
Poslanec Mgr. Bc. Hubert Lang z hnutí ANO upozorňuje na to, že Německo plánuje obnovit kontroly na svých státních hranicích. V této souvislosti hovoří o nedávných zprávách týkajících se migrační politiky v sousední zemi, zejména před blížícími se parlamentními volbami, které se uskuteční za přibližně čtyři týdny.
Německá CDU pod vedením kandidáta na kancléře Friedricha Merze navrhla tzv. turbo-zákon, jehož cílem je zásadně přehodnotit postoje země k migraci. Tento návrh směřuje k zavedení přísnějších opatření proti nelegální migraci a rozšíření pravomocí pro tamní policii. Zpráva deníku Bild naznačuje, že tento krok je spojen s posilující pozicí strany Alternative für Deutschland (AfD), která vehementně požaduje represivnější migrační politiku.
Merz v posledních vystoupeních opakovaně zdůraznil nutnost změn a konstatoval: “Už nestačí problém pouze popisovat.” Jeho slova odráží názor mnoha podporovatelů CDU o potřebě aktivního legislativního přístupu namísto pouhých výzev bez reálného efektu.
Navržení nového zákona by mělo znamenat odmítání všech migrantů pocházejících ze zmíněných bezpečných zemí a posílení postupů deportace nelegálních příchozích. Současné průzkumy ukazují vysoký zájem veřejnosti o tyto návrhy; více než 66 % Němců podporuje rychlé a důsledné kroky proti nelegální migraci a očekává od vlády konkrétní akce.
Bavorské CSU také významně ovlivnilo tento legislativní proces; bavorský premiér Markus Siegel spolu s ministrem vnitra Joachimem Hermannem chtějí ještě dále zpřísnit pravidla ohledně azylového řízení a zavést restrikce v obdobných kauzách pro osoby s dvojakým občanstvím, které spáchaly trestné činy.
Lang dále vyjadřuje nespokojenost s chybějící jednotnou politikou České republiky vůči migračním paktům a dlouhodobému řešení problematiky migrace jako celku. Ve svém nedávném vystoupení interpeloval ministra vnitra Rakušana ohledně nesouladu v názorech na imigrantskou problematiku oraz obojek ve vztahu k účinnosti opatření souvisejících s nezákonnými migranty či těmi, kdo porušují místní předpisy v Německu.
Úloha Česka by podle něj měla zahrnovat i aktivní přípravu bezpečnostních složek na nadcházející výzvy, stejně jako implementaci dohodnutých mezinárodních paktů zaměřených na migraci – to vše při zachování národní sovereignty České republiky i ochrany jejích hranic před případnými negativními dopady současné situace ve střední Evropě.Německo oznámilo, že znovu zavede kontroly na svých státních hranicích, což vyvolalo diskuzi v českém politickém prostředí. Lang (ANO) ve svém projevu naznačil, že tento krok může být pro Německo poslední možností k ochraně svých občanů. Důvodem je především schopnost Německa mobilizovat odpovídající počty policistů, kteří se zaměřují na hraniční kontroly a otázky migrace.
Na rozdíl od Německa čelí česká policie určitému oslabení po vstupu do Schengenského prostoru. Lang (ANO) poukazuje na to, že Česká republika si snížila počty policistů určených pro zabezpečení hranic, což znamená nedostatek personálu připraveného realizovat podobné opatření jako planovaná kontrola v Německu. V minulosti byla vybudována stanoviště pro hraniční hlídky, avšak většina z nich byla transformována na obchody a služby.
Policie ztratila mnohé ze své „živé síly“ – klíčového elementu schopného reagovat na migrační krize a provádět efektivní dohled nad státními hranicemi. Lang vyjadřuje obavy nad tímto stavem a dlouhodobě se snaží o dialog s ministrem vnitra Rakušanem ohledně navýšení počtů nových náborů do cizinecké policie.
Dále zdůrazňuje potřebu urgentního řešení této situace zejména s přihlédnutím k připravované migrační dohodě plánované na podzim 2026. Apeluje proto nejenom na kolegy ve sněmovně, ale i širokou veřejnost o zvýšenou pozornost k těmto otázkám bezpečnosti a migrace.
Lang (ANO) opakovaně interpeloval ministra vnitra o těchto tématech a žádal jej o konstruktivní odpověď i během krátkých diskuzních příležitostí. Cítí potřebu tuto problematiku otevřít více do hloubky v kontextu aktuálních událostí a mediálních článků zachycujících stav migrace v Evropě jako takové.
Na závěr zmínil důležitost uvedení tohoto bodu jako prioritního tématu v následujících jednáních sněmovny – je si vědom výzev spojených s přípravou státu vůči potenciálním krizovým situacím týkajícím se uprchlíků či migranty obecně.Německo oznámilo, že plánuje znovu zavést kontroly na všech svých státních hranicích. Tento krok vyvolává diskusi nejen v politických kruzích země, ale také v širším evropském kontextu. Zda tato opatření přispějí k větší bezpečnosti, nebo naopak výrazně ovlivní volný pohyb osob a zboží, se teprve ukáže.
Podle Lang (ANO) je tento krok Německa důkazem neustále se měnící situace v oblasti migrace a bezpečnosti. Kontroly na hranicích mohou mít dalekosáhlé dopady nejen na sousední státy, ale i na samotnou ekonomiku Evropské unie. Opatření by mohla zpomalit obchod a vést k komplikacím pro cestovatele.
Zavedení hraničních kontrol může být motivováno obavami o terorismus a kriminální činnost spojenou s migrací. V minulosti se již Německo uchýlilo k podobným opatřením v reakci na nárůst migrační krize. S tímto přístupem souvisejí i nedávné události ve světě, které vzbuzují otázky ohledně zachování otevřených hranic v rámci Schengenského prostoru.
Politická strana ANO zastávala názor, že je nutné pečlivě zvážit prospěch takových opatření vzhledem k jejich potenciálním negativním důsledkům pro volný pohyb obyvatel EU. Kontroly by mohly způsobit prodlevy při cestování a zkreslit obchodní toky mezi zeměmi Unie.
Lang (ANO) varoval před tím, jak mohou mít tyto změny vliv na vztahy mezi jednotlivými členskými státy EU. Mezinárodní spolupráce je klíčová při řešení krizí spojených s migrační politikou a obranou proti hrozbám; zavedení kontrol bez konzultace jiných států může vyvolat napětí mezi sousedy.
Na závěr lze říci, že rozhodnutí Německa o obnovění hraničních kontrol přináší řadu otazníků týkajících se budoucnosti evropské integrace a spolupráce v oblasti bezpečnosti. Je zřejmé, že další kroky budou záviset nejen na postojích jednotlivých členských států EU, ale i na celkovém vývoji situace kolem migrace a obecné bezpečnostní strategie Unie jako celku.
