralé a nespravedlivé. V dalších demokratických zemích prý většinou přecházejí na financování z veřejného rozpočtu a Babiš apeloval na to, aby se Česká republika inspirovala těmito trendy.
V rámci debaty ve Sněmovně také zdůraznil potřebu racionalizace výdajů médií samotných. Podle jeho názoru mají zástupci České televize a Českého rozhlasu dostatek prostředků k tomu, aby optimalizovali své fungování bez nutnosti neustálého navyšování státní podpory.
Dalším důvodem k revizi podle něj je rostoucí nespokojenost občanů s vysíláním veřejnoprávních médií jako takových. Mnozí diváci vyjadřují obavy ohledně kvality obsahu i transparentnosti hospodaření mediálních domů; signalizují tak potřebu nového vedení nebo zásadních změn v politice médií obecně.
Petr Holec tedy nastínil možné důsledky situace kolem diskuse o platech pro média: klade si otázku nad jejich statutem jako nezávislých institucí spojených s vládním aparátem nebo uznáváním role občanů jako uživatelům těchto služeb. Pokud budou tyto debaty pokračovat ve stávajícím duchu bez hledání konsenzuálního řešení, může to výrazně ovlivnit budoucnost jak státními dotacemi podporovaných institucí tak samotného mediálního trhu v Česku.